Nové bloky v Temelíně jako náhrada Dukovan?

Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes.

V té době však bude mít Jaderná elektrárna Dukovany za sebou čtyřicet let provozu, o deset více, než na kolik se projektovala. Může se tedy stát, že nové temelínské reaktory fakticky jen nahradí odstavované dukovanské. Případné prodloužení jejího provozu – ředitel Zdeněk Linhart počítá až se šedesáti roky – tak hrozbu nedostatku proudu pouze zmírní.

Evropské země plánují postavit do roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků. „Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších tlakovodních reaktorů, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dostatečné kapacity?“ upozornil na první riziko nynější renesance jaderné energetiky Aleš John, náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ. Na únorové pražské výroční konferenci Evropské nukleární společnosti věnované informování veřejnosti o jaderné energetice (PIME) zmínil i neméně závažné další:

„Masivní výstavba jaderných bloků ve světě zahájená v 50. letech o tři desetiletí později skončila. Od té doby zájem studovat jaderné obory klesá. Chybí celá jedna generace odborníků a je otázka, komu odcházející předají své zkušenost.“
Kvalifikované lidi nyní velice obtížně hledají všichni producenti energetických, a nejenom jaderných zařízení, připomíná docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Jaroslav Zeman: „Za desetiletí stagnace se řada konstrukčních týmů rozpadla a skončily i firmy schopné vyrábět jadernou techniku. Desítka studentů, kteří přicházejí rok co rok na naši fakultu a seznamují se s jadernými technologiemi, sotva postačí potřebám jaderných elektráren, bez nichž se, jak dnes uznávají i politikové, v budoucnu neobejdeme.“

Obdobným problémům čelí například i v Německu, kde se v poslední době zvedá odpor veřejnosti i vůči výstavbě nových uhelných elektráren. Inženýrů se tam obecně nedostává pro všechny druhy elektráren, napsal před časem deník Süddeutsche Zeitung. „A vysoké školy zavírají jaderné obory, byť provozovatelé atomových elektráren nabízejí i přes současný program jejich útlumu práci až na 60 let,“ poznamenal.

Další informace:

Vybudování velké plynové elektrárny trvá čtyři roky, uhelné dokonce sedm let. Od zahájení schvalovacího řízení do dodávky prvního proudu do sítě uplyne u jaderné elektrárny nejméně 15 let, informoval na únorové pražské výroční konferenci Evropské nukleární společnosti věnované informování veřejnosti o jaderné energetice (PIME) náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ Aleš John.

Celková výroba elektřiny v Česku činila loni 88,2 TWh (miliard kWh). Uhelné zdroje vyprodukovaly 56,7 TWh (64,3 %), jaderné 26,2 TWh (29,7 %), paroplynové a vodní prakticky shodně po 2,5 TWh (po 2,8 %). Větrné elektrárny posílily bilanci 0,1 (0,15 %) a ostatní alternativní zdroje 0,2 TWh (0,2 %), informoval Energetický regulační úřad. V porovnání s předchozím rokem stoupla výroba proudu o 4,5 procenta. V uhelných elektrárnách vzrostla o osm procent, produkce jaderných a uhelných stagnovala a vodních dokonce o více než pětinu klesla. Na dvojapůlnásobek se však zvýšily dodávky větrné elektřiny.

Do Česka se loni dovezlo 10,2 TWh, vývoz stoupl na 26, 3 TWh elektřiny. Exportní tržby tak mohly při současných cenách termínových dodávek, které během loňského roku překročily na Evropské energetické burze v Lipsku hranici 60 eur/MWh, dosáhnout až 1,5 miliardy eur, náklady na dovoz kolem 600 miliónů eur. Současný přebytek zdrojů (loni 16,1 TWh, tedy výkon bezmála 2000 MW) se podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu vyčerpá už kolem roku 2018.

Výroba elektřiny v ČR podle zdrojů
(v GWh, zaokrouhleno)

2007/2006
Uhelné 56728,2/52395,4
Jaderné 26172,1/26046,5
Paroplynové 2472,9/2480,0
Vodní 2523,7/3257,3
Větrné 125,1/49,4
Ostatní obnovitelné 174,6/132,1
Celkem 88197,5/84360,9

Pramen: ERÚ
Podrobně viz:
www.eru.cz/TIS/2007_12/page10.htm, www.eru.cz/rz_06/rz/energie/4.htm

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku