Vědci zahájili provoz tokamaku Compass

Čeští vědci ve čtvrtek slavnostně zahájili provoz tokamaku Compass, zařízení, které vytváří plazma a zkoumá jadernou fúzi. Světové centrum fúzního výzkumu bude v jihofrancouzském Cadarache, kde se buduje dosud největší tokamak na světě - Iter. Compass, dovezený do České republiky z Británie, má s požehnáním Evropského společenství pro atomovou energii (Euroatom) k výzkumu termonukleární fúze v evropském měřítku přispět. Energie, která se při ní uvolňuje, by podle vědců mohla v druhé polovině 21. století ekologicky vyrábět elektřinu.

Zařízení vážící 21 tun má tvar pneumatiky. Díky silnému magnetickému poli začnou částice vodíku uvnitř "pneumatiky" obíhat nepředstavitelnou rychlostí a za teplot sta milionů stupňů Celsia dokola, aniž se dotýkají jejích stěn. Za takových podmínek podle fyziků dojde k fúzi, to jest vzniku těžšího atomového jádra z jader lehčích, podobně jako tomu díky obrovskému tlaku dochází v nitru Slunce i ostatních hvězd.

"V tomto tokamaku se snažíme vytvořit plazma a zkoumat, jaké reakce tam mohou být. Cílem je vytvořit takovou reakci, kde se dvě částice toho plazmatu, dva atomy vodíku spojí. Když se tyto dva atomy spojí, tak se uvolní velké množství energie," vysvětlil ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Pavel Chráska.

Praktickým výsledkem tohoto výzkumu by měla podle vědců být termonukleární elektrárna. Jaderné elektrárny jako například Temelín získávají energii rozbíjením jader těžkých atomů. "My děláme přesný opak. My máme lehké atomy a ty se snažíme spojit," řekl Chráska. Výhoda termonukleární fúze je, že potřebuje izotop vodíku - deuterium, kterého je všude dostatek, a nevzniká při ní radioaktivní odpad.

Termonukleární reakce v tokamaku Compass nastat nemůže. "Prakticky chybí zařízení, které je dostatečně velké na to, aby tam to termojaderné slučování mohlo proběhnout," řekl Chráska. Takovým zařízením by měl být Iter v jižní Francii. "Jsme někde tam, kde byly klasické štěpné jaderné elektrárny na začátku 50. let, kde se to ověřovalo, a teprve za dalších 20, 30 let se staly součástí každodenního života. Teoreticky je to všechno zvládnuté a teď jde o to spíš technicky to postavit," řekl Chráska.

Termojaderný výzkum řídí Euroatom; tokamak Compass v Praze se soustředí na dílčí problémy výzkumu. "Dohodli jsme se, které věci právě my umíme velice dobře už z minula, které ten Compass navíc ještě umožní jako moderní zařízení, takže se bude studovat interakce plazmatu s první stěnou tokamaku čili jak to horké plazma ovlivňuje tu nádobu, ten materiál a tak dále," vysvětlil Chráska přínos české vědy k mezinárodnímu úsilí.

Konečné náklady pro ČR v souvislosti s tokamakem Compass ještě nejsou podle Chrásky jasné, ale budou se prý pohybovat mezi 300 až 400 miliony korun. Samotný tokamak získal Ústav plazmové fyziky z Británie za symbolickou cenu. "Mám krásnou fakturu zarámovanou: jeden kus tokamak Compass - jedna libra," řekl Chráska. V ČR se ale musely například postavit dvě nové budovy a zřídit energetické zdroje. Nadpoloviční část nákladů zaplatila česká vláda, přišly i peníze z Bruselu od Euroatomu a z Akademie věd. "Pak jsme do toho dali, jsem v pokušení říct ,vrazili', ale ono to tak skutečně je, veškeré naše ústavní úspory," řekl Chráska.

Zdroj: ČTK

zpět na úvodní stránku