Německý energetický koncern poukazuje na cenu politické slabosti

E.On, jedna z největších energetických společností v Německu, informovala akcionáře o svém dilematu ve výrobě elektřiny. Její výrobu energie do značné míry ovlivňuje politika vlády, která dává přednost obnovitelným zdrojům před nejlevnějšími variantami, ruší některé jaderné provozy a další zdaňuje. Pokud je náhodou k dispozici elektřina ze solární nebo větrné elektrárny, má dodávka z takového zdroje přednost a provoz ostatních elektráren je pak neekonomický. Zejména v létě klesá v exponovaných hodinách využívání elektřiny z plynových elektráren, které pak „vydělávají tak málo, že má sotva smysl je provozovat“. „Na většině evropských trhů se hrubá marže plynových elektráren blíží nule, nebo už je skutečně v mínusu.“

Výkonný ředitel společnosti E.On upozornil, že „Toto paradoxně nahrává hnědouhelným provozům, které jsou pro zemské klima škodlivější, zatímco pružné a ekologičtější zdroje nemají prakticky žádný zisk.“ Navzdory značným dotacím byly obnovitelné zdroje společnosti E.On ztrátové a vyrobilo se z nich jen 1 % veškeré elektřiny, kterou E.On produkuje. Zredukovaná jaderná flotila společnosti generovala největší příjem na jednotku vyrobené energie a tvořila 21 % výroby elektřiny, což znamenalo 599 milionů eur (34 %) zisku před zdaněním. Toto číslo se však radikálně sníží v důsledku mimořádné německé daně z jaderného paliva, kterou E.On stále napadá u soudu.

Společnost shrnula svůj postoj k celé záležitosti následovně: „E.On realizuje rozhodnutí politické většiny o dřívější postupné eliminaci jaderné energie. Zároveň je však společnost E.On přesvědčena, že podle stávající legislativy je postupný odklon od jádra neslučitelný s naším ústavně chráněným právem na majetek a právem provozovat podnikatelskou činnost. Takový zásah je v každém případě protiústavní, pokud není za takovéto porušení práv přiznána kompenzace. Proto očekáváme náležitou kompenzaci za miliardy eur ztracené na majetku, jehož hodnota se snížila v důsledku tohoto zásahu do práv.“

O den či dva poté došlo v Mnichově k největšímu výpadku proudu za posledních dvacet let. Projevila se v něm svízelná situace, do které se země dostala v důsledku náhlého a prudkého politického obratu v roce 2011, který na jihu způsobil ztrátu jaderné kapacity ve výši zhruba 5 GWe, přičemž na kompenzaci těchto ztrát chyběla dostatečná přenosová schopnost.

Všechny čtyři jaderné koncerny v zemi vznášejí nároky na kompenzaci a především se soudí s vládou, protože tato i nadále vybírá jadernou daň zavedenou v souvislosti s prodloužením licencí na 8 a 14 let dohodnutým v září 2010. Nároky na kompenzaci jsou zdůvodňovány také snížením hodnoty elektráren, zrušenými modernizačními plány, které byly v chodu po pozitivní politické změně v září 2010, a náklady vzniklými kvůli vyřazování z provozu.

Zdroj: WNA

zpět na úvodní stránku