Výběr zpráv ze sítě NucNet - 37. týden 2011

Akční plán MAAE na posílení jaderné bezpečnosti

Agentura MAAE vydala návrh Akčního plánu na posílení Jaderné bezpečnosti ve členských zemích. Tento plán obsahuje 12 oblastí ve kterých specifikuje požadavky, které vyplynuly ze získaných zkušeností z Fukušimské havárie v Japonsku v březnu tohoto roku. Především jde o to, že všechny členské země MAAE provedou hodnocení odolnosti projektu na svých jaderných elektrárnách proti místním specifickým extrémním přírodním rizikům. Dále se zde požaduje rozšíření prověrek bezpečnosti (OSART) v oblasti Havarijní připravenosti (HPP) a schopnosti odezvy na extrémní přírodní události – což vyžaduje provést neodkladné národní prověrky a jejich následné pravidelné opakování. Další návrhy se týkají ověřování efektivity jaderných dozorů členských zemí. Tyto oblasti zahrnují revize samotných jaderných dozorů, hodnocení jejich nezávislosti, dostatečnost lidských i finančních zdrojů a potřebu pro technickou a vědeckou podporu. Akční plán také počítá s doplněním bezpečnostních standardů MAAE a zlepšením efektivity mezinárodního právního rámce jako je Konvence Jaderné bezpečnosti a Společná konvence bezpečnosti nakládání s použitým JP a s RaO.
GŘ MAAE p. Yukiya Amano předložil tento AP na základě návrhů z ministerské konference v MAAE v červnu 2011 a tato iniciativa byla dále podpořena jadernými dozory zemí G8, OECD Nuclear Energy Agency (NEA) a přidruženými zeměmi Brazílie, Indie, Rumunsko, Jižní Afrika a Ukrajina, kteří se všichni rozhodli provést podobné stress testy jako v EU. Akční plán MAAE najdete na adrese:
http://iaea.org/About/Policy/GC/GC55/Documents/gc55-14.pdf.

Prognóza světového trhu s jaderným palivem

Světová jaderná asociace WNA (bývalý Uranový institut v Londýně) vydala zprávu 2011 o prognóze světového trhu s jaderným palivem do roku 2030. Zpráva sumarizuje situaci po Fukushimě a říká, že relativně malý počet zemí bude určující pro světovou produkci elektřiny z jádra. Jedná se především o velmoci USA, Čínu, Indii a Rusko. V této situaci je zřejmá narůstající dominance Číny, kde se v současnosti staví téměř polovina všech reaktorových bloků ve výstavbě. Z jaderných elektráren se dnes vyrábí 14 % světové produkce elektřiny s celkovým instalovaným výkonem 364 GW. Po Fukushimě je zřejmé, že perspektivy rozvoje jádra se v některých zemích zásadně změnily, především v Německu a Japonsku, ale i tak stále zůstalo dost zemí, které chtějí s výstavbou nových JE pokračovat, především Čína, Indie, Jižní Korea a Velká Británie. Zpráva uvádí prognózu ve třech scénářích: 1) referenční - předpokládá nejpravděpodobnější nárůst jaderného výkonu na 614 GW do roku 2030 (roční průměrný nárůst o 2,3 %), 2) optimistický – nárůst na 790 GW do r. 2030 (což představuje zhruba dnešní podíl na výrobě cca 14 %) a 3) pesimistický – jaderná výroba bude stagnovat do roku 2020 na zhruba dnešní úrovni a pak rychle poklesne do r. 2030, protože dochází životnost mnoha současných reaktorů. Požadavky na jaderné palivo – na uran, byly v roce 2010 celosvětově na hodnotě 63 800 Mt ekvivalent. Při „referenčním scénáři“ se mají zvýšit na 107 600 Mt a v při optimistickém na 136 900 Mt do roku 2030. Z toho plyne, že celosvětové vytěžitelné zásoby uranu jsou více než dostatečné na takovýto rozvoj i po roce 2030.

Zdroj: Překlady ze sítě NucNet, Zbyněk Grunda

zpět na úvodní stránku