Z oběžné dráhy ve vesmíru do Evropského parlamentu

Rozhovor s Vladimírem Remkem, členem Evropského parlamentu a bývalým kosmonautem

2. března 1978 se Vladimir Remek dostal na oběžnou dráhu Země v sovětské kosmické lodi Sojuz 28. Vladimír Remek, zkušený pilot a plukovník v českém letectvu byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo Spojených států. Když se Česká republika stala v roce 2004 členem EU, stal se prvním skutečným evropským astronautem. V jeho stopách se nevydalo příliš mnoho evropských občanů, vsadil bych se, že po ještě méně z nich byla pojmenována planetka – 2552 Remek.

Dnes, třicet let po své historické sedmidenní cestě do vesmíru je Vladimír Remek českým členem Evropského parlamentu, kde zastupuje Komunistickou stranu Čech a Moravy, která je součástí Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice. Z éterického světa vesmíru do prozaického, drsného a převalujícího se světa Evropské politiky – opravdu vypadá, že při návratu zpět na zem narazil. Je pravda, že John Glenn, první Američan, který se dostal na oběžnou dráhu Země, se stal senátorem USA, jedná se tedy o precedent. Ale ve stejné míře platí, že v případě přechodu z astronauta na politika se nejedná o klasickou kariérní dráhu.

K oslavě třicátého výročí jeho vesmírné odysey a pro přiblížení této zajímavé osobnosti udělal FORATOM s Vladimírem Remkem, členem Evropského parlamentu, rozhovor. Rozhovor byl zaměřen na hlavní motivující faktory a vlivy v jeho životě a na aktivní parlamentní roli, kterou hraje v debatě EU o energetice.

Otázka 1. Tento rok připomíná třicáté výročí vaší cesty do vesmíru. Jak jste si sám osobně tuto významnou událost připomněl?

Samozřejmě, že jsem oslavil třicáté výročí mého letu do vesmíru s mojí rodinou, protože to do určité míry také ovlivnilo jejich život. Řadu veřejných vzpomínkových událostí zahájil oficiální recepcí Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. Pak následovala jedna událost za druhou – prezentace pamětní medaile vydané při příležitosti letu do vesmíru mincovnou v Jablonci nad Nisou (Česká republika), tisková konference, slavnostní setkání kosmonautů a odborníků na výzkum a rozvoj ve vesmíru v Moskvě (galavečera se zúčastnilo více než 30 kosmonautů, včetně mě a Alexeje Gubareva) atd. Abych byl upřímný, potěšila mě speciální akce organizovaná Evropským parlamentem v Bruselu k připomenutí vesmírného letu prvního kosmonauta, který byl z jiné země, než ze Sovětského svazu a Spojených států, které jsem se neúčastnil jenom já, ale také můj italský kolega, astronaut Umberto Guidoni, členové Evropského parlamentu, další astronauti, komisař Günter Vergheugen, Vladimír Špidla a další představitelé Evropského parlamentu a Evropské vesmírné agentury.

Otázka 2. Když se ohlédnete zpět na Vaši kariéru ve vesmírném odvětví, co se vám nejvíce uchovalo v paměti a co považujete za své největší úspěchy?

Při moha příležitostech jsem uvedl, že toto byla určitě trvalá zkušenost. Podtrhla vynikající spolupráci celého týmu kosmonautů a dalších specialistů. Všichni jsme měli jeden společný cíl, který jsme chtěli splnit - jednalo se o plánovanou misi a ta dopadla skutečně dobře. A ukažte mi muže nebo ženu, kteří by se sami nechtěli přesvědčit, jak je opravdu Země kulatá.

Otázka 3. Postup od astronauta k členovi Evropského parlamentu je zajímavý. Co Vás přimělo k rozhodnutí stát se členem Evropského parlamentu a jaké kvality, kvalifikace a zkušenosti Vás, podle Vašeho názoru, dovedly k této práci?

Víte, že mezitím, kdy jsem byl kosmonautem a kdy jsem se stal členem Evropského parlamentu, uběhla dlouhá doba. A musím přiznat, že jsem na tyto roky pyšný. Jsem rád, že jsem se po změně režimu v roce 1989 uplatnil ve světě obchodu a později ve světě diplomacie. Tyto momenty v mé dřívější kariéře snad přispěly ke skutečnosti, že jsem získal důvěru voličů a byl zvolen do Evropského parlamentu. Zde jsem mohl maximálně využít své dřívější zkušenosti.

Otázka 4 . Jako člen Výboru ITRE Evropského parlamentu, co vidíte jako nejzajímavější a nejnáročnější v politické agendě?

Mimo jiné se jedná zcela určitě o projekt Galileo. Osobně mě velmi těší, že tento projekt, po všech problémech, které se u něho vyskytly, dostal zelenou a Evropa si zachovala šanci být konkurenceschopná s ostatním světem. Další velkou záležitostí je energie – jak reagovat na stále rostoucí poptávku po energii, když dochází ke snižování rezerv a zásob? A důležitou věcí je, zda se při tomto jednání můžeme vyhnout zničení planety a zda jsme schopni řešit energetickou problematiku moudře a aniž bychom do toho vnášeli své emoce.

Otázka 5. Energetická problematika je na předních místech na seznamu priorit EU. Jak se podle Vašeho názoru bude vyvíjet energetika a s ní související evropská legislativa v budoucnosti?

To je těžké předvídat. Kdybych to věděl, nechal bych si to patentovat. Ale mohu říct, jak bych chtěl, aby se tato problematika vyvíjela. Věřím a jsem přesvědčený, že lidstvo nalezne řešení v aplikaci nových technologií. Snad by řešením mohla být nukleární fúze, snad vodík nebo něco jiného. Ale v zásadě jsem si zcela jist, že to jsme schopni zvládnout. Nicméně, musíme používat svůj rozum a chopit se každé příležitosti, kterou máme k dispozici – včetně jaderné energie jako součásti celého energického balíčku.

Otázka 6. Jaký mají Češi názor na energetiku obecně a konkrétně na jadernou energii?

Navzdory neustálému proudu psychologické „masáže“, kterou je ovlivňována veřejnost (je skutečně mnohem jednodušší lidi jadernou energií strašit, než je motivovat), myslím, že Češi vidí situaci realisticky. Jsou si vědomi toho, že se nemůžeme vzdát jaderné energie, protože, pokud bychom to udělali, byli bychom ještě více závislí než jsme teď a museli bychom hlouběji a hlouběji sahat do svých peněženek za stále rostoucí cenu energie z dovozu. Ne náhodou, je všech 24 českých členů Evropského parlamentu zastáncem dalšího používání jaderné energie. To odráží skutečnost, že 2/3 našich občanů podporují rozvoj jaderné energie. Průzkumy dokazují, že v případě referenda by 73% české populace podpořilo dokončení dalších bloků v Temelíně. Důležitou věcí je to, že současné politické vedení implementuje potřebné kroky k zajištění budoucnosti jaderné energie v naší zemi ale pro zachování svých politických zájmů nebo ambicí se vyhýbá objasňování této problematiky.

Otázka 7. Jaké jsou nejnaléhavější priority, které musí EU vyřešit v energetice? Jaký je Váš názor na jednotnou energetickou politiku EU?

EU se musí skutečně rozhodnout, jak řešit naše energetické problémy pomocí vyváženého energetického balíčku, mobilizovat dostupné možnosti a nutně vyhledávat nové zdroje. EU musí rovněž vědět, co může od jaderné energie očekávat, jak tato energie pomáhá řešit naše energetické problémy a snižuje znečišťování ovzduší. Dokud nepřijmeme skutečnost, že se jedná o bezuhlíkový zdroj energie, moc nepokročíme. Obnovitelné zdroje samy o sobě – i když nezpochybňuji jejich roli a důležitost jejich dalšího rozvoje – nás nezachrání. A co se týče trhů, navzdory všem výzvám a krokům, které byly podniknuty k jejich liberalizaci, společnost od zavedení kontrolované ekonomiky zažívá pouze zvýšení cen energií. Jsem přesvědčen o tom, že zisk hlavních hráčů na trhu znamená vždy přínos i pro zákazníky. Jinými slovy, náš prvotní zájem by se měl soustředit na občany EU. Nemyslíte?

Otázka 8. Jako člen pracovní skupiny zaměřené na průhlednost informací o jaderné energetice Evropského nukleárního fóra (ENEF) (a signatář nedávného prohlášení, které podepsali všichni čeští členové Evropského parlamentu na podporu jaderné energie) hrajete aktivní roli ve vývoji debaty o jaderné energii. Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní překážky, kterým dnes čelí jaderná energie?

Psychologické útoky prováděné odpůrci jaderné energie, které zneužívají zájmy veřejnosti a zjitřují problémy v jaderných elektrárnách, jsou hlavní bariérou, které dnes jaderná energetika čelí. Podívejme se třeba na událost, která se stala ve slovinské jaderné elektrárně Krško. Incident, který odborníci označili jako málo závažný a neohrožující veřejnost, opět použili odpůrci jaderné energie k vytvoření neopodstatněné, ale hlasité reakce. A odpůrci jaderné energie dosahují větší publicity, než citlivější a realističtější hlasy odborníků. Jinými slovy, existuje zde problém objektivity zpráv. A jsou zde i další problémy - nedostatek odborníků v určitých zemích, kde je pozice jaderné energie nejasná a vlády nerozhodné, a také nedostatečné výrobní kapacity.

Otázka 9. Pokud jde o jaderné technologie, jsou ČR a další země EU vedoucími zeměmi v tomto oboru. Co musí EU udělat, aby si zachovala vedoucí pozici v tomto sektoru? Může podpořit oživení tohoto zdroje nábor dostatečného počtu odborníků na jadernou energetiku?

EU musí jasně prohlásit, jakou roli hraje jaderná energie v energetickém balíčku a přestat se tomu vyhýbat. Pak budeme věci vidět jasně. Poté, co k tomu dojde, vzbudíte větší zájem o tento obor a bude více mladých lidí, kteří budou chtít pracovat v tomto odvětví charakterizovaném nejnovějšími technologiemi. Prestiž vyvolává zájem a to jsem zažil při diskuzích s mladými lidmi mnohokrát - opravdu se o jadernou energii zajímají.

Děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Foratom

zpět na úvodní stránku