 |
|
Fotovoltaický lék na ekonomickou krizi?Profesor linecké Keplerovy
univerzity Niyazi Serdar Sariciftci je sice fyzikální
chemik a šéfuje Ústavu pro organické fotovoltaické
články, dostal ale nápad hodný Nobelovy ceny za
ekonomii. Navrhl, aby krachující Řecko dostalo od
Evropské unie místo peněz solární panely o celkovém
výkonu 120 gigawattů.
Dokonce by bylo i kam je umístit. Vešly by se na nějakých
60 tisíc hektarů, pro zemi o celkové rozloze 128 tisíc
km2, mnohdy kamenité a vyprahlé půdy, celkem
zanedbatelnou plochu. Jejich dodávka (a instalace) by přišly
na 360 miliard eur, které by ušetřil evropský záchranný
val. Navržených 120 gigawattů fotovoltaických polí a
svahů by dokázalo ve slunečném Řecku vyrobit za rok
nepředstavitelných 500 miliard kilowatthodin elektřiny,
zhruba tolik, kolik spotřebuje celé Německo.
Vše má ale malý háček: Elektrický proud nedokážeme
skladovat. Takže by bylo nutno vybudovat mohutné přenosové
trasy k případným odběratelům v zahraničí, podobně
jako se nyní v Německu musí stavět vysokonapěťové
vedení mezi severními mořskými větrnými parky a
bavorskými automobilkami a hutěmi. Ostatně stejný
problém je jednou z největších překážek pro
realizaci podobně grandiózního plánu Desertec na
vybudování fotovoltaických polí na Sahaře.
Takže celý nápad pana profesora vypadá spíš jako
dobrý tah fotovoltaické lobby a Nobelova cena bude
muset počkat. Přesto nepochybuji, že jednou ji někdo
za nápad, jak ve velkém skladovat elektřinu, zcela určitě
získá. A bude to cena nejen za fyziku nebo chemii, ale
i za mír, protože nedostatek energie je už pár desítek
let za většinou válečných konfliktů na této planetě.
Zdroj: Právo, Daneš Burket
zpět na úvodní
stránku
|