Finové si přejí obnovitelné zdroje – a počítají s atomem

Více fotovoltaických, větrných, biomasových a vodních zdrojů, a také zemního plynu. Tak si představují Finové budoucnost své energetiky. Zásadně omezit by se pak mělo spalování rašeliny, uhlí a ropy i dovoz elektřiny. Pro zvýšení podílu jaderné energetiky se vyslovuje stejné množství obyvatel jako pro jeho omezení – zhruba jedna třetina.

Vyplývá to z průzkumu Finské asociace energetiky a teplárenství (ET), která každoročně už 28 let oslovuje vzorek 967 respondentů. Rozvíjet fotovoltaické a větrné zdroje požaduje plných 91, respektive 87 procent dotázaných, omezit využívání ropy a uhlí pak 73, respektive 70 procent oslovených.

Postoj vůči jaderné energetice, která se loni podílela na výrobě elektřiny 26,4 procenty, se v posledních letech výrazně nemění. Neovlivňuje ho ani vleklá a prodražující se výstavba třetího bloku v atomové elektrárně Olkiluoto s evropským tlakovodním reaktorem EPR. Parlament už vyslovil souhlas s výstavbou třetího bloku v Loviise i zcela nové elektrárny Pyhäjoki nedaleko největšího severofinského města, 150tisícového Oulu; tamní průmyslové aglomeraci se fatálně nedostává energetických zdrojů.

Finsko je dlouhodobým dovozcem elektřiny. Přestože tuto závislost v posledních letech poněkud omezilo, i nadále přitéká z ciziny každoročně 16 TWh proudu, z toho plné dvě třetiny z Ruska. Současných 34 procent Finů, kteří by rádi zvýšili podíl jaderné energetiky, a omezili tak závislost na importu z Ruska, zaznamenaly průzkumy už na prahu tisíciletí. Do roku 2009 tento podíl rostl až na 44 procent, v reakci na katastrofu ve Fukušimě se loni snížil na 29 procent – a letos zase o pět bodů stoupl.

Opačnou měrou se měnil podíl dotázaných, kteří si přejí omezení jaderné energetiky. Množství lidí, kterým vyhovuje současný stav, se však příliš nemění a pohybuje se mezi 25 a 30 procenty. Finsko, jak dokládá průzkum, má s atomovými elektrárnami velmi dobré zkušenosti. Od roku 1984 to plně nebo z větší míry deklaruje kolem 60 procent dotázaných, zatímco spíše nebo zcela nesouhlasí od deseti do 18 procent. Příznačné je, že plná třetina oslovených trvale přiznává, že neví.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku