Červená kniha: Uran vystačí nejméně na století

Nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, vystačí světové zásoby uranu nejméně na sto let. Nástup nové generace reaktorů očekávaný po roce 2030 umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu vystačí planetární zásoby uranu na tisíce let. Uvádí to právě zveřejněná analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Uran 2007 označovaná jako Červená kniha.

Zásoby těžitelné při ceně nejméně 130 dolarů za kilogram odhadují její autoři na 5,5 miliónu tun, což je o šestinu více než před dvěma roky. Současná cena okamžitých dodávek přitom stoupla už na 156 dolarů za kilogram. Odhad neověřených zásob, tedy ložisek uranu, jež se mohou nacházet v obvyklých geologických formacích, stoupl o půl miliónu tun na 10,5 miliónu tun.

Rostoucí poptávka po uranu žene vzhůru i investice těžařů do průzkumu nových ložisek. Jen v roce 2006 činily 774 miliónů dolarů, a za pouhé dva roky se tak zvýšily na dvojapůlnásobek. Červená kniha předpokládá na základě neúplných údajů, že vzrostly i loni.

Světová těžba uranu kryje roční spotřebu jaderných elektráren pohybující se kolem 65 tisíc tun ze tří pětin. Zbytek se doposud získává z likvidace celkem 12 tisíc hlavic pro nukleární zbraně z ruských a amerických arzenálů a díky přepracování použitého paliva.

Dnes se podle Světové nukleární asociace provozuje ve třiceti zemích 439 reaktorů o celkovém elektrickém výkonu 372 tisíc megawattů. Na výrobě elektřiny v těchto státech podílejí v průměru jednou šestinou. Do roku 2030 očekává Červená kniha růst jaderné energetiky o 38 až 80 procent na 509 tisíc, respektive 663 tisíc megawattů. Roční spotřeba uranu se pak zvýší na 94 tisíc až 122 tisíc tun.


Další informace:
Uran ve světě
(v tunách, 2006)
zásoby / těžba
Kanada 444 000 / 9 862
Austrálie 1 143 000 / 7 593
Kazachstán 816 000 / 5 279
JAR 341 000 / 534
Namibie 282 000 / 3 067
Brazílie 279 000 / 190
Uzbekistán 93 000 / 2 260
USA 342 000 / 1 672
Rusko 172 000 / 3 262
Česko 150 000 / 359
Svět celkem 4 800 000 / 39 429
Pramen: WNO, MAAE

Jaderné palivo se na výrobní ceně elektřiny podílí v Česku pouhými 15 procenty. Dalších sedm procent, tedy pět haléřů za každou kilowatthodinu vyrobenou v Temelíně nebo Dukovanech, odvádí provozovatelská společnost ČEZ na tzv. jaderný účet, kde se shromažďují prostředky na trvalé ukládání použitého paliva. Firma si rovněž vytváří rezervy na vyřazování jaderných zařízení z provozu a skladování použitého paliva (celkem 6 procent). Největší část nákladů na výrobu proudu, více než třetinu, tvoří odpisy. České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za rok kolem 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry použitého paliva.

Společnost ČEZ převedla loni na jaderný účet 1,3 miliardy korun. S úroky a dalšími příjmy včetně prakticky zanedbatelných odvodů dalších subjektů využívajících jaderná zařízení dosáhl celkový zůstatek koncem minulého roku podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerové 10,2 miliardy korun. Do plánovaného ukončení provozu dukovanské a temelínské elektrárny (zhruba v roce 2045) se na tomto blokovaném účtu nashromáždí bezmála 60 miliard korun.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku