Švýcarsko se obává nedostatku elektřiny

Výrazný vzestup dovozu zemního plynu a až trojnásobný růst cen elektřiny vyvolá do roku 2050 nová energetická politika švýcarské vlády. Upozornili na to analytici basilejského Ústavu pro hospodářské studie, kteří pracovali s daty Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Svazu městských elektráren Swisspower. Zprávu zveřejnil největší švýcarský podnikatelský svaz Economiesuisse.

Místo poklesu spotřeby proudu, jejž předpokládají politici, předpovídají analytici její vzestup až o 21 terawatthodin, tedy o třetinu dnešního stavu. „Takový vývoj by značně oslabil postavení švýcarského hospodářství. Způsobil by podstatně větší závislost země na dovozu energií a ohrozil by její energetickou bezpečnost. Vlna krutých mrazů letos v únoru odhalila řadu úzkých hrdel v zásobování Evropy elektřinou a plynem. Pokud by se podobné situace opakovaly, muselo by Švýcarsko podle zvažovaných scénářů regulovat dodávky elektřiny. Hrozily by i blackouty,“ prohlásil v této souvislosti šéf Economiesuisse Pascal Gentinetta.

Spotřeba elektřiny ve Švýcarsku poroste zejména kvůli očekávanému růstu hospodářství a počtu obyvatel. Kromě toho se očekává větší využívání tepelných čerpadel a zejména nástup elektromobility, připomínají basilejští vědci.

Prakticky bezemisní švýcarský energetický mix tvoří dnes vodní zdroje (až 60 %) a jaderné elektrárny (40 %). Bernský kabinet však po fukušimské havárii rozhodl, že umožní provoz pěti atomových reaktorů nejvýše 50 let. Poslední reaktor v Leibstadtu tak skončí v roce 2034. Do té doby bude nutné vybudovat nebo jiným způsobem získat kapacity produkující nejméně 25 TWh elektřiny ročně.

Švýcaři však příliš nefandí ani obnovitelným zdrojům. I proto dnes značný větrný potenciál země využívá jen 56 turbín, z nich polovina má jednotkový výkon větší než 800 kW. Do sítě loni dodaly necelých 70 GWh, tedy jedno promile domácí výroby proudu. Rychlejší výstavbě nových větrných parků brání ekologicky velice přísné požadavky respektující postoj obyvatelstva tak brání.

Další informace:

Produkci pěti švýcarských jaderných bloků lze nahradit například provozem plynových elektráren o výkonu 3300 MW v nepřetržitém provozu; ročně takové zdroje spálí kolem 8 miliard m3 importovaného zemního plynu. Stejné množství elektřiny vyprodukují za rok větrné turbíny o výkonu 20 tisíc MW, tedy deset tisíc strojů dnes standardní velikosti.

V době, kdy se Švýcarsko bude loučit s posledním jaderným blokem v Leibstadtu, začne vlastní výstavba trvalého úložiště vysoce aktivního atomového odpadu. Projekt zahájila společnost Nagra v roce 2008, na přelomu druhé a třetí dekády má schválit parlament a obyvatelé v referendu rámcové podmínky pro jeho budování. Od roku 2040 se začnou pod zem ukládat první skladovací kontejnery; o deset let dříve se otevře úložiště nízkoaktivního a středně aktivního odpadu. Nejvhodnější geologickou vrstvou jsou opalinové jílovce na severu Švýcarska. V předběžném výběru jsou tři regiony a obyvatelé dotčených obcí podle Nagry souhlasí, aby se úložiště vybudovalo na jejich katastru.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku