Olkiluoto: Renesance jaderné energetiky v praxi

Hned po dokončení třetího bloku se začne na jihofinském poloostrově stavět čtvrtý, Švédsko se chystá ukončit program likvidace atomových zdrojů, o novém uvažují i ve Slovinsku.

Vlastní výstavba třetího bloku jaderné elektrárny na jihofinském poloostrově Olkiluoto (1600 MW) se blíží k závěru. Letos se dokončí strojovna a na staveniště už dorazila 500tunová tlaková nádoba zhotovená, stejně jako řada dalších velkých reaktorových komponentů, v Japonsku. Termín spuštění se posunul na léto 2012.

V té době už poběží práce na budování čtvrtého bloku, jenž má podle přání investora, energetické společnosti TVO, dodávat elektřinu do sítě před rokem 2020. Zda se i tam použije Evropský tlakovodní reaktor EPR, není ještě rozhodnuto. Oba projekty i současná výstavba trvalého úložiště použitého jaderného paliva mají plnou podporu obyvatel šestitisícového Eurajoki, na jehož katastru vznikají tato díla, připomíná TVO i zahraniční novináři, kteří obec navštívili.

Po desetiletích, kdy se v Evropě a Spojených státech výstavba nových atomových bloků prakticky zastavila, tak prožívá jaderná energetika renesanci. O jejich vybudování se rozhodlo ve Velké Británii a Nizozemsku a uvažuje se o nich ve Švýcarsku a Švédsku, kde mají nahradit dosluhující reaktory. Slovinci předpokládají, že v sousedství současné jaderné elektrárny Krško postaví další blok; hledání lokality pro konečné úložiště použitého paliva se zúžilo na dvě místa, obě v blízkosti Krška. V Nizozemsku se chystá žádost o povolení výstavby 2. bloku v Borselle a návrat do „jaderného klubu“ ohlásila Itálie.

Jaderné elektrárny považují za řešení problému vysokých emisí oxidu uhličitého v Polsku, kde bezmála 90 procent proudu pochází z uhelných zdrojů. Nahradit bloky v litevské Ignalině a slovenských Jaslovských Bohunicích odstavené na základě přístupových dohod obou zemí do Evropské unie mají zase nové reaktory ve stávajících lokalitách.

Opačným směrem míří Německo, jež setrvává na programu likvidace jaderné energetiky dohodnutém v roce 2000; během dvanácti let by se mělo odstavit všech 17 současných atomových bloků. Striktně protiatomový postoj zastává Rakousko, které referendem v roce 1978 rozhodlo o nespuštění už dokončené JE Zwentendorf. Dnes tam z původních tří výzkumných jaderných reaktorů zůstal v provozu pouze jediný v Atomovém ústavu vídeňské univerzity v Prátru. Využívají ho domácí i zahraniční studenti a trvale roste také počet posluchačů kursů reaktorové fyziky a bezpečnosti na univerzitě.

Stoupá i podpora jaderné energetiky v obou zemích – podle posledních výsledků průzkumu Eurobarometr z loňského jara se podíl jejích zásadních i vlažných příznivců v Německu zvýšil za uplynulé tři roky více než o pětinu na 46 a v Rakousku se téměř zdvojnásobil na 14 procent. Evropskými jedničkami jsou z tohoto pohledu se 64 procenty Česko a Litva.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku