Bitva o polské jádro začala

První atomovou elektrárnu chtějí stavět Areva, Westinghouse a GE Hitachi

Polsko se po dvacetileté přestávce vrací do jaderného klubu, podle všeho na místě, kde ho předčasně opustilo. První polská atomová elektrárna se podle všeho uvede do provozu kolem roku 2020 v Żarnowci. Zda se využijí některé stavby v areálu na břehu Żarnowieckého jezera opuštěné po zastavení investice v roce 1990, není jasné.

Výběrové řízení bude vyhlášeno do poloviny letošního roku, uvedl polský ekonomický deník Gazeta Prawna. O obří zakázku, která slibuje výtečnou referenci pro předpokládaný další rozvoj polské jaderné energetiky, se zajímají tři světoví producenti s reaktory nejmodernější, tříapůlté generace.
Nejlevnější nabídku má americký Westinghouse – cena jeho bloku AP-1000 o výkonu tisíc megawattů se pohybuje kolem 2,2 miliard eur. Zhruba na dvojnásobek mají přijít EPR od francouzské Arevy (1600 MW) a varný ESBWR od americko-japonské firmy GE Hitachi (1520 MW).

Westinghouse staví nyní čtyři jaderné bloky AP-1000 v Číně, po dvou v Chai-jangu a San-menu. První se má uvádět do provozu v roce 2013 a všechny práce běží podle Američanů přesně podle harmonogramu. Francouzi budují dva bloky EPR ve finském Olkiluotu a normandském Flamanvillu; jejich výstavba má několikaleté zpoždění. ESBWR získal teprve koncem loňského roku licenci amerického regulátora NRC.

Investorem první polské jaderné elektrárny bude státní energetická společnost PGE. Ještě letos hodlá na přípravu výstavby vydat 190 miliónů zlotých (bezmála 50 miliónů eur). Za dva roky dosáhnou její celkové výdaje na investici do jaderné elektrárny jedné miliardy a do roku 2016 už pěti miliard zlotých (1,2 miliardy eur).

Další informace:

„Polsko počítá do roku 2030 s výstavbou nejméně tří reaktorových bloků. První se má uvádět do provozu v roce 2022. Bude to žádoucí diverzifikace polských energetických zdrojů. Vláda připravila propracovaný nukleární program včetně zřízení institucí a regulačního rámce pro jadernou energetiku a nakládání s jadernými odpady,“ uvádí Mezinárodní energetická agentura EIA v právě zveřejněné analýze polské energetiky.

Lokalita pro první polskou funkční jadernou elektrárnu dosud není definitivně stanovena. Za nejpravděpodobnější označují polští analytici Żarnowiec u stejnojmenného jezera necelých 10 kilometrů od Baltského pobřeží. Ministerstvo hospodářství však vytipovalo celkem 28 míst; o většině se uvažovalo už v 80. letech minulého století. Nejlepší vyhlídky mají kromě Żarnowce pobaltská Kopań, západopolské Klempicz a Nowe Miasto a centrum uhelného hornictví a energetiky Bełchatów nedalo Lodže.

Polský program jaderné energetiky se jako neekonomický ukončil po politických změnách v roce 1990. Stavbu bloku Żarnowci dokončenou přibližně z poloviny stát zastavil a celou investici odepsal. Reaktor do Polska tehdy prodalo Československo, kde se dosud vyrobilo celkem 21 jaderných reaktorů. Po čtyřech VVER-440 dodala Škoda Plzeň do Dukovan, Jaslovských Bohunic, Mochovců a maďarského Pakse, dva výkonnější VVER-1000 běží v Temelíně a další tři zakoupili, avšak neuvedli do provozu kromě Poláků také Bulhaři (Belene) a východní Němci (Stendal).

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku