Energetika jako internet

Energetika budoucnosti bude připomínat internet. Její decentralizace odpovídající perspektivnímu využívání obnovitelných zdrojů ve velkém se neobejde bez inteligentních sítí (Smart grid). Jako se na síti sítí současně vyrábí i spotřebovává, bude energetická inteligentní síť současně dodávat a odebírat z pevných i mobilních zdrojů.

„V Německu se propojí 40 miliónů domácností, 40 miliónů automobilů a dva milióny podniků v jednu inteligentní energetickou síť producentů, skladníků a spotřebitelů. Před touto výzvou, která znamená vznik mnohamiliardového trhu, stojí celý svět,“ popisuje svou vizi šéf Spolkového svazu pro informační ekonomiku, telekomunikace a média (BITKOM) August-Wilhelm Scheer.

Mezinárodní soutěž na tomto poli podle něj už začala: Americká vláda investuje čtyři miliardy dolarů do rozvoje a standardizace inteligentních sítí. Čína uvolnila rovněž miliardové částky. Evropa včetně Německa zatím zůstává pozadu. Aby se něco pohnulo, je třeba, aby se jednotlivá hospodářská odvětví otevřela navzájem. Inteligentní síť sama nedokáže nic.

„Poskytuje algoritmy, analýzy, modelové a vizualizační nástroje schopné vyhodnocovat a předpovídat formy spotřeby a zatížení sítí. Inteligentní síť musí vědět, kdo, kdy, kde a kolik proudu vyrábí nebo poptává. To všechno pak slouží tomu, že elektřina se nejefektivnější cestou dostane ve správný čas od producenta A ke spotřebiteli B,“ vysvětluje Scheer. V ideálním případě podle něj běží pračka na elektřinu ze sousedových fotovoltaických panelů. Inteligentní energetická síť se přitom dá vybudovat jen v těsné spolupráci energetického, informačního a telekomunikačního i elektrotechnického průmyslu a dodavatelů investičních celků.

Inteligentní energetickou síť vybudovala a druhým rokem testuje v okolí podkrkonošského Vrchlabí také společnost ČEZ. V malém funguje dobře a poskytuje značné úspory zdrojů i kapes odběratelů.

Poněkud komplikovanější už může být její spuštění ve větším regionu, kraji, zemi nebo dokonce na celém kontinentě. Decentralizovaná energetika se navíc nesnáší příliš dobře s koncentrovanou moderní průmyslovou výrobou a nevyřešena zůstává – vedle financování výstavby propojovacích tras – především otázka skladování elektřiny. Až budoucnost ukáže, zda skutečné zásobárny přinese světový nástup elektromobilů či zda přečerpávací vodní elektrárny dostanou posilu v podobě dosud neznámých technologií.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku