Stanovisko vědecké rady ENS k událostem na JE Fukushima Dai-ichi

Informace shromážděné od japonských odborných kruhů dovoluje vydat alespoň v hrubých rysech popis sledu událostí, které vedly k jaderné nehodě na JE Fukushima. Z šesti bloků jaderné elektrárny Fukushina Dai-ichi, provozované na východním pobřeží společností Tokyo Electric Power Company's (Tepco's), byly bloky 1 až 3 v provozu, když udeřilo zemětřesení o síle 9,0 stupně. Během zemětřesení byly řídící tyče automaticky zasunuty do reaktoru u všech tří běžících bloků a tím zastavily probíhající řetězovou reakci. Ve stejném okamžiku bylo zastaveno napájení z rozvodné sítě, ale pomocné systémy chlazení reaktoru byly normálně nastartovány a zajistily dočasné chlazení reaktorů. Stejný scénář se udál na všech třech reaktorech. V okamžiku odstavení reaktorů velikost zbytkového tepelného výkonu vydělovaného v aktivní zóně měla hodnotu okolo 7 % hodnoty nominálního tepelného výkonu reaktoru. Bohužel úder sedmi až deseti metrové vlny tsunami, jež udeřila na pobřeží v místě jaderné elektrárny po zemětřesení, způsobil porušení odvodu tepla nezbytného k dlouhodobému chlazení reaktorů. Chlazení reaktorů tak nadále záviselo na vyvařování dostupné vody v reaktorové nádobě a ostatních zásobnících jaderné elektrárny. Pára produkovaná uvnitř reaktorové nádoby byla kondenzována v kondenzační nádobě, jejíž teplota a tlak začaly pomalu růst. O několik desítek hodin později bylo rozhodnuto odpustit páru z nádoby s cílem snížení tlaku. Bohužel tato pára již byla smíchána s vodíkem, který se utvořil při oxidaci přehřátého pokrytí palivových tyčí. Tento vodík, odpuštěný do horní části reaktorové budovy, explodoval po promísení se vzduchem.

V této fázi, přítomnost vodíku a těkavých štěpných produktů, jako jódu a cesia, v odpouštěné páře doložila, že teploty paliva byly takové, že k těžkému poškození pokrytí paliva v reaktorové nádobě mohlo dojít.

Rozhodnutí o zahájení dodávek mořské vody do reaktorů bylo nejzazším opatřením k chlazení reaktorů a zajištění integrity reaktorové i kontejnmentové nádoby a k zadržení radioaktivity. Tato procedura se zdá být úspěšnou až doposud na reaktorech 1 a 3. Stále existují obavy z úniků z hermetických prostor kontejnmentu reaktoru 2, ale doposud nebyly potvrzeny (18. března).

Dalším zásadním následkem zemětřesení byla ztráta vody ze skladovacích bazénů vyhořelého paliva. Tím došlo k nedostatečnému chlazení palivových tyčí vyhořelého paliva a jejich styku se vzduchem. To mohlo vyústit v nahřívání vyhořelého paliva s těžkým poškozením pokrytí palivových tyčí, vyrobených ze zirkoniové slitiny, a následnému úniku části obsahu těkavých štěpných produktů do atmosféry. Vysoká úroveň radiace byla měřena v okolí bloku 4.

Obyvatelstvo z okolí bylo včas evakuováno a nezdá se, že by někdo obdržel dávku, jež by mohla způsobit zdravotní následky.

Je stále ještě předčasné hodnotit možné následky této havárie. U reaktorů 1, 2 a 3 bude množství uniklých radioaktivních látek nadále záviset na zadržení v hermetické nádobě a doufejme, že probíhající opatření na chlazení aktivní zóny budou úspěšná s konečnou platností i díky skutečnosti, že tepelný výkon produkovaný v aktivní zóně klesá každým dnem. Výsledek bude rovněž záviset na schopnosti personálu znovu zaplnit a chladit nádrže obsahující vyhořelé palivo.

Jedno je možné poznamenat, na rozdíl od předcházejících jaderných nehod, Three Mile Island a Černobyl, závažné externí rizika (zemětřesení a tsunami) jsou primární příčinou nehody.

Je nutné zdůraznit, že velikost vlny tsunami, jež udeřila na Japonsko, byla vyšší než velikost, která byla v projektu jaderné elektrárny předpokládána a kterou by přečkala bez následků. Bude úkolem seismologů a vědců studujících chování Země stanovit, zda pravděpodobnost výskytu takto extrémní události byla opravdu podceněna při projektování nebo zda tyto události jsou natolik výjimečné, že zůstatkové riziko může být nadále pokládáno za akceptovatelné.

Jaderné elektrárny prokázaly svou hodnotu pro společnost v Japonsku i jinde. Současná událost také ukázala zůstávající rizika. Pro budoucí veřejnou diskuzi o využívání jaderné energie, která jistě v demokratických zemích nastane, bude pravděpodobně velice těžké vážit v klidu všechny výhody proti rizikům této formy získávání energie.

Evropská nukleární společnost vyjadřuje svou nejhlubší účast s japonským lidem.

Bernard Bonin, Vědecká rada ENS, s přispěním expertů Francouzské komise pro atomovou energii: Patrick Dumaz, Patrick Raymond a Henri Safa

zpět na úvodní stránku