Podpora technického vzdělávání – nutné podmínky pro zachování energetiky, jako strategického oboru hospodářství České republiky.

V úterý 15. června se na půdě Senátu uskutečnila konference o podpoře technického vzdělávání, kterou svolala první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Jednalo se již o druhou akci s tímto zaměřením, po loňském semináři Lidské zdroje v energetice, který se uskutečnil 22. září 2009 tamtéž. Tato iniciativa je dokladem toho, že si alespoň někteří zákonodárci uvědomují tristní stav v této oblasti a zároveň klíčový význam kvalifikovaných techniků pro udržení přijatelné hospodářské prosperity České republiky.

Konference byla programově rozdělena do čtyř bloků, které se ovšem tématicky prolínaly.

Tématem prvního bloku byla Energetika v EU a ČR, plus státní politika v energetické oblasti.

Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla vyjádřil názor, že budoucnost evropské energetiky spočívá v její celoevropské integraci, decentralizaci zdrojů a inteligentních rozvodných sítích, zatímco jaderná energetika bude postupně odcházet ze scény a intelektuální kapacita se přesune jinam. Nedostatek techniků předpokládá řešit importem. Nechť laskavý čtenář sám posoudí reálnost těchto představ.

Člen Pačesovy komise docent Petr Otčenášek prezentoval známé skutečnosti o energetické propasti mezi rozvinutými a rozvojovými státy, korelaci mezi spotřebou elektřiny a civilizační úrovni, ekologické škodlivosti zemního plynu, kterého během těžby a přepravy uniká 15-20% do atmosféry, přičemž jeho skleníkový efekt je 20x silnější než u CO2. Zmínil také myšlenky využití sluneční energie pro výrobu vodíku v Africe, která stále nesměřuje k realizaci. Konstatoval trvale upadající úroveň na všech stupních naší vzdělávací soustavy a nevyhovující informovanost veřejnosti v energetických otázkách. Cestu k zachování nutné úrovně spatřuje v celoživotním vzdělávání a trvalém odborném růstu technických specialistů.

Personální ředitelka ČEZ Hana Krbcová zdůraznila nutnost zatraktivnit studentům technické obory a dostat absolventy do sektoru energetiky.

Milan Urban, který měl přednést příspěvek o státní energetické politice, se bohužel nedostavil

Obsahem druhého bloku byla vystoupení člena nezávislé energetické komise Miroslava Kubína, poradce ministryně životního prostředí Vladimíra Vlka a člena představenstva svazu zaměstnavatelů v energetice Oldřicha Životského. V rámci těchto vystoupení zaznělo konstatování a nedostatku technických odborníků ve státní správě a nutnosti spolupráce mezi podniky, školami a úřady. Jednou z forem by mohlo být daňové zvýhodnění podniků, které podporují vzdělávání v příslušných oborech.

Po obědě následoval třetí blok vystoupení, věnovaný středním a vysokým školám.
Předsedající doc. Kamil Kolarčík (FSI VŠB) v úvodu zdůraznil naléhavou potřebu spojení škol a praxe, stejně jako obnovení přirozených vazeb mezi výukou, výzkumem a průmyslem na technických universitách.

Prof. František Hrdlička, děkan FSI ČVUT, zdůraznil naléhavou potřebu vysoce specializovaných odborníků pro licencování budoucích jaderných bloků v ČR. V této souvislosti nelze nepřipomenout současnou personální situaci SÚJB.

Ředitel VOŠ a SPŠ Varnsdorf Jan Hodničák zmínil fakt, že 35% absolventů odchází mimo obor. Rovněž vyjádřil názor, že střední školu technického zaměření nemůže opravdu úspěšně vést nikdo, kdo postrádá technické vzdělání. Za pozornost stojí i jeho názor o nevhodnosti současného stavu, kdy jsou střední technické školy řízeny z krajské úrovně a potřebě jejich centrálního řízení na celostátní úrovni, což u státu velikosti ČR, srovnatelné počtem obyvatel s jedním větším světovým městem, opravdu nepostrádá logiku.

Pan Petr Matuszek z Energetiky Třinec představil úspěšný vzdělávací systém, zřízený Třineckými železárnami pro řešení nedostatku technických zaměstnanců.

Prof. Radim Farana, děkan FSI VŠB, zhodnotil současný stav našeho vysokého školství v oblasti strojařských oborů a shodně s některými jinými řečníky konstatoval snižování jeho úrovně, vyvolané ryze formální lakem na procento vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci, které ovšem z principu nekoreluje s procentem lidí skutečně vysokoškolsky vzdělavatelných. Bylo obecně kritizováno i nepromyšlené zavedení bakalářského stupně na technických universitách, jehož absolventi nemají v v reálném životě prakticky žádné uplatnění.

Závěrečný čtvrtý blok byl věnován podchycení dětí a mládeže pro technické a přírodovědné obory. Vystoupila zde poradkyně ministryně školství Jaroslava Wenigerová, ředitel muzea Elektrárna královského města Písku Marek Anděl a ředitel Tecmania Science Center Vlastimil Volák, kteří prezentovali své přístupy a zkušenosti, které získali při práci s dětmi a mládeží. Velký ohlas a uznání sklidil ředitel firmy Merkur Toys, jehož přínos pro popularizaci techniky mezi dětmi je zajisté nepopiratelný.

Konference bohužel nenabídla žádný recept na řešení dle mého názoru nejzávažnějších a nejbolestivějších problémů, zejména nízkou popularitu technických oborů mezi studenty , pokračující technologické zaostávání Evropy a zbytkem rozvinutého světa. Technické a přírodovědné obory mají mezi Evropskou mládeží jen 15% popularitu, zatímco v Jihovýchodní Asii je to 60% ! Kde je příčina tohoto alarmujícícho stavu a jak jej lze změnit ? Jsou média tím viníkem a zároveň instrumentem, který může přinést nápravu?

Druhá otázka zní: co vlastně čeká mladé a vzdělané techniky a inženýry v praxi ? Jaká je jejich životní perspektiva, možnosti osobního růstu, dalšího vzdělávání a tvůrčí seberealizace ? Nabídne jim jejich budoucí zaměstnavatel slušný plat, motivující prostředí a práci, která bude mít rozumný smysl a přinese jim nějaké uspokojení ? Právě plodná a konstruktivní spolupráce vědců, techniků a podnikatelů vynesla v průběhu XVIII. a XIX. století Evropu na vrchol. Momentálně vynáší na vrchol Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan a Singapur.

Radek Svoboda, člen výboru ČNS

zpět na úvodní stránku