Bílý prášek uvězní radioaktivní odpad

Australští vědci objevili zcela nový způsob, jak dlouhodobě bezpečně fixovat některý radioaktivní odpad. Jde o velmi levnou metodu, která navíc umožní separovat radioaktivní částice z vodných roztoků. Nový materiál v podobě bílého prášku dovolí skladovat jaderný odpad stovky let.

Významný objev se podařil vědcům z University of Technology v Brisbane v australském Qeenslandu. Tým vedený profesorem anorganické chemie Zhu Huai Yong našel novou metodu, jak zbavovat různé látky některých radioaktivních částic a jak je dále bezpečně skladovat po velmi dlouhou dobu.

Australští vědci pro tento účel vytvořili nanočástice z běžného a dostupného materiálu – titanové běloby (dioxid titanu). Jsou velké pouhé milióntiny milimetru a podobají se velmi jemnému bílému prášku. Tým výzkumníků z australské university objevil, že takové částice absorbují radioaktivní kationty, které vytěsňují z nanovláken sodíkové ionty. Takto zachycené radioaktivní částice pak zůstávají uvězněny ve struktuře bílého prášku. Tato past na radioaktivní částice funguje velmi dlouho a radioaktivní částice v ní zůstávají uvězněny prakticky navždy.

Queenslandští vědci vyrobili z dioxidu titanu keramický materiál, který je velmi stabilní. Vydrží po delší dobu než dosavadní ocelové kontejnery a navíc je podstatně levnější než ocel. Keramická nanovlákna připravili z běžné titanové běloby, která se přidává do bílých barev, její zdroje jsou v mnoha zemích světa včetně Austrálie. V principu spočívá výroba tohoto materiálu ve vyžíhání TiO2 se sodou v peci.

Profesor Zhu uvedl, že keramická nanovlákna vytváří tenké vrstvy o tloušťce menší než jeden nanometr. Radioaktivní částice jsou zachycovány v mezerách mezi těmito vrstvami a jakmile dojde k určitému nasycení radioaktivní látkou, dojde ke kolapsu této struktury a vrstvy vláken radioaktivní částice doslova uzamknou.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku