Co bylo a nebylo na Bali

Informace o výsledcích konference COP 13 (Konference stran Kjótského protokolu) o změnách klimatu na indonéském ostrově Bali od člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Josefa Zbořila, který se konference v prosinci 2007 osobně zúčastnil jako delegát Evropského hospodářského a sociálního výboru. Jde o pohled odborníka z průmyslu, nikoli o interpretace, které nám neustále prostřednictvím některých médií předkládají lidé považující průmysl za úhlavního nepřítele budoucího vývoje planety Země.

Za výbor ČNS Miroslav Kawalec


Konference stran Kjótského protokolu, takto již třináctá v řadě,
dosud vyvolává řadu emocí a především interpretací, takže je dobré
ohlédnout se a zrekapitulovat fakta. Především, bylo dosaženo
dohody, že se v budoucnu – v roce 2009 na COP15 v Kodani –
dohodneme a to není malá věc. Samozřejmě, záleží i na obsahu
dohody a konečně, na úhlu pohledu na takovou dohodu. Jaká je
vlastně tato dohoda o budoucí dohodě? Nejlépe je citovat a pak
interpretovat: celý závěrečný protokol má sice pouhé čtyři strany, ale
laskaví čtenáři pochopí, že zde nemůže být uveden celý – v anglické
verzi jej také naleznete na stránkách SP ČR.

Především – a to je nesmírně důležité pro všechny:

„Znovu potvrzujíce, že hospodářský a sociální rozvoj a vymýcení
chudoby jsou globálními prioritami!“ Toto konstatování klade
na první místo jednoznačně hospodářský a sociální rozvoj,
takže veškeré nápady, jak omezovat klimatické změny musí být
poměřovány tímto hlediskem a klimatické změny nejsou žádnou
posvátnou krávou, za jakou se je v poslední době snaží vydávat
některé orgány a instituce EU, ale i členských zemí.

- Rozhoduje zahájit komplexní a provázaný proces, umožňující
úplnou, efektivní a udržitelnou implementaci Konvence
prostřednictvím dlouhodobé spolupráce již nyní a pak po roce
2012, aby bylo dosaženo dohodnutého výsledku a přijmout
k tomu rozhodnutí na 15. Zasedání tak, že bude věnována mezi
jiným pozornost:

– Sdílené vizi dlouhodobé spolupráce, včetně dlouhodobého
cíle snížení emisí pro dosažení konečného cíle Konvence
v souladu s předpoklady a principy Konvence, zvláště pak
principem společné, ale diferenciované odpovědnosti
a příslušných možností s respektováním sociálních
a ekonomických podmínek a dalších relevantních činitelů;

– Zdůrazněné národní/mezinárodní akce k omezení
klimatických změn zahrnující mezi jiným ohledy na:

– Měřitelné, reportovatelné a ověřitelné přiměřené
národní závazky nebo opatření potlačování klimatických
změn včetně kvantifi kovatelných omezení emisí a cílů
snižování ve všech rozvinutých zemích – Stranách,
přičemž bude zajištěna srovnatelnost jejich úsilí při
respektování jejich národních podmínek;

– Odpovídající národní akce rozvojových zemí – Stran
v kontextu udržitelného rozvoje, podpořené a umožněné
technologií, fi nancováním a budováním schopností –
měřitelným, reportovatelným a ověřitelným způsobem;

– Politiky a pozitivní motivační faktory k záležitostem,
vztahujícím se ke snižování emisí z deforestace
a degradace lesů v rozvojových zemích; a role ochrany,
udržitelného managementu lesů a zdůraznění lesních
zásob uhlíku v rozvojových zemích (ale nejen v nich!!! –
moje poznámka)

– Kooperativní sektorové přístupy a oborově specifi cké
akce na podporu Článku 4, odstavce 1(c) Konvence;

– Různé přístupy, včetně příležitostí užití trhů na podporu
nákladové efektivity a akcí omezování klimatických
změn s tím, že se budou respektovat různé podmínky/
okolnosti rozvinutých a rozvojových zemí;

– Hospodářské a sociální důsledky opatření;

– Cesty k posílení Konvence jako katalyzátoru v podpoře
mnohostranných organizací, veřejného a privátního
sektoru a občanské společnosti, budování na základě
synergií mezi činnostmi a procesy jako koherentní
a integrované prostředky podpory omezování
klimatických změn;

– Zdůrazněné akce na adaptaci;

– Zdůrazněné akce rozvoje technologií a jejich přenosu
na podporu jak omezování klimatických změn, tak
na adaptaci

– Zdůrazněné akce zajištění fi nančních zdrojů a investic
na podporu jak omezování klimatických změn, tak
na adaptaci a technickou spolupráci.

Tuto poměrně rozsáhlou citaci lze shrnout stručně do tří bodů:

– Nutno respektovat realitu, že proces bude dlouhodobý a přes
noc se svět nepředělá a patrně je důležitější vymýcení chudoby,
i když rychlost alce je rovněž potřebná.

– Závazky a spolupráci musí přijmout všechny státy, přičemž
rozvinuté státy musí sehrát vedoucí roli (a o vedoucí roli EU není
až takový zájem, spíše je zájem o vedoucí roli USA)

– Bezpodmínečně je nutné brát v úvahu specifi cké podmínky
jednotlivých zemí a to i, samozřejmě, podmínky hospodářské
a sociální

Výrazně byla artikulována potřeba hospodaření s lesy, nikoliv jejich
konzervace a dále transfer technologií se zajištěním příslušných
fi nančních zdrojů. Tak nějak stranou se ocitl princip „Cap-and-
Trade“, na němž je postaven Kjótský protokol: tento tržní nástroj
má evidentně své klady, ale v současnosti převažují spíše problémy,
takže by v dalším usilování měl dostat vyhrazeno odpovídající místo.

V této souvislosti se vždy mluví o vítězích a poražených: podle mého
názoru se ke slovu dostal zdravý rozum, požadující, že vše musí mít
své ekonomické vyjádření přínosů a dopadů a v této souvislosti byla
značně zkritizována i Sternova zpráva a zazněl jednoznačný hlas, že
problém klimatických změn nelze řešit růstem chudoby rozvojových
zemí. Na cestě do Kodaně 2009 zde čeká ještě mnoho úsilí, aby
návrhy byly vyvážené a respektovaly globální a partikulární možnosti
a nikoliv zbožná přání.

Odmítnuty byly „hujerské“ přístupy EU: drastické závazné globální
snížení emisí o 25–40 % do roku 2020! Zde je nutno se ptát, kde
k tomu úředníci komise vzali mandát, jestliže Rada EU na jaře
slavnostně vyhlásila (značně nerealistický) cíl 20% resp. 30%
do roku 2020! Patrně se domnívali, že přání bývá otcem myšlenky
a nevědomost hříchů nečiní. Jako argumentaci použili studii,
„dokládající“, že EU15 dokonce překročí svůj závazek snížení emisí
o 8 %! Na čem že tento zázrak byl založen, jestliže dnes (2005)
je EU15 na necelých 2% snížení? No přece na nákupu kjótských
povolenek z akcí CDM – menší podíl – ale heroický úspěch bude prý
dosažen emisním obchodováním: světe div se, snížení emisí o 6,4 % !!!
Komise to nazývá „doplňujícími opatřeními“ a snad doposud nechápe,
že od zeleného stolu se emise nesníží, ať se úředník snaží sebevíc.
Kdo nevěří, ať tam běží.

Co z Bali vyplývá pro český průmysl?

Především, nedat se! Zpracovali jsme a vydali Stanovisko k politice
klimatických změn (
http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/
vh_070425/prohlaseni.doc
) a neklame-li mne jako jeho autora
paměť, tak toto stanovisko je silně v intencích závěrů z Bali. Budeme
proto muset dále jednat s vládními představiteli, aby konečně vznikla
česká politika klimatických změn, která citelně chybí a nemůže bez
reálných aktérů, tedy hospodářské sféry, vzniknout.

Naši politici by pak měli hledat spojence a prosazovat daleko
realističtější a diverzifi kovaný přístup i EU jako celku a to už dnes,
i při hodnocení a přijímání dalších „balíčků“, najmě směrnice
k podpoře obnovitelných zdrojů energie a směrnice o obchodování
emisemi skleníkových plynů. Zatím publikované návrhy mnoho
optimizmu nevzbuzují, protože vedou ke státnímu/unijnímu
dirigizmu, který v tomto pojetí rozhodně není ani tržním ani věcným
řešením takto závažného problému.

Takže, COP13 lze považovat za úspěch a za dobré vodítko pro
novou globální dohodu. V tomto smyslu je potřeba věcně vyhodnotit
Kjótský protokol, abychom se poučili, kudy cesta nevede a naopak,
nutno hledat racionální cesty, které dlouhodobě přinesou úspěch
v lepším hospodaření se zdroji energií při zachování potřebného
růstu. Je na nás a na naší politické reprezentaci, jak této šance
z Bali dokážeme využít.

Ing. Josef Zbořil
člen představenstva SP ČR

Vysvětlivky zkratek:
COP Konference smluvních stran
CDM Clean Development Mechanism - zavádění úsporných technologií v rozvojových zemích

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn - plné znění
http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/vh_070425/prohlaseni.doc
Klimatické změny: EU je na cestě k cílům z Kjóta, ale prognózy ukazují, že je třeba vytrvat v úsilí
http://www.spcr.cz/cz/hlavni/enviro/plnenikjota_cs.pdf
Business and industry organisations‘ statement at the plenary session in Bali
http://www.businesseurope.eu/DocShareNoFrame/docs/2/

Ing. Josef Zbořil, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a viceprezident Svazu papíru a celulózy,
se konference v Bali zúčastnil jako delegát poradního orgánu Evropské komise, Evropského hospodářského
a sociálního výboru. Jako expert na problematiku energetiky a životního prostředí zastupuje Svaz a české
zaměstnavatele také v konfederaci evropských zaměstnavatelů BUSINESSEUROPE a v mezinárodní organizaci
BIAC, což je poradní výbor OECD.

Zdroj: Zpravodaj Spektrum

zpět na úvodní stránku