První atomovou elektrárnu ve východním Pobaltí staví Rusko

S reaktory stejného typu jde do temelínského tendru česko-ruské konsorcium
Jaderný proud z Kaliningradu chce také Polsko
Jaderné bloky až na celých sto let?

Nový evropský jaderně-energetický region v Evropě vzniká ve východním Pobaltí. V Němenském okrese Kaliningradské oblasti, ruské enklávy mezi Polskem a Litvou, se naplno rozbíhá výstavba Baltské atomové elektrárny. První její blok se bude spouštět v roce 2016, druhý o dva roky později. Cena obou dosáhne podle dohody mezi ruským Rosatomem a kaliningradskými úřady pět miliard eur.

Vybaveny budou tlakovodními reaktory AES-2006 o elektrickém výkonu 1200 MW každý. Identický projekt se nyní realizuje v Leningradské atomové elektrárně. Do soutěže na dostavbu JE Temelín se s ním hlásí česko-ruské konsorcium Škoda JE, Atomstrojexport a Gidropress.
Na staveništi mezi obcemi Lunino a Tušino se v těchto dnech připravuje pokládka prvního betonu plánovaná na duben. Na celkem 28 dílčích objektech nyní pracuje přes 620 osob a do konce letošního roku se jejich počet zvýší na půldruhého tisíce, informovala společnost Rosatom. Práce podle ní pokračují podle harmonogramu.

Dvacetiletou smlouvu na vývoz kaliningradského proudu hned od spuštění prvního bloku uzavřela už nyní s budoucím provozovatelem zdroje Rosenergoatomem ruská exportní firma Inter RAO. Polská státní energetická společnost PGE a provozovatel elektrických sítí PSE Operator jednají s Rusy o výstavbě přenosové trasy z Kaliningradské oblasti do Polska, oznámil list Rzeczpospolita a dodal, že elektřina „z východu“ může pokrýt spotřebu až osmi procent polského obyvatelstva. „Naše rozhovory s Ruskem lze označit za čistě obchodní záležitost. Trvale hledáme dodavatele nejlevnější elektřiny,“ cituje deník generálního ředitele PGE Tomasze Zadrogu.

Provoz Baltské atomové elektrárny se plánuje na 50 let. Ruští vědci však mají dnes k dispozici i materiál umožňující prodloužit životnost reaktorů na plných sto let. První zkoušky se uskutečnily u výrobce reaktorových nádob na Ižorském závodě v Kolpině nedaleko Petrohradu. „Otestovali jsme složení materiálu a ověřili jsme si, že tuto technologii lze uplatnit v praxi,“ uvedl podle informační agentury Regnum akademik Igor Gorynin, prezident Hlavního vědecko-výzkumného ústavu konstrukčních materiálů Prométheus. Právě reaktor rozhodujícím způsobem ovlivňuje životnost celé jaderné elektrárny.
Foto: Archív

Další informace:

Nedostatek energie se ve východním Pobaltí prohloubil po roce 2009, kdy byl odstaven i druhý blok Ignalinské atomové elektrárny. Litva sice splnila závazek přijatý při vyjednávání vstupu země do Evropské unie, avšak přišla o 70 procent domácí výroby elektřiny. Plány vybudovat náhradní jaderný zdroj se nyní ocitly u ledu kvůli zásadním rozporům mezi zájemci o jeho výstavbu a produkci v pobaltských republikách a Polsku a zejména kvůli nedostatku investičních zdrojů v těchto zemích prohloubený současnou hospodářskou krizí.

První polská jaderná elektrárna se má podle varšavských odborníků uvádět do provozu v pobaltském Žarnowci nejdříve v roce 2020. Právě v této lokalitě se koncem 80. let stavěla jaderná elektrárna; tlakovou nádobu pro tisícimegawattový reaktor dodala plzeňská Škodovka. Budování tamějšího zdroje se nakonec zhruba v polovině pro nedostatek investic a odpor veřejnosti po politických změnách zrušilo a vynaložené prostředky se odepsaly. Polsko dnes přes 90 % z celkových ročních více než 150 TWh elektřiny produkuje v uhelných blocích a tamní energetika patří mezi největší producenty skleníkových plynů v Evropě.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku