Kde je Turów? A kde Greenpeace?
Obnovitelné zdroje energie
se dnes, jako kdysi atomové, vydávají za jediné a
samospasitelné
Na Frýdlantsku to vře. Za humny a hranicí s Polskem
nepřetržitě od roku 1962 pracuje hnědouhelná elektrárna.
Začínala s dvousetmegawattovým blokem, dnes už je
jich šest o celkovém výkonu 2088 MW. Vlastně takový
uhelný Temelín, dokonce i roční výrobou kolem 13
miliard kilowatthodin se s ním může porovnávat.
Země neznámá
Na rozdíl od něj se do výběžku polského území sevřeného
Českem a Saskem – ano, tam hledejme zdroj, jehož
produkce tvoří dvanáctinu polské výroby elektřiny
– zakousávají dnes už dva velkolomy. Jde se do stále
větších hloubek. Jejich výsypky zase míří do stále
větších výšek. A jako ekologická třešnička na
dortu – nebo jako výsměch místním? – se na nich má
postavit až stovka větrných turbín.
Kromě obyvatel regionu o existenci společnosti Turów
provozující elektrárnu Bogatynia, a sousedních hnědouhelných
velkolomů Češi příliš nevědí. Objevem by pro ně
mohla být informace, že zdejší bloky vypouštějí do
ovzduší rok co rok 13 miliónů tun oxidu uhličitého,
podstatně více, než kolik vyprodukují všechna auta
na českých silnicích nebo podstatně „populárnější“,
dokonce i v daleké tichomořské Mikronésii, severočeská
elektrárna Prunéřov (po 10 miliónech tun).
Marné volání
Obyvatelé Frýdlantska a zřejmě i sousedního Žitavska
se bouří. Největší znečišťovatel životního
prostředí v širokém okolí chystá rekonstrukci. Přesnější
informaci, než že menší bloky nahradí větším, odmítá
polská strana poskytnout. Na problém upozorňují média,
reportáž o něm natočila a vysílala v hlavní
zpravodajské relaci veřejnoprávní televize.
Efekt? Žádný. Za měsíc „horké mediální kampaně“,
jíž začátkem loňského prosince odstartoval
zpravodaj Deníků, se nedozvěděli nic víc. Pražské
ministerstvo životního prostředí cudně mlčí, místo
aby se tvrdě dožadovalo vysvětlení, případně
stanovilo ekologické požadavky, jejichž splněním
podmíní souhlas s údajnou modernizací.
Elektrárna Turów (Bogatynia) podle ekologů devastuje
krajinu a způsobuje lokální znečištění, které poškozuje
zdraví. Vyvolává kyselé deště, které v minulosti
poničily Jizerské hory. Liberecký kraj se chce ve
sporu spojit i se sousedními Němci. „Tento problém
se jich také týká, doufáme, že na Poláky budou tlačit,“
uvedl koncem prosince pro list MfDnes liberecký radní
pro životní prostředí Jaroslav Podzimek. Vítr však
proudí většinou směrem na české obce. „V roce
2002 bylo emisí oxidů dusíku vypouštěných z Turowa
o 50 procent více než v celém Libereckém kraji,“ řekl
Podzimek. Navíc rostou emise oxidu siřičitého. Důvodem
znečištění je podle Podzimka nekvalitní hnědé uhlí,
které se pálí v elektrárenských kotlích.
Pomozte si sami!
Znervóznělí Frýdlantští, obávající se, že nejenže
budou nadále žít pod kouřovou duchnou, ale přijdou v
důsledku těžby ve větších hloubkách o spodní
vodu, zatím reagují velice umírněně. Chtějí totiž
pouze informace o plánovaném rozšíření elektrárny,
tedy kolik bloků se odstaví, jaký výkon bude mít nový,
kolik uhlí se v něm bude pálit a jaké zplodiny půjdou
do ovzduší, tedy posléze spadnou na ně. Obce a kraj
sice pohrozily, že pokud taková data neobdrží, požadují,
aby Česká republika podala stížnost na Polsko v rámci
Evropské unie. Zda tak stát učiní a zda Poláci vyhoví,
je ve hvězdách.
Blíže nejmenovaní ekologové, kromě toho, že
kvalifikovaně popsali problém, více nedokázali. A
jejich kolegové z Greenpeace, kteří se zřejmě raději
zviditelňují lezením po střechách či komínech, překvapivě
pouze v Česku, si hrají na mrtvého brouka. Přesněji
řečeno, zabývají se zásadními otázkami energetické
budoucnosti, která podle nich spočívá pouze a jedině
v obnovitelných zdrojích. Zřejmě se poučili od
propagátorů jaderné energetiky v 50. letech, kteří
právě a jedině v atomových elektrárnách viděli „světlou
budoucnost lidstva“.
Orientovat se na velké elektrárenské bloky, zvláště
pak atomové? Hrůza! Na frak však dostávají také
uhelné zdroje. Zřejmě jsou přitom některé hodné
kritiky a jiné nikoli – a správnou odpověď znají
pouze a jedině tito „ekologové“.
Frýdlanští mají smůlu, že se nedostali do správné
kategorie ohrožených. Zato se stanou součástí
experimentu, který má prokázat správnost prosazovaného
přechodu k obnovitelné energetice. Věří však zdejší
lidé tomu, že větrníky na výsypkách hnědouhelných
lomů jako reprezentant této vize zastaví spalování
uhlí pod kotli v Bogatyni a jeho těžbu v sousedních
lomech? Nebo se ještě více utvrdí, že přece jenom
je lepší spoléhat raději na více možností, tedy na
co nejširší energetický mix?
Kde že je Turów? A kde Greenpeace?
Zdroj: Euro, Daneš Burket