ASEAN chystá společnou elektrickou síť

Ostrovní a pevninské státy propojí mnohasetkilometrový podmořský kabel • Během tohoto desetiletí se v jihovýchodní Asii postaví nejméně osm jaderných bloků
Zwentendorf mají nejenom v Rakousku. Asijský se jmenuje Bataan a nachází se na největším filipínském ostrově Luzonu. Americká společnost Westinghouse postavila v této lokalitě za 2,3 miliardy dolarů jadernou elektrárnu o výkonu 620 MW. V roce 1984 byla prakticky hotová, avšak administrativa prezidentky Corazon Aquinové zvolené do čela státu po vítězství lidové revoluce rozhodla, že se atomový blok neuvede do provozu.

Bataan však čeká podle všeho jiný osud než Zwentendorf, jedinou rakouskou (nikdy nespuštěnou) atomovou elektrárnu. Ukazuje se totiž, že rychlý růst filipínské populace a ekonomiky potřebuje, obdobně jako hospodářství dalších zemí v jihovýchodní Asii, nové energetické zdroje. Současná manilská vláda už obdržela nabídku korejské společnosti Kepco, která získala zakázku na nejméně čtyři jaderné bloky ve Spojených arabský emirátech, že filipínskou elektrárnu dobuduje.

Partneři ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) předpokládají, že během nejbližších deseti let postaví osm jaderných bloků o celkovém výkonu 8000 MW, čtyřikrát větším než dvou temelínských reaktorů. Se čtyřmi tisícmegawattovými reaktory počítá Indonésie, po dvou plánují v Thajsku a Vietnamu.

„O jaderné energetice uvažuje i současná malajsijská vláda. Kolem roku 2020 se totiž vyčerpají domácí ložiska zemního plynu, uhlí se dováží a případná výstavba vodních elektráren na řece Sarawak (Borneo) by nenávratně poničila tamní přírodu. Fotovoltaika není ekonomicky konkurenceschopná,“ dozvěděla se od místních energetiků Marie Dufková, kterou na žádost Malajské nukleární agentury vyslala do Malajsie vídeňská Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Země ASEAN počítají rovněž s vybudováním společné přenosové sítě. Propojí státy Zadní Indie (Thajsko, Myanmar, Vietnam, Laos, Kambodža) a Malajsii, Indonésii i Filipíny. Součástí projektu je i 670 kilometrů dlouhý vysokonapěťový stejnosměrný podmořský kabel, jenž propojí pevninskou a ostrovní část Malajsie.

Další informace:

Malajsie má 24 miliónů obyvatel, roční výroba elektřiny přesahuje 100 TWh. Plných 60 procent se vyrábí v plynových, 30 procent v uhelných elektrárnách. „Potřebujeme nový energetický pilíř a po zvážení všech možností padla volba na atom,“ uvádí Malajská nukleární agentura (podrobnosti viz
www.calameo.com/read/000391568dd1e7b9b0a51).

Už nyní se malajsijské úřady věnují problematice radioaktivních odpadů – vznikají v nemocnicích i průmyslu a ukládat je třeba i použité palivo ze školního reaktoru Triga (obdobný používají rakouští vědci v Atomovém ústavu Vídeňské univerzity). „Doporučili jsme vybudovat je v jedné lokalitě, čímž ušetří čas a peníze,“ uvádí Marie Dufková. S velkým zájmem hostitelů se podle ní setkalo vyhledávání lokality pro mezisklad použitého paliva v Česku (dnešní podzemní Skalka je v rezervě), partnerství s obcemi v okolí jaderných zařízení a vzdělávací program.

Současné počty provozovaných, rozestavěných, plánovaných a zvažovaných jaderných bloků včetně množství uranu potřebného pro provoz viz Světová nukleární asociace:
http://world-nuclear.org/info/reactors.html

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku