Docházející ropu může nahradit uhlí

Jeho ověřené zásoby vystačí i při rostoucí těžbě na staletí

Uhlí si postavení dominantního energetického zdroje na Zemi udrží ještě po staletí i přes závažné výhrady klimatologů vůči jeho využívání. Není dokonce vyloučeno, že jeho význam dále poroste – při ceně ropy nad 60 dolarů za barel se totiž vyplatí jeho zkapalňování a výroba syntetických pohonných hmot.

Obří závod, který má ročně zpracovat 3,5 miliónu tun uhlí a vyrobit z něj milión tun ropných produktů, se připravuje k uvedení do provozu v Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Technologii pro investici za bezmála sedm miliard dolarů dodávaly zejména německé společnosti. Denní produkce podniku dosáhne 20 tisíc barelů, když Čína dnes spotřebovává 7,2 miliónu barelů ropy.
V dolech v sousedství půldruhamiliónového města se ročně dobývá 150 miliónů tun uhlí, šestina čínské těžby. Ambiciózní plán rozvoje této technologie brzdí zejména hrozící nedostatek vody – na jednu tunu produkce se jí spotřebuje plná tuna a čerpat se má ze Žluté řeky, v jejímž povodí žije na 150 miliónů lidí.

Syntetické pohonné hmoty z uhlí obvykle řeší naléhavý problém nedostatku ropy. Vyrábělo je nacistické Německo za druhé světové války a plnou třetinu domácí spotřeby jimi pokrývá Jihoafrická republika; vyplatí se pouze v zemích s obřími uhelnými zásobami a jejich produkce může, dokonce výrazně, prodloužit „ropnou éru“, shodují se analytici. Z ekologického hlediska je však přínos této technologie více než sporný. Vedle mimořádně vysoké spotřeby vody se prokázalo, že kvůli její nízké účinnosti ovlivňuje uhelný benzín klima dvakrát více než klasický.

Ověřené zásoby uhlí na Zemi činí 850 miliard tun. Při současné roční těžbě 6,4 miliardy tun tak vystačí na 133 let, uvádí letošní Světový energetický přehled zpracovaný analytiky petrochemického koncernu BT. Za posledních deset let stoupala světová těžba tříprocentním tempem.

Další informace:

V evropské sedmadvacítce se uhlí podílí na výrobě elektřiny28,7 procenty. Na jaderný proud připadá 29,5 procenta, na plyn 20,2 a na vodu a další obnovitelné zdroje 17,8 procenta, uvádějí statistiky německých uhelných svazů (www.kohlenstatistik.de). Největší závislost na uhlí (přes 90 procent) vykazuje elektroenergetika Polska a Estonska, s velkým odstupem, avšak stále přes polovinu, následují Česko (58,9), Dánsko (53,9) a Řecko (53,1).

Přímým zkapalňováním uhlí je extrakce nebo hydrogenace uhlí, nepřímé zahrnuje nejprve zplynění na směs oxidu uhelnatého a vodíku, po němž následuje Fischerova-Tropschova syntéza nebo syntéza metanolu a konverze metanolu na benzín. Fischerova-Tropschova syntéza představuje přípravu motorových paliv destruktivní hydrogenací uhlí. Za zvýšené teploty, tlaku a za přítomnosti katalyzátoru (kobaltu nebo niklu) vzniká adicí vodíku na oxid uhelnatý směs uhlovodíků (alkanů a alkenů), kterou lze dále reformovat na vysokooktanový benzín.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku