Finové odmítají fosilní paliva a dovoz proudu

Přejeme si získávat proud z energie vody, větru, biomasy a atomu. Nechceme, aby se při jeho výrobě spalovalo uhlí či rašelina, ropa ani plyn. A odmítáme dovoz. Tak si Finové představují energetický mix své země. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, jenž proběhl od 20. října loňského do 7. ledna letošních roku na reprezentativním vzorku 1378 osob.

Nejsou v Evropě výjimeční. Obdobně nahlížejí budoucnost české energetiky studenti 12 tuzemských středních škol oslovení v květnu a červnu: Požadují rozvoj jaderných a obnovitelných a útlum uhelných zdrojů.

Největší podporu Finů získal rozvoj větrné energetiky (87 %) následované biomasou (80), vodou (61) a jádrem (44). Na druhém konci žebříčku figurují ropa a uhlí, jejichž omezení si přeje 75 % respondentů, dovoz (52 %) a rašelina (36 %). U ní a zemního plynu je podíl hlasů pro rozvoj a pokles jejich podílu na energetickém mixu zhruba stejný a pohybuje se kolem třiceti procent.

Z výzkumů organizovaných každoročně od roku 1986 vyplývá, že přijatelnost uhlí jako energetického zdroje trvale a prudce klesá, kdežto podíl lidí požadujících jeho menší využívání se za uplynulých 23 roků zvýšil téměř na pětinásobek. U výroby elektřiny z rašeliny je tento vývoj podstatně povlovnější a větší nebo stávající podíl si přeje stále více než polovina dotázaných Finů. Obdobně hodnotí i zemní plyn.

Naproti tomu prudce roste přijatelnost jaderné energetiky. Ze 17 % dotázaných, kteří si při prvním průzkumu uskutečněném ještě před černobylskou havárií přáli zvýšení jejího podílu na výrobě elektřiny, se jejich počet trvale zvětšoval. Z počátečních 40 % Finů akceptujících atomovou energetiku stoupl nyní jejich podíl na 69 % a z více než poloviny dotázaných, již ji jednoznačně odmítali, zbyla v poslední době pouhá čtvrtina.

Tradiční všeobecná akceptace obnovitelných zdrojů se vedle dlouhodobě sledovaného názoru na vodu potvrzuje i v nově analyzovaných postojích vůči větru a biomase: Podporuje je více než 90 % Finů. Trvale roste odpor vůči energetickému využívání ropy. A už více než polovina dotázaných si přeje snižovat závislost na dovozu elektřiny.

Snížit ji má v první řadě budování dalších jaderných bloků. Do dvou let začne dodávat proud do sítě třetí blok v Olkiluotu s tlakovodním reaktorem EPR o výkonu 1600 MW. Zelenou dalším dvěma blokům, jednoho pravděpodobně opět na ostrově Olkiluotu, druhého na březích Botnického zálivu na severu Finska, dal finský parlament letos v červenci.

S výstavbou nejméně jednoho reaktoru souhlasí podle průzkumu více než polovina dotázaných; třetina Finů nové jaderné bloky striktně odmítá.

Další informace:

Finsko spotřebovává ročně 87 TWh elektřiny, více než dvakrát lidnatější Česko. Stávající čtyři jaderné bloky (po dvou v Olkiluotu a Loviise) dodávají podle statistik MAAE třetinu finské elektřiny, dovozem zejména z Ruska se kryje až pětina domácí spotřeby, informuje agentura Czech Trade. Výstavbou nových jaderných bloků chce země zásadně omezit tuto závislost a v případě polárního reaktoru navíc posílit dodávku levného proudu v místech jeho zvýšené spotřeby. Neméně vážnou roli při orientaci na rozvoj jaderné energetiky hraje snaha omezovat emise skleníkových plynů poškozujících zemské klima.

Zpráva o výsledcích finského průzkumu
http://www.sci.fi/~yhdys/eas_09/english/eas-eng_tied_09.htm
Grafy
http://www.sci.fi/~yhdys/eas_09/english/Eas-2009%20figures%201-53.pdf
Zpráva o českém průzkumu
http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/vetsina-stredoskolaku-je-pro-dostavbu-temelina

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku