Nejmodernější reaktor vyrůstá v Číně

Čína zahájila betonáž základů pro nejmodernější jaderný reaktor čtvrté generace na světě. Jako palivo bude používat uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije hélium, informovala nukleární agentura NucNet.

Demonstrační 200megawattová jednotka vyroste během 50 měsíců nákladem tří miliard jüanů (kolem půl miliardy dolarů) v Š‘-tao-wanu, 800 km jihovýchodně od metropole Pekingu. Projekt průmyslového jaderného parku Žung-čcheng (Rongcheng) počítá s vybudováním celkem 18 takových bloků a dalších čtyř s tlakovodními reaktory čínské konstrukce CPR-1000 vycházejících z původního francouzského projektu.

První elektřinu dodá „kuličkový“ zdroj tvořený dvěma jednotkami po 100 megawattů do sítě v roce 2017. Vysokoteplotní reaktor vyvinuli odborníci z Ústavu jaderných a nových energetických technologií pekingské univerzity Čching-chua (Tsinghua – název je odvozen od původního sídla v zahradě dynastie Čching). Konstruktéři a investoři předpokládají, že by se mohl stát velmi dobrým exportním artiklem – lze ho využít pro výrobu elektřiny i kogeneraci či vysokoteplotní procesy, mj. v rafinériích a chemickém průmyslu. V provozu se uplatňují pasivní bezpečnostní systémy.

Konstrukce reaktoru garantuje větší provozní bezpečnost. Teplota, a tedy výkon se reguluje průtokem chladicího plynu, takže natavení paliva je prakticky vyloučeno. Jihoafrická republika, kde se kuličková technologie vyvíjela dlouhá léta po přenesení výzkumů z německého Jülichu, se letos teprve rozhodne, zda spustí demonstrační jednotku v Pelindabě nedaleko metropole Pretorie.

Další informace:

Vyvíjet jaderný reaktor, který jako palivo používá uranové kuličky (PBMR), začal už v 50. letech minulého století v německém Jülichu profesor Robert Schulten. Pod jeho vedením se postavil v roce 1967 pokusný reaktor, který běžel plných 22 let. Další vývojové práce pokračovaly v koncernech Siemens a ABB, avšak v roce 1989 byl program v Německu ukončen a přenesen do Jihoafrické republiky.

V reaktorech PBMR se používá štěpný materiál (uran, thorium nebo plutonium) ve formě keramického oxidu uzavřeného do grafitových kuliček velikosti tenisového míčku o hmotnosti zhruba 200 gramů. Typový reaktor používá zhruba 400 tisíc takových kuliček, jež lze za provozu automaticky přidávat či odebírat. Pohybují se v atmosféře z hélia, dusíku nebo oxidu uhličitého. Obvykle v dalším okruhu se z tepla vznikajícího při štěpné reakci vyrábí pára pro turbínu.

Modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem je první z nové, čtvrté generace jaderných reaktorů. Štěpná reakce v těchto zařízeních probíhá za vyšších teplot; chladí se nikoli vodou, nýbrž plynem nebo dokonce kovy (sodík, olovo) a dokáží „spalovat“ i použité palivo ze současných reaktorů.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku