Polsko míří do propasti – nebo k atomu

„Emisní povolenky za 118 eur položí klíčová odvětví,“ obává se polský expert Krzysztof Żmijewski

Až na dvojnásobek se zvýší cena energie v Polsku, pokud se začnou emisní povolenky nakupovat na volném trhu. Cena jedné (na tunu oxidu uhličitého) stoupne po připravovaném zavedení aukčního systému ze současných 30 na 118 eur. Pro řadu odvětví polského hospodářství, v první řadě pro hutnictví, to bude mít katastrofální důsledky. Část provozů se přestěhuje do zahraničí, řada se uzavře, obává se šéf polské konzultační energetické rady a poradce týmu vyjednávajícího s Evropskou komisí emisní pravidla Krzysztof Żmijewski.

„Komise rozhoduje o bytí a nebytí polské ekonomiky,” prohlásil podle agentury PAP. Příčinou chmurných perspektiv je velice nepříznivá struktura polské energetiky. Do sítě dodává 148,9 miliard kilowatthodin proudu, z nichž 145,7 miliard pochází z uhelných elektráren emitujících oxid uhličitý. Desetina celkové produkce se prodává do zahraničí, v první řadě přes Česko do Rakouska. Po odečtení dovozu zůstává čistý export proudu ve výši 11 miliard kWh.

Vláda premiéra Donalda Tuska už začala uvažovat velice vážně o restrukturalizaci polské elektroenergetiky a v první řadě uvažuje o obnovení jaderného programu ukončeného v roce 1990. Tehdy byla zastavena výstavba elektrárny Żarnowiec na baltském pobřeží. Čtyři tlakové nádoby pro reaktory dukovanského typu Poláci plzeňské Škodovce zaplatili a s napůl dokončenou stavbou odepsali.

Dnes se uvažuje o dvou variantách. První počítá s polskou účastí na výstavbě dvou bloků nové jaderné elektrárny v litevské Ignalině, v níž by Varšava chtěla odebírat výkon 1000 MW, tedy kolem sedmi miliard kWh ročně. Druhý předpokládá výstavbu jaderných bloků v Polsku. V úvahu přicházejí kromě zmíněného Żarnowce také pobaltská Kopań, západopolské Klempicz a Nowe Miasto a středopolské Malkinia, Wyszków, Chotcza a Gościeradów.

Vláda u vědomí toho, že pro takový projekt je klíčový souhlas veřejnosti, chystá rozsáhlou vysvětlovací kampaň a řadu zvýhodnění, zjistil deník Polska vydávaný ve spolupráci s britskými The Times. Předpokládá, že obce v okolí elektrárny by měly proud za polovinu běžné ceny. Uvažuje se i o benefitech běžných ve Francii – bezplatná lékařská péče – či v USA – bezplatná předškolní docházka.

„První polská atomová elektrárna by měla mít dva bloky o výkonu 1600 MW každý. Celková cena nemá překročit sedm miliard eur a pokud by se nezvyšovala spotřeba proudu, kryla by pětinu polských potřeb,“ uvedl v listu Polska Andrzej Strupczewski z Ústavu jaderné energie nedaleko Otwocku u Varšavy. Vzhledem k tomu, že do roku 2020, kdy se má spouštět, se spotřeba elektřiny zvýší téměř dvojnásobně, pokryje pouhou desetinu.

Další informace:

Polsko je s Rakouskem jedinou středoevropskou zemí neprovozující jaderné elektrárny. Ve vzdálenosti 310 km od jeho hranic jich běží deset s celkem 27 bloky a instalovaným výkonem kolem 18 tisíc MW. S vybudováním jaderné elektrárny ve svém okolí souhlasí 48 procent Poláků, zjistil předloňský průzkum. Podle nejnovějšího Eurobarometru je pro jadernou energetiku 39 procent Poláků, o polovinu více než při předchozím průzkumu před třemi lety.

V roce 2030 se Polsku bude nedostávat 30 tisíc megawattů elektrárenských kapacit, což odpovídá třiceti temelínským blokům. Důvodem je až dvojnásobný růst spotřeby a zastarávání zdrojů. Jejich uzavírání mohou urychlit nová pravidla obchodování s emisními povolenkami, takže země vyvážející „v čistém“ (vývoz minus dovoz) 11 miliard kWh proudu se rychle změní v čistého dovozce. „Potřebovali bychom uvádět do provozu každoročně tisíc megawattů jen náhradou za dosluhující uhelné bloků. Představuje to roční náklady až šest miliard zlotých (téměř 50 miliard Kč – pozn. JLM),“ napsal odborný časopis Przegląd Techniczny.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku