Dva roky po Fukušimě

Mediální humbuk kolem Fukušimy utichl, v areálu elektrárny je ale rušno.

Stovky pracovníků se každý den pohybují v areálu elektrárny Fukušima. Provádějí dekontaminace a odklízejí následky vlny tsunami a jednoho z největších zemětřesení, která kdy Japonsko postihlo. Za 40 let by měla být havarovaná elektrárna kompletně odstraněna.

Před dvěma roky, přesně 11. března, byly na elektrárně Fukušima v provozu tři ze šesti bloků. Na zbývajících probíhala odstávka. Pak ale přišlo zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice následované více jak patnáctimetrovou vlnou tsunami. Tento okamžik změnil nejen energetiku v zemi vycházejícího slunce, kdy v provozu zůstaly pouze dva z padesáti japonských reaktorů, měl ale také významný vliv na světovou energetiku. Například Německo odstavilo osm ze 17 reaktorů, což bezprostředně poté o pětinu zvedlo cenu elektřiny na energetické burze. Zbývající plánuje zavřít do konce roku 2022. Evropská komise nařídila provedení zátěžových testů na všech 143 blocích provozovaných v EU. Stresstesty jsou už více než rok hotovy a provozovatelé průběžně realizují přijatá technická a organizační opatření. A jak to nyní vypadá ve Fukušimě? "Aktuálně je všech šest bloků ve stabilizovaném studeném stavu, tedy teplota vody v primárním okruhu je pod 100 °C. Chlazení nebylo vůbec jednoduché, do tohoto stavu se dostali rok po havárii," odpovídá Štefan Rohár, specialista VUJE Trnava.

Nově museli Japonci vybudovat systémy na odvod tepla z poškozených reaktorů a bazénů s použitým palivem. A to hned třikrát. Navíc i při sanačních pracích musí počítat s rizikem zemětřesení a tsunami. "Důležité zařízení se nachází v seizmicky odolných stavbách a je umístěno minimálně 30 metrů nad mořem," poznamenává Rohár.

Sarkofág po vzoru Černobylu neplánují

Jednou z klíčových operací bude vyvezení poškozeného paliva z reaktorů. To by mělo trvat asi deset let. "Jednodušší to bude s vyvážením paliva z bazénů skladování. To není tak poškozeno a Japonci si na tyto transporty naplánovali dva roky," vysvětluje Rohár. S prácemi začnou na čtvrtém bloku. Aby se mohli do manipulací s palivem pustit, musejí u budovy reaktoru postavit speciální konstrukci, která nebude zatěžovat stávající poškozenou budovu kolem reaktoru. "Sarkofág podobný tomu, který byl postaven v Černobylu, ale neplánují. Jejich záměrem je havarované stavby odstranit, o zakonzervování tedy neuvažují," popisuje slovenský odborník strategii likvidace zničené elektrárny.

V troskách budov hledají cestu, kudy budou radioaktivní palivo vyvážet. Vše přitom musí probíhat tak, aby radiační zátěž okolní byla minimální. Chtějí, aby na hranicích elektrárny intenzita záření z havarované elektrárny nepřevyšovala 1 mSv/rok. Pro srovnání, v České republice je člověk od přirozeného pozadí ročně vystaven dávce 2-3 mSv.

Pracovníci, kteří se v areálu Fukušimy pohybují, jsou vybaveni ochrannými obleky a maskami. Odpočívat smí jen na vymezených místech. Dávky, kterým jsou vystaveni, se pečlivě sledují. Pro každého pracovníka je stanoven roční limit ve výši 200 mSv. Při jeho dosažení může do areálu až příští rok.

Podle komise stanovené japonským parlamentem pro hodnocení Fukušimy činila krátce po havárii průměrná roční dávka zaměstnanců 22 mSv (např. čtyři rentgeny plic). Dva měsíce poté už byla sedmkrát nižší.

Dopady na okolí

Komise se zabývala také zhodnocením radiační zátěže u okolního obyvatelstva. "Výpočty probíhaly dodatečně na základě údajů o pohybu lidí během evakuace, naměřené a vypočítané radioaktivitě a měření vnitřního ozáření. Takto posoudili radiační zátěž u 14 tisíc obyvatel," říká Rohár. Dávce maximálně 1 mSv/rok bylo vystaveno 57 procent obyvatelstva. U 42,3 procent lidí dávka nepřekročila 10 mSv/rok (např. dva rentgeny plic) a více jak 10 mSv/rok obdrželo 0,7 procent lidí.

Radioaktivní spad z Fukušimy kontaminoval plochu o rozloze 1800 km2, což odpovídá asi pětině velikosti jižních Čech. Strategie japonské vlády je co nejrychleji postižená místa dekontaminovat. "Myjí budovy, skrývají svrchní část půdy a asfaltují plochy," popisuje hlavní práce Rohár. V souvislosti s těmto pracemi budou nuceni přemístit a uložit až 20 miliónů m3 zeminy.

Zdroj: www.cez.cz

zpět na úvodní stránku