Miniaturní jaderné elektrárny nepotřebují dálkové rozvodné sítě

Stavět jaderné giganty o výkonu mnoha GW je efektivní tehdy, když je k dispozici dálková rozvodná síť. Do těchto nákladných investic se ale energetickým společnostem příliš nechce. V této situaci se uplatní nové miniaturní jaderné reaktory umístěné v podzemí přímo v místě spotřeby elektřiny.

Americká společnost Hyperion Power Generation oznámila, že nyní vyvíjí nový zdroj elektřiny s názvem Hyperion Hydride Reactor. Jde o miniaturní štěpný reaktor o výkonu 27 MW, který pokryje spotřebu elektrické energie v komunitách až s 25 tisíci obytnými domy. Reaktor je bezpečný, neobsahuje žádné pohyblivé části a nevyžaduje lidskou obsluhu. Reaktor je také přenosný, náplň paliva by měla vystačit na nejméně 5 let, pak je možné ji ve výrobním závodu obnovit. Společnost má záměr postavit továrnu na nové miniaturní reaktory v Novém Mexiku, ta by měla od roku 2012 vyrábět až 4000 těchto malých reaktorů ročně.

Také japonská společnost Toshiba pracuje na vývoji nové třídy miniaturních jaderných reaktorů, které jsou navrženy pro dodávku energie obytným domům nebo celých městských bloků. Nový reaktor je zhruba 100krát menší než dosavadní typy využívající štěpnou reakci, je totiž jen 6 metrů dlouhý a 1,82 metru široký.

Podle expertů může být malý jaderný zdroj elektrické energie velmi zajímavý pro malé obce vzdálené od aglomerací, pro malé podniky nebo pro skupinu obytných domů, dosud zcela závislých na vybudování nákladných dálkových energetických sítí a na dodávkách od energetických firem.

Nový miniaturní jaderný reaktor společnosti Toshiba by měl mít výkon 200 kW. Má zcela automatické ovládání včetně bezpečnostní ochrany. Namísto řídicích tyčí, které u velkých reaktorů ovládají jejich výkon, používá zásobníky izotopu lithia 6, který velmi dobře absorbuje neutrony. Nový reaktor může vyrábět elektřinu po 40 let s náklady pouhých 5 amerických centů za kilowatthodinu, což je jen polovina obvyklé ceny energie ze sítě.

Toshiba předpokládá, že první takový miniaturní reaktor uvede do provozu v Japonsku v roce 2008, v Evropě a v Americe jej začne nabízet v roce 2009. Podle některých odborníků jde o variantu poněkud většího reaktoru Toshiba 4S, který již v roce 2004 japonský výrobce nabízel vybudovat ve městě Galena na Aljašce. Tam měl být umístěn v hloubce 100 stop (30,48 metru) pod zemí.
Do kategorie malých reaktorů mohou spadat i plovoucí jaderné reaktory, které připravuje ruský jaderný průmysl. Rusko zamýšlí nové zdroje používat především na území východní Sibiře, ale také je vyvážet. Své záměry proto představuje v mnoha zemích světa, především v Africe, Asii a v Latinské Americe. Nedávno Rusko nabídlo takovou plovoucí elektrárnu také Uruguaji.

Podle ruského velvyslance v Uruguaji Sergeje Koškina se může rozvinout spolupráce mezi Ruskem a Uruguají v jaderné energetice, i když zákony v této jihoamerické zemi využití jaderných technologií pro výrobu elektřiny zatím nedovolují. Prezentace ruských plovoucích elektráren totiž vzbudila v Uruguaji zájem.
Připojení plovoucí jaderné elektrárny neporušuje platné uruguayské zákony, dodal Koškin. Ty se podle něj nemusí nijak měnit. Elektrárna zakotvená u pobřeží totiž zůstane v ruském vlastnictví a Uruguay by jen kupovala vyrobenou elektřinu. Obsluhu a údržbu plovoucího energetického zařízení mají mít na starosti ruští odborníci.

První ruská plovoucí jaderná elektrárna bude mít výkon 70 MWe. Její cena se odhaduje na 400 milionů amerických dolarů, později by se však mohla snížit na 240 milionů amerických dolarů.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku