Chile bude léčit plynovou závislost

Investiční příležitosti pro české firmy v jeho energetickém sektoru

Prakticky výhradní závislost na zemním plynu dováženém z Argentiny hodlá Chile po několikerých výpadcích dodávek vyřešit zásadním rozvojem domácí energetiky. Program výstavby elektráren a přenosových sítí počítá do roku 2015 s novými zdroji o výkonu nejméně šest tisíc megawattů (šest temelínských bloků). Příležitost podílet se na investicích blížících se deseti miliardám dolarů se naskýtá i českým firmám, informovali analytici našeho zastupitelského úřadu v metropoli Santiagu.

„Chile má problémy s dostatkem elektrické energie. Z vody se jí vyrábí 38 procent, z ropy 39, z uhlí 16 a ze zemního plynu sedm procent. Jedna z hospodářsky nejvýznamnějších zemí Jižní Ameriky závisí na dovozu ropy z 98, uhlí z 92 a zemního plynu ze 74 procent. Fosilní paliva dominující chilskému energetickému mixu vyvolávají velké znečištění ovzduší i obrovské emise skleníkových plynů. Množství vody v přehradních nádržích, a tedy i produkce vodních elektráren, kolísá. Ceny proudu dosahují rekordních hodnot. Produkci energie z biomasy limituje omezené množství osevních ploch, na nichž se pěstují hlavně ekonomicky výnosnější plodiny,“ zaznamenala účastnice odborné mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii Marie Dufková.

V Chile se proto uvažuje o vybudování jaderné elektrárny, dodává. Vláda nechává zpracovat studii proveditelnosti a také nejvyšší představitelé země považují jadernou energetiku za možné východisko z hrozící krize. Tím spíš, že využití vodního potenciálu v jihochilské Patagonii naráží na absenci přenosových sítí na průmyslový sever a zejména na odpor ekologických hnutí.

Odmítají zejména kontroverzní projekt kaskády na řekách Baker a Pascua v oblasti Aysén, kde se mají do elektráren o výkonu 2750 MW investovat v nejbližších letech 3,2 miliardy dolarů. Tvrdí, že nové zdroje v panenské patagonské přírodě nejsou zapotřebí; nezbytné je orientovat se na úspory a případný nedostatek proudu pokrýt uhelnými zdroji.

Opírají se zejména o právě zveřejněnou studii nezávislého kanadského experta Stephena Halla vypracovanou ve spolupráci s analytiky Robertem Románem, Felipem Cuevasem a Pablem Sánchezem ze santiagské univerzity. Podle ní bude mít Chile po případné realizaci projektu Aysén naopak až padesátiprocentní nadbytek kapacit. „Jeho cena i s náklady na přenosové sítě dosáhne pěti miliard dolarů, které se podle žádné reálné prognózy spotřeby proudu nezaplatí,“ citoval ze studie regionální list Patagonia Times.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku