Protitemelínské blokády: Vyhozené i zmizelé milióny

Nejen rakouská média, ale i politici už přiznávají, že protitemelínské blokády hraničních přechodů, které organizovali v letech 2000 až 2007, byly k ničemu, nebo přesněji řečeno, že to byly peníze vyhozené oknem. I to je důvod, proč se v Rakousku nyní usilovně hledají jiné metody jak překazit nebo aspoň zkomplikovat české plány na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

První hraniční blokáda se uskutečnila ve Wullowitzu 2. září 2000, naposledy zablokovali celkem 12 hraničních přechodů 11. května 2007. Blokády se konaly v několika vlnách a měly vždy plnou veřejnou i materiální podporu hornorakouských politiků. Peníze na jejich organizaci proudily přes tzv. Česko-rakouský protiatomový výbor (později přejmenovaný na Protiatomový výbor), který založil zemský poslanec za lidovce Otto Gumpinger už v roce 1991.

V roce 2000 pak bylo účelově pro koordinaci příštích blokád založeno sdružení Stop Temelínu!. Během prověrky hornorakouských kontrolorů v roce 2009 se sdružení samo rozpustilo. Formálně kvůli úmrtí úřadujícího místopředsedy Andrease Reimera; ve skutečnosti zjevně proto, že se „ztratily“ podklady pro prověrku, a tak dotace, jež jen za léta 2004 až 2007 dosáhly 108 669 eur, byly z kontroly vyloučeny.

„Klíčových cílů Horních Rakous, a to nespuštění atomové elektrárny Temelín ani zlepšení jejích bezpečnostních standardů (Melcký proces), se zatím nepodařilo dosáhnout,“ konstatoval v dubnu 2010 hornorakouský Zemský účetní dvůr (obdoba českého NKÚ) v obsáhlé zprávě o prověrce využívání zemských dotací v protitemelínských a protiatomových iniciativách v Horních Rakousích i Česku.

Za kontrolované období červen 2006 až prosinec 2008 získalo pět hornorakouských a osm českých sdružení na projekty akcí proti Temelínu a jaderné energetice bezmála milión eur. Plnou třetinu obdržely hornorakouský Protiatomový výbor a Stop atomu!, který část svých aktivit i dotací převedl na českobudějovickou Občanskou iniciativu pro životní prostředí (OIŽP).

Žebříček českých vedlo se 180 tisíci eur sdružení V havarijní zóně JE Temelín následované Jihočeskými matkami (98 tisíc eur) a OIŽP (více než 74 tisíc eur), vyplývá z údajů Zemského účetního dvora. Poskytnuté dotace se čerpaly z minimálně poloviny (u Jihočeských matek ze dvou třetin) na krytí osobních nákladů.

Další informace:

Průběh blokád

Na zastavení provozu na hranicích stačilo jen 30 traktorů, jako třeba 16. října 2004. Mezi třemi stovkami blokujících byli tehdy kromě organizátorů také zemští politici Rudi Anschober (Zelení), dodnes radní pro životní prostředí, zmíněný Gumpinger, dnes nepravomocně odsouzený pro zavlečení 27 moldavských občanů do Rakouska a zneužití prostředků z hornorakouského rodinného fondu, starosta příhraničního Windhaagu Alfred Klepatsch (lidovci), jenž po Gumpingerovi převzal vedení Protiatomového výboru, Manfred Doppler, výkonný ředitel tohoto výboru, a řada dalších.

Od ilegální blokády ve Wullowitzu 2. ledna 2006 však už zemský hejtman Josef Pühringer a radní Anschober dali ruce pryč. Po čtyřech hodinách policie akci uspořádanou zmíněnými Gumpingerem, Dopplerem, Reimerem, šéfem hornorakouského sdružení Stop atomu Rolandem Eggerem, Christine Wurmovou (Slunce a svoboda) a Gabi Schweigerovou (Matky proti atomovému nebezpečí) rozpustila.

Hornorakouské dotace protiatomovým aktivistům
(v eurech)


Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku