Projednávání EIA k dostavbě Temelína trvalo 17 hodin a 15 minut

Sedmnáct hodin a patnáct minut trvalo veřejné projednávání posudku vlivu dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí (EIA). To, co se dělo v českobudějovické sportovní hale Na Dlouhé louce, od pátečního dopoledne do sobotního rána, připomínalo spíše než věcnou diskusi, obstrukce známé z parlamentní politiky.

Známí profesionální aktivisté z ČR, Rakouska a Německa sice tvrdili, že chtějí diskutovat, ale zástupce zpracovatele posudku, Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva obchodu ČR, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, společnosti ČEZ a další odborníky, zahrnovali opakovanými dotazy, které většinou s řízením EIA měly pramálo společného.

Asi padesátka aktivistů rozvinula své transparenty půl hodiny před zahájením jednání. Po krátkém happeningu se pak všichni vydali do haly. Před dveřmi ovšem museli zanechat tyče od praporů a transparentů, s nimiž je ochranná služba dovnitř nepustila. Snaha o vyvolání konfliktu a přilákání pozornosti médií, přišla vniveč.

„Mám 51 připomínek, které se týkají bezpečnosti jaderného zařízení. Plně podporuji také výhrady českých kolegů z organizací OIŹP, Calla, Jihočeské matky či sdružení V Havarijní zóně JETE,“ řekl zástupce Greenpeace Jan Haverkamp. A své slovo dodržel. Halu opouštěl v sobotu okolo druhé ráno. Napadal mimo jiné přítomnost předsedkyně SÚJB Dany Drábové v auditoriu. Za střet zájmu už Haverkamp dlouho označuje účast šéfky českého jaderného dozoru v Pačesově komisi. „Byla jsem k jednání přizvána. Zodpovídám se především vládě a občanům České republiky,“ odpověděla Dana Drábová. Přesto nadále trpělivě odpovídala na dotazy profesionálních ekologů.

Přestože Rakušané podali údajně až 22,5 tisíce námitek proti dostavbě Temelína, jejich otázky v řádu maximálně tří desítek se neustále dokola opakovaly. Vadí jim hlavně otázka výběru reaktoru, zvládání těžkých havárií nebo údajně nedostatečné zdůvodnění potřeby dostavby. Opakovaly se už staré známé výhrady týkající se svarů na potrubí či ochrany před pádem dopravního letounu.

Projevy zástupců Strany zelených, bývalého předsedy partaje Martina Bursíka a jejího současného šéfa Ondřeje Lišky byly více politické, než ekologické. Hned po svých výstupech oba odjeli. Déle vydržela zakladatelka Jihočeských matek a někdejší ministryně školství Dana Kuchtová. Ta stejně politicky zabarveně hovořila ještě v sobotu okolo třetí hodiny ranní.

Veřejnost prakticky chyběla. Němečtí aktivisté, až na výjimky, z nichž jednou byla například Brigitte Artmann, radní z bavorského Wunsiedelu, opustili Budějovice už v podvečer s tím, že jedou na zápas evropského šampionátu ve fotbalu mezi Německem a Řeckem. Déle vydrželi „skalní“ ekologové z Čech a Horních Rakous. Kolem druhé hodiny ranní už jich však v sále nesedělo více než patnáct.

V České republice má podle posledního průzkumu společnosti STEM z letošního května rozvoj jaderné energetiky podporu u 62 procent obyvatel. „Tyto výsledky jsou dobrou zprávou pro další generace. Nové bloky totiž budou moci být v provozu až 60 let a počítáme, že nahradí nejstarší uhelné elektrárny, které budeme muset z důvodu končící životnosti v následujících letech zavřít. Je dobře, že si v ČR uvědomujeme možnosti, které má naše země pro výrobu elektřiny k dispozici,“ poznamenal k výsledkům průzkumu Miloš Štěpanovský, ředitel JE Temelín.

Dostavbu Temelína podpořili přítomní starostové obcí z okolí elektrárny. Jejich výhrady se týkaly především nutnosti dořešení dopravní situace v souvislosti s tak rozsáhlou stavbou. „Jaderné elektrárny se nebojíme, žijeme s ní 12 let a bereme ji jako běžnou fabriku, která bezpečně vyrábí elektřinu a pomáhá zaměstnanosti a rozvoji regionu,“ řekl starosta Protivína Jaromír Hlaváč. Podobně se vyjádřil i starosta Temelína Petr Macháček. „S elektrárnou jsme v trvalém kontaktu a spolupracujeme. Mezi naše hlavní výhrady patří řešení dopravní situace v okolí v průběhu výstavby nových bloků,“ konstatoval Macháček.

Dostavbu dvou reaktorových bloků podpořil jihočeský hejtman Jiří Zimola. Kraj svůj vstřícný postoj při stavebním řízení podmínil investicemi do silnic a železnice.

„Realizace žádné stavby se neobejde bez vlivu na životní prostředí. Výjimkou není ani stavba jaderné elektrárny. Smyslem procesu EIA je tyto vlivy vyhodnotit co možná nejkomplexněji a navrhnout opatření, která povedou k jejich minimalizaci nebo úplnému vyloučení,“ zdůraznil ředitel Výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský.

Na přípravě dokumentace EIA s dvěma a půl tisíci stran se podílely dvě stovky odborníků například z Akademie věd ČR, Výzkumného ústavu vodohospodářského Masarykovy univerzity, Ústavu jaderného výzkumu v Řeži nebo Českého hydrometeorologického ústav. Podle těchto odborníků vlivy během stavby, provozu i následném ukončení nepřekročí zákonem stanovené limity.

Marie Dufková

zpět na úvodní stránku