Rakouské jedničky pro Temelín

Jedenáct jedniček ze šestnácti možných dali učitelé z Horních Rakous dubnovému energetickému semináři linecké Vysoké školy pedagogické. O Jaderné elektrárně Temelín na něm referoval šéf jejího druhého bloku Václav Havlíček. Zbývající učitelé přírodních a společenských věd ohodnotili akci dvojkou. Výsledky průzkumu mezi účastníky poskytl nyní profesor linecké pedagogické školy Hans-Georg Doberer.

Seminář na téma Výroba energie v Horních Rakousích/Česku a klimatické změny pojali rakouští organizátoři i jako přípravu na následnou exkurzi k jihočeským reaktorům. Zájem o prohlídku elektrárny považované v Rakousku za spornou a označovanou pohrdavě za „reaktorový šrot“je mezi učiteli v sousedních Horních Rakousích mimořádně velký a Doberer si už začátkem roku rezervoval v Temelíně další dva termíny na červenec a září.

„Takový seminář mohu vřele doporučit, zejména kolegům věnujícím se technice,“ sdělil pořadatelům akce jeden učitel. Václav Havlíček jeho účastníkům vyložil východiska české energetické koncepce, přiblížil fungování jaderné elektrárny a způsoby, jak je zajištěna její bezpečnost, a vysvětlil, jaký osud čeká použité jaderné palivo.

Rakouská energetika se nachází ve velmi složité situaci, uvedl v dalším referátu šéf výrobní divize hornorakouské energetické společnosti Energie AG Norbert Rechberger: „Plnou desetinu spotřebovaného proudu dovážíme a poptávka po elektřině roste ročně v průměru o 1,5 procenta. Aby se neprohlubovala naše závislost na jejím importu, potřebujeme vybudovat do roku 2020 elektrárny o výkonu nejméně 3000 megawattů.“
Stejnou kapacitu mohou mít i uvažované nové bloky v Temelíně. Rakousko však počítá především s paroplynovými elektrárnami, které vycházejí až stonásobně levněji než stejně produktivní obnovitelné, upozornil na semináři Rechberger.

Další informace:

Pedagogický seminář, na němž referoval vedoucí druhého bloku JE Temelín Václav Havlíček, navázal na obdobnou akci loni v říjnu. Také její účastníci, kteří se v rámci jejího programu vypravili k jihočeským reaktorům, oceňovali korektnost Havlíčkova výkladu a argumentů.

Energetické debaty s rakouskou veřejností, především gymnazisty a pedagogy, probíhají od roku 2001. Uskutečnilo se jich 43 a s českými odborníky z Temelína diskutovalo více než 2200 osob, z nichž značná část posléze přijela na exkurzi k jihočeským reaktorům. Cyklus besed o energetické budoucnosti lidstva pořádá pražská Agentura J.L.M. v českých školách ještě o rok déle a s jejími lektory se za více než devět let setkalo přes 130 tisíc školáků a studentů ve věku od 14 do 19 let, tedy zhruba každý desátý obyvatel Česka v tomto věku.

Až jedna pětina Rakušanů hodnotí dnes jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. Platí to, jak informoval profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck, zejména pro lidi ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje.

Oficiální průzkum Evropské komise Eurobarometr z loňského jara uvádí za poslední tři roky vzestup podílu zásadních i vlažných příznivců jaderné energetiky v Rakousku na 14 procent, tedy téměř na dvojnásobek. Naši jižní sousedé patří v žebříčku přírůstků přijatelnosti atomu na deváté místo mezi zeměmi evropské sedmadvacítky. Vedou ho s 13bodovým vzestupem Itálie a Polsko (podpora 43, resp. 39 procent dotázaných). O osm bodů na 46 procent se její přijatelnost vyšplhala v Německu. Zdaleka největší, zpravidla více než padesátiprocentní podporu má atomová energetika v zemích, které provozují jaderné bloky; Česko a Litva jsou s 64 procenty evropskými jedničkami.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku