Jaderná energie už není v Rakousku tabu

Apriorní odmítání se zejména mezi mladými mění ve věcné hodnocení předností a nevýhod.

Až jedna pětina Rakušanů hodnotí dnes jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. Platí to, jak informoval profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck, zejména pro lidi ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje.

Potvrzují to také správce temelínské elektrárny Jiří Tyc a Václav Havlíček, vedoucí jejího druhého reaktorového bloku, kteří už několik let jezdí do Rakouska na besedy se studenty tamních středních škol. Od začátku letošního roku besedovali v dolnorakouském Kremsu, hornorakouském Pergu a solnohradském Halleinu. Studenti, kteří se zúčastní besed, pak vyjíždějí na exkurzi do temelínské elektrárny.

„Mí studenti pochopili na místě mnohem lépe fyzikální teorii a přesvědčili se, jak velké technické mistrovství znamená tento způsob výroby elektřiny. Myslím, že právě díky těmto vědomostem se dá odstranit řada neodůvodněných, iracionálních obav a budoucí politické debaty o směřování energetiky se mohou vést věcně, nikoli v emocionální rovině,“ napsal po březnové návštěvě Temelína organizátorům besedy a exkurze fyzikář z gymnázia v Pergu Josef Galli.

Gymnazisté z Kremsu se zase při únorové exkurzi do Temelína vyptávali na možnost pracovat v jaderné elektrárně. Vedoucí útvaru Lidské zdroje Pavel Šimák ji principiálně nevyloučil. Uvedl hlavní kvalifikační předpoklady, především požadavky na technické vzdělání a znalost češtiny: „Obojí se dá získat během studia na pražském ČVUT,“ odpověděl na dotaz mladých Rakušanů.

Oficiální průzkum Evropské komise Eurobarometr z loňského jara uvádí za poslední tři roky vzestup podílu zásadních i vlažných příznivců jaderné energetiky v Rakousku na 14 procent, tedy téměř na dvojnásobek. Naši jižní sousedé patří v žebříčku přírůstků přijatelnosti atomu na deváté místo mezi zeměmi evropské sedmadvacítky. Vedou ho s 13bodovým vzestupem Itálie a Polsko (podpora 43, resp. 39 procent dotázaných). O osm bodů na 46 procent se její přijatelnost vyšplhala v Německu. Zdaleka největší, zpravidla více než padesátiprocentní podporu má atomová energetika v zemích, které provozují jaderné bloky; Česko a Litva jsou s 64 procenty evropskými jedničkami.

Jadernou energetiku podporuje nyní 44 procent obyvatel EU (téměř o pětinu více než před třemi lety), zjistil Eurobarometr. Pokud by se vyřešilo trvalé a bezpečné ukládání radioaktivního odpadu, bylo by pro ni dalších 39 procent těch Evropanů, kteří ji dnes odmítají. Celkový podíl osob podporujících ji by se pak přiblížil ke dvěma třetinám a v Česku dokonce k 80 procentům.

Prameny a kontakty:

ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_297_en.pdf – Eurobarometr 297, Postoj Evropanů k radioaktivnímu odpadu
www.ati.ac.at - Atomový ústav Technické univerzity Vídeň

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku