Mise IAEA do Chille

Měla jsem to štěstí, že mne vídeňská Mezinárodní agentura pro atomovou energii vybrala na odbornou misi do Santiaga de Chile. Na pozvání Chilské státní komise pro energii jsem spolu s Kelle Barfield, komunikační expertkou americké společnosti Entergy, přednášela o komunikaci jaderné energetiky.

Chile má problémy s dostatkem elektrické energie. Zatím (2008) vyrábí 38 % z vody, 39 % z nafty, 16 % z uhlí a 7 % z plynu. Z hlediska primárních zdrojů je z 98 % závislé na dovozu ropy, z 92 % uhlí a z 74 % na dovozu plynu z Argentiny, který je asi stejně spolehlivý jako ukrajinský... Staví přístavní terminál na příjem zkapalněného plynu z Austrálie. Fosilní paliva způsobují velké znečištění ovzduší. Dostatek vody pro vodní elektrárny je kolísavý. Ceny elektřiny dosahují rekordních hodnot. Produkce energie z biomasy naráží na omezené produkční plochy, které jsou osázeny ekonomicky výnosnějšími plodinami.

V květnu 2005 přijali zákon, stimulující k výstavbě nových zdrojů.. Do roku 2015 bude potřeba 10 000 MW nové instal. kapacity, aby pokrylo rostoucí spotřebu. Nyní mají 13 000 MW, ale některé el. bude nutné odstavit (stáří, znečištění). Staví hlavně uhelné elektrárny, investoři jsou většinou soukromí. Potenciál je ve vodních zdrojích, ale lokality jsou na jihu v Patagonii, odpůrci brání výstavbě a navíc neexistují přenosové sítě z jihu na sever země, kde je největší spotřeba (doly). Severní přenosová síť není propojena s jižní. V severních horách u měďných dolů jsou pravděpodobně i naleziště uranu.

Vláda si v současnosti nechává zpracovat studii proveditelnosti jaderného zdroje a na základě výsledků této studie se rozhodne, zda Chile vybuduje atomovou elektrárnu. V posledních měsících se i nejvyšší představitelé země vyjadřují ve prospěch výstavby nových jaderných kapacit jako jediného řešení komplikované energetické situace. Problémem je, že prezidentka Bacheletová ve své předvolební kampani slíbila, že za její vlády se žádná jaderná elektrárna stavět nezačne. Zahraniční průmysl se tlačí na chilský energetický trh s nabídkami stavby jaderného zdroje, domácí průmyslníci by jej také chtěli.

V Chile funguje od r. 1975 experimentální reaktor La Reina (vyrábí radionuklidy pro medicínu), třicet let existuje Atomová komise, ale je téměř neviditelná, s veřejností se o jádře nekomunikuje.
Nechali si zpracovat průzkum veřejného mínění – výsledky budou později, ale předběžně je 71 % lidí proti jádru, bojí se radiace, havárie, odpadů, myslí si, že jádro je moc drahé, myslí si, že energie z větru a slunce je zdarma. Nevědí, že Chile se blíží nedostatku energie. Odpůrci nařkli reaktor La Reina, že v okolí způsobuje leukémii. Lidé nic nevědí o CO2 a klimatických změnách. Při rozhovorech Focus Groups lidé dávají jaderným elektrárnám tyto asociace: smrt, mutace, destrukce, beznaděj, kontaminace, manipulace, ztráta životního prostředí, neštěstí.

Odborníci se bojí novinářů i neinformovaného publika. Diskuse o jádře nikdy nebyla, navíc je před volbami a bojí se, aby se to nestalo tématem předvolebních bojů.

Zajímavá byla prezentace historického vývoje vztahu Chile a jádra – 1955 založení chilské atomové komise, 1971 založení Greenpeace Chile, 1974 spuštění reaktoru La Reina, 1978 argentinská krize, první plány na jadernou elektrárnu, 1982 ekonomická krize zhatila plány, 1986 Černobyl, kritika toho, že nebyla analýza důsledků, 2004-2009 argentinské plynové krize, energetická komise při ministerstvu energetiky zadává feasibility study na jaderný zdroj.
Entergy – druhý největší výrobce elektřiny v USA. Má 30 000 MW instalovaného výkonu, jaderné (10) a plynové elektrárny ve 4 státech USA. Zásobuje 2,7 mil. zákazníků.

Snažili jsme se je naučit, aby mluvili o výhodách jádra, ukázali i neenergetické využití jaderných technologií v denním životě, spojení mezi dostatkem energie a životní úrovní. Ukázat širší souvislosti. Najít třetí osoby, kterým lidé věří, a které by promluvily na podporu jádra. Spojit se s rozumnými environmentalisty. Otevřít informační centrum v hlavním městě. Zviditelňovat práci atomové komise. Zahájit vzdělávání, informační kampaň, národní debatu, nabídnout novinářům zajímavé vědeckotechnické informace, mluvit o všech energetických zdrojích, jejich výhodách a nevýhodách.

Situace v dalších zemích, které řeší podobný problém jako Chile a mají event. zájem o společný postup:

Dominikánská republika – mají 4 200 MW deficit, z 80 % závisejí na dovozu ropy. Uvažují natáhnout podmořský elektrický kabel z Kolumbie (cena 3 mld. USD za km).

Ekvádor – 14 milionů obyvatel, od r. 1979 mají atomovou komisi protože měli nějaký vojenský jaderný program. Mají 5 000 MW instal. výkonu, 50 % ropa, uhlí, 40 % voda, 10 % dovoz z Kolumbie. Spotřeba 15 TWh/rok. Vláda vytkla smělý cíl: do 2020 80 % z OZE a žádný dovoz, ale v koncepci energetiky má i JE. Více než 50 % lidí je pro. Zatím se staví vodní elektrárny.

Salvador – 7 mil. obyvatel, 3,7 TWh/rok spotřeba, zajímají se o JE, protože potřebují elektřinu pro rozvoj. Mají 25 % elektřiny z vody, 75 % z fosilních paliv. Lidé protestují proti vodním elektrárnám. Vláda je levicová, nechce se spojovat s ostatními středoamerickými státy. Chce pomoci při komunikaci jádra.

Uruguay – 3 miliony obyvatel, bývalý diktátorský režim podporoval JE, v r. 2008 byla konference o energii, jádro dostalo podporu. Odborníci i politici by ji chtěli, dokonce i zelení jsou pro, ale 2010 budou volby a nevědí, co bude potom. Tisk se o jádro moc nezajímá. Mají experimentální jaderná zařízení.

Peru – 28 mil. obyvatel, mají málo surovin, energetický mix tvoří voda 76 % a uhlí 23 %, spotřeba je 18 TWh/rok. Zelení protestují proti stavbě vodních. Mají 10 MW experimentální reaktor. Kongres navrhl stavbu JE a zadal studii a legislativu pro jaderný program. Mají také program pro vzdělávání lidí o jádře, tvoří informační materiály mají aktivní systém pro komunikaci vědy a techniky. Veřejnost vnímá benefity a fakt, že investice do JE je investicí do budoucnosti, existuje široký konsensus. Komunikace o jádře se vede s opinion leadery, aktivně vystupuje akademická půda.

Středo a jihoamerické země budou mít v září v Limě konferenci věnovanou společnému postupu při zavádění jaderné energetiky. Tato mise IAEA jim měla pomoci při rozhodování o dalších krocích. Zatím mezi účastníky nebyla příliš jednota – problémem možná bylo i to, že byli z různých institucí a na nesrovnatelných úrovních vlivu (ministerstvo, universita, soukromá společnost, agentura...).

Drobné poznatky z USA: firma Entergy je druhý největší výrobce elektřiny v USA. Má 30 000 MW instalovaného výkonu, jaderné (10) a plynové elektrárny ve 4 státech USA. Zásobuje 2,7 mil. zákazníků. Ve 103 reaktorech se vyrábí 19 % elektřiny spotřebovávané v zemi.V USA se masivně prodlužují licence na provoz JE. 51 prodloužení už je schváleno, 21 regulátoři prověřují, 24 nových žádostí se podává. 82 % obyvatel je pro jádro, ještě více v okolí stávajících JE. Prezident Obama zastavil projekt hlubinného úložiště použitého paliva Yucca Mountains, prý z důvodu úspor. V předvolební kampani vystupoval protijaderně, nyní jako prezident prohlásil, že není proti jaderné energetice. Znovu je v USA po letech odmítání nastolena otázka přepracování jaderného paliva. Zatím se skladuje ve 126 různých dočasných skladech. Od r. 2007 je podáno 26 žádostí o výstavbu nových reaktorů v lokalitách stávajících.Cena elektřiny z jádra je 68 % ceny elektřiny z uhlí a jen 25 % ceny elektřiny z plynu.

Nejmasivněji komunikuje o jaderném programu Nuclear Energy Institute (www.nei.org), majitelé a provozovatelé JE nezůstávají pozadu. Rozšířené jsou vzdělávací programy a programy pro nábor nových zaměstnanců do JE. Na obranu jádra vystupují odbory a černošské vrstvy obyvatel, protože nějaká zdravotní studie řekla, že černá populace je ohrožena znečištěným ovzduším více než bílá. V okolí JE jsou rozšířené programy podpory regionům a firemní dobrovolnictví.

Marie Dufková

zpět na úvodní stránku