Odklon Německa od jaderné energetiky bude neobyčejně nákladný

Pokrok německé energetiky na cestě od jaderné energetiky k jiným zdrojům elektřiny je zatím velmi pomalý, uvedli představitelé německých energetických firem na tradičním novoročním setkání v Berlíně. Tento gigantický úkol přijala vláda Německa pod dojmem škod způsobených zemětřesením a vlnami tsunami v Japonsku v loňském březnu, a to s termínem do roku 2022.

Ukončení provozu všech 17 jaderných elektráren do roku 2022 totiž znamená, že země ztratí zdroje výroby elektřiny o výkonu více než 20 000 MW. Německá vláda předpokládá, že budou postaveny nové elektrárny spalující zemní plyn, které jsou ekologicky příznivější než uhelné. Energetické firmy poukazují na rizika takového kroku, zejména na to, že ceny plynu jsou svázány s pohyby trhu ropy. Pokud ceny elektřiny rychle neporostou a plyn bude drahý, jejich byznys bude ztrátový.

Ambiciózním plánům na využití větru a slunce pro výrobu elektřiny brání nedostatečné kapacity přenosové sítě napříč Německem. Její přestavba je zpožděna pro odpor obyvatel, a i v nejlepším případě by trvala více než 10 let.

Společnost Siemens odhaduje, že změna v energetickém mixu po rozhodnutí vlády bude stát zemi do roku 2030 až 1700 miliard eur (1,7 biliónu eur). Většinu nákladů zaplatí daňoví poplatníci a spotřebitelé. Energetika totiž musí postavit nové elektrárny a jejich podíl na dodávkách elektřiny zvýšit během 10 až 15 let na 25 procent. Investoři do odvětví ale zatím vyčkávají na stanovení co nejvýhodnějších podmínek.

Podle záměrů vlády zvýší Německo podíl zatím stále výrazně dotovaných obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu z původně stanovených 20 procent v roce 2020 na 35 procent. Podle údajů Evropské nukleární společnosti (ENS) Německo v roce 2010 vyrobilo 621 miliard kWh. Velký podíl připadl na spalování pevných paliv – lignitu a hnědého uhlí (23,7 procenta), černého uhlí (18,7 procenta). V plynových elektrárnách se vyrobilo 13,6 procenta, a v jaderných 22,6 procenta. Obnovitelné zdroje elektřiny – vítr, voda, biomasu, a fotovoltaické zdroje dohromady dodaly 16,5 procenta.

Nejvíc se zatím využíval vítr, v loňském roce s podílem 7,6 procenta a instalovanou kapacitou 27 000 MW. Větrných turbín umístěných na mělčinách je zatím relativně málo, jen 54 s celkovým výkonem 210 MW. Plán Německa instalovat v moři nové větrníky s kapacitou 7600 MW do roku 2020 a 25 000 MW do roku 2030 se zdá hodně ambiciózní. Podle ministerstva životního prostředí by to znamenalo každoročně postavit větrné elektrárny v moři o výkonu 1500 MW.

Na fotovoltaické zdroje elektřiny připadalo loni v Německu zatím jen 3,2 procenta energetického mixu. Silně dotovaný obor ale pohltil až 8 miliard eur, což je asi polovina všech nákladů na obnovitelné zdroje. Vláda chce podíl energie slunce na energetickém mixu do roku 2020 zvýšit až na 10 procent. Ne všichni to ale pokládají za uskutečnitelné. „Fotovoltaická výroba elektřiny má v Německu asi takový smysl jako pěstovat ananasy na Aljašce,“ poznamenal k tomu Jürgen Grossmann, šéf druhé největší německé energetické firmy RWE.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku