Francie nemá bezpečnou náhradu za jadernou elektřinu

Energetickou bezpečnost a dostatek levné, fakticky bezemisní elektřiny si zajistila Francie vybudováním jaderné energetiky. Během uplynulých 40 let se francouzská výroba proudu zvětšila na trojnásobek a dosáhla 541 TWh. Při stagnující výrobě vodních zdrojů a snižování podílu fosilních paliv, zejména zemního plynu, na deset procent, dosáhl nový pilíř francouzské energetiky 78 procent celkové výroby proudu. Upozornila na to Světová nukleární asociace (WNA) v analýze energetické bezpečnosti na Zemi.

Na jádro vsadili po ropných šocích 70. let minulého století i další ekonomičtí giganti a současně importéři primární energie, v první řadě Německo, Japonsko, Velká Británie a USA. Do značné míry se tak zbavily výhradní závislosti na několika málo světových dodavatelích tehdy dominující ropy a zemního plynu. Stabilní dodávky elektřiny v základním zatížení umožnily navíc rozvíjet silná a perspektivní průmyslová odvětví – včetně obnovitelných.

Japonsko postižené katastrofou ve Fukušimě už pochopilo, že přinejmenším ještě několik desetiletí se bez energie z jaderného štěpení neobejde. Německo svůj konec jaderné energetiky naplánovalo nejméně na desetiletí. Britové počítají s rozvojem atomových zdrojů a Spojené státy, údajně se koupající v úspěchu z těžby břidličného plynu, vydaly po třiceti letech první licenci na výstavbu nové jaderné elektrárny.

Ve Francii se před nadcházejícími prezidentskými volbami střetávají dvě koncepce. Dosavadní šéf státu Nicolas Sarkozy neuvažuje o žádném omezení francouzské energetické vlajkové lodi. Jeho socialistický vyzyvatel Francois Hollande chce získat voliče na slibu omezit podíl jaderné energetiky na celkovém mixu ze současných téměř 80 na 50 procent. O době ani způsobech, jak toho chce dosáhnout, ani dopadech na francouzskou ekonomiku nemluví příliš konkrétně.

Nahradit podle takových představ se musí zdroje produkující ročně kolem 150 TWh elektřiny nebo o stejné množství omezit spotřebu. V parních blocích to představuje více než 20 tisícimegawattových bloků, z nichž každý spálí tři milióny tun uhlí ročně. WNA dodává, že stejně výkonný jaderný blok spotřebuje za rok 30 tun paliva.

Plynové spotřebují na výrobu potřebných 150 TWh zhruba 40 miliard kubíků zemního plynu. Ve větrné energetice by šlo nejméně o 15 tisíc pětimegawattových turbín nebo fotovoltaické parky o celkové rozloze kolem 300 tisíc hektarů.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku