Zwentendorf po třiceti letech znovu ožívá

V areálu jediné, avšak nikdy nespuštěné rakouské jaderné elektrárny Zwentendorf se bude opět vyrábět proud. Jediný dnešní majitel třicet let mrtvého objektu, dolnorakouská energetická společnost EVN, hodlá na pětadvacetihektarovém pozemku vybudovat biomasovou a fotovoltaickou elektrárnu.

Plány firmy oznámil její šéf Burkhard Hofer vpředvečer 30. výročí referenda o uvedení Zwentendorfu do provozu. Voliči 5. listopadu 1978 většinou pouhých 30 tisíc hlasů při neúčasti více než třetiny oprávněných rozhodli, že se investice v dnešní ceně kolem miliardy eur odepíše. „Zwentendorf se stal nejdražší technickou ruinou v Rakousku. Rakušané odmítli včera spuštění jaderné elektrárny, na jejíž výstavbu se doposud vynaložilo kolem šesti miliard šilinků,“ napsal 6. listopadu 1978 list Die Oberösterreichischen Nachrichten.

Za chybu označil nespuštění Zwentendorfu bývalý rakouský vicekancléř a ministr financí, dnes významný podnikatel Hannes Androsch. V největším rakouském seriózním deníku Kurier koncem července dále uvedl, že Rakousko musí „přehodnotit svůj postoj k atomové energii. Představuje přínos k ochraně klimatu. Bez ní není možná ochrana životního prostředí ani přírody.“

Jadernou elektrárnu Zwentendorf s varným reaktorem o výkonu 723 megawattů (elektrických) dodala na klíč německá firma Siemens, kontejnment linecký Voest. Zaměstnávat měla 200 pracovníků „Projekt byl realizován s německou důkladností a precizností a kvalita montáže je zřejmá na každém kroku. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Některé části byly prodány, například nízkotlaký díl turbíny, generátor a pomocný budič, několik čerpadel a samozřejmě jaderné palivo. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje ji a učiní příslušný zápis do provozního deníku na blokové dozorně,“ zaznamenal Zbyněk Grunda z Jaderné elektrárny Dukovany při prohlídce Zwentendorfu.

Výpadek 723 megawattů nahradila urychleně vybudovaná uhelná elektrárna o výkonu 757 MW v dva kilometry vzdáleném Dürnrohru spalující polské a české černé uhlí. Náklady na ni dosáhly 13 miliard šilinků. Představy Rakušanů o bezjaderné energetice se však nesplnily. Stoupající spotřeba energie neprovázená výstavbou nových zdrojů totiž způsobily, že od roku 2001 je tradiční exportér elektřiny jejím dovozcem. Dnes se importuje desetina spotřeby (přes 6 miliard kWh) ročně; fyzicky proud pochází především z temelínských bloků. Navíc Dürnrohr a další rakouské uhelné elektrárny zamořují životní prostředí radioaktivním uranem obsaženým v palivu: Za poslední dvě desetiletí ho bylo až 350 tun, uvádí analýza na webu Osel.cz (
www.osel.cz/index.php?clanek=3428&akce=show2&dev=1).

Další informace:

Rakouský start do jaderného věku připadl na rok 1969, kdy sociální demokraté společně s lidovci rozhodli o výstavbě jaderné elektrárny Zwentendorf. Použilo se obdobné zařízení jako na prvních německých jaderných elektrárnách Würgassen, Lingen a Brunsbüttel. Varný reaktor o výkonu 723 MW měl produkovat deset procent rakouské elektřiny. Po úspěšném zahájení stavby v roce 1972 se učinil další krok: Státní energetický plán předpokládal vybudování dokonce tří jaderných elektráren o výkonu 3000 MW; druhá měla stát v St. Pantaleonu-Erle na pomezí Dolních a Horních Rakous.

Od roku 1978 je areál na břehu Dunaje uzavřen. Část zařízení odkoupily na náhradní díly pro své jaderné elektrárny německé energetické firmy. Většina ho však na místě zůstala a využívá se pro výcvik osádek německých reaktorových bloků. Pro běžné návštěvníky je objekt nepřístupný a neuspěl ani starosta nedalekého Zwentendorfu Hermann Kühtreiber s plánem vybudovat v někdejší elektrárně muzeum energetiky od kamenného po atomový věk.

Zwentendorf měl vyrábět ročně kolem 4,5 miliardy kWh elektřiny a podobně jako Dukovany by se do dnešního dne zaplatil nejméně dvakrát. Stále běžící prakticky stejná elektrárna Brunsbüttel v severním Německu dodala do sítě za 32 let provozu 120 miliard kWh a vydělala tak provozovateli nejméně miliardu eur.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku