Na snižování emisí jen Alpy nestačí

Rakousko a Švýcarsko mají stejně výhodné podmínky pro rozvoj energetiky. Zatímco však naši jižní sousedé v současné době kryjí celkovou spotřebu elektřiny nejméně z desetiny dovozem a místo snižování emisí skleníkových plynů jich do ovzduší vypouštějí rok od roku více, v konfederaci vykazují přebytky proudu a s kjótskými cíli se vyrovnávají.

Důvod? Švýcarské elektrárny neprodukují díky mixu vodních zdrojů a pěti jaderných bloků v Beznau, Gösgenu, Leibstadtu a Mühlebergu jako jediné v Evropě žádné emise CO2.

Loni vyrobily 65,8 miliardy kWh, z toho 26,3 miliardy, tedy přesně 40 procent, v atomových, uvádějí statistiky bernského ministerstva energetiky. Celkové švýcarské emise skleníkových plynů činily v roce 2005 podle Evropské ekologické agentury 53,6 miliónů tun, v přepočtu na obyvatele tedy 7,15 tuny. Pokud by se současná klimatická politika v zemi nezměnila, sníží se množství CO2 vypouštěného ve Švýcarsku do roku 2010 na 51,1 miliónu tun.

Rakouské elektrárny vyrobily loni 63,7 miliardy kWh, z toho 34,9 miliardy, tedy 55 procent, ve vodních zdrojích; běžně se tento podíl pohybuje až kolem dvou třetin. Tepelným elektrárnám dominují plynové a kamenouhelné, které podle regulačního úřadu E-control vyprodukovaly necelou čtvrtinu rakouského proudu. Emise skleníkových plynů stouply v roce 2005 už na 93,3 miliónu tun, tedy na 11,2 tuny na obyvatele.

Pro úplnost: V Česku se z loňských 88,2 miliardy kWh vyrobilo podle ERÚ v uhelných blocích 56,7 miliard, tedy 64 procent elektřiny. Obě jaderné elektrárny vyprodukovaly 26,2 miliard kWh (30 procent). Do ovzduší se v roce 2005 vypustilo 145 miliónů tun skleníkových plynů, tedy 14 tun na obyvatele. Důvodem je opět v první řadě energetika: Každá miliarda kilowatthodin vyrobená v uhelných zdrojích představuje zhruba milión tun emitovaného oxidu uhličitého.

Další informace:

Energetický mix v roce 2020

Evropskému energetickému mixu bude dominovat zemní plyn (35 %), uhlí (27 %) a atom (17 %). Obnovitelné zdroje včetně vodních mají dosáhnout dvacetiprocentního podílu.

Švýcarsko hodlá vyrábět elektřinu z poloviny ve vodních a z 38 procent v jaderných zdrojích. Na obnovitelné zdroje připadnou čtyři procenta domácího proudu.

V Německu dosáhne v roce 2020 podíl uhlí 56, plynu 20, obnovitelných zdrojů 14 a z atomu dvě procenta.

Francie bude nadále stavět na jaderné energetice (66 %) doplněné po dvanácti procentech plynovými a vodními zdroji. Obnovitelné pokryjí pět a uhelné jen čtyři procenta domácí výroby proudu.

V nejaderné Itálii bude převládat zemní plyn (57 %). Vodní elektrárny vyrobí 14, uhelné 13 a obnovitelné zdroje 10 procent proudu; pět procent elektřiny dodají mazutové bloky. Prognózy neuvádějí, zda země současně zmírní současnou dvacetiprocentní závislost na dovozu, především z Francie a Švýcarska.

Pramen: EU, UCTE (Evropské sdružení provozovatelů přenosových sítí), VDEW (Svaz německé energetiky)

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku