Rok 2013 v evropské jaderné energetice

V Evropě (bez evropské části Ruska) se nachází přes 130 jaderných reaktorů, což z kontinentu dělá v této oblasti šampiona. Využití jádra hraje významnou roli také v samotné Evropské unii – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. Z pohledu evropského jádra byl rok 2013 velmi zajímavý a stojí proto se za ním ohlédnout.

V Evropě je v současnosti v provozu 132 jaderných reaktorů. „Naším úkolem v Komisi je zajistit, aby u každého z těchto reaktorů byla nejvyšší prioritou bezpečnost,“ řekl v červnu 2013 evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Má k tomu sloužit novelizovaná směrnice o jaderné bezpečnosti, podle níž by kontroly měly probíhat jednou za šest let a zátěžové testy by provedly mnohonárodní týmy. Členské státy pak budou zodpovědné za provedení doporučení, které z jejich výsledků vzejdou. V případě prodlení či neprovedení může Evropská komise zvážit vyslání ověřovací návštěvy do daného státu. Návrh směrnice rovněž požaduje, aby každá jaderná elektrárna minimálně jednou za deset let prošla pravidelnou bezpečnostní prověrkou. V případě, že probíhají diskuse o prodloužení její životnosti, musí absolvovat i zvláštní prověrku.

Evropská komise na podzim oznámila, že nebude připravovat speciální společná pravidla pro podporu výstavby jaderných reaktorů z veřejných prostředků jako je tomu u podpory obnovitelných zdrojů a zlepšování energetické efektivnosti. Záměry členských států na uplatnění různých mechanismů podpory pro jaderné projekty budou nadále posuzovány případ od případu podle pravidel EU pro hospodářskou soutěž.

Nové jaderné bloky

Jaderné elektrárny momentálně staví Finsko, Francie a Slovensko (stavební práce probíhají též v evropské části Ruska), o další výstavbě se uvažuje a probíhají přípravy na různé úrovni v Bělorusku, Bulharsku, České republice, Francii, Litvě, Polsku, Rumunsku, Rusku, Ukrajině a Velké Británii. Zásadním problémem pro výstavbu nových jaderných zdrojů je jejich cena. V současných podmínkách na trhu se investorům nové jaderné elektrárny nevyplatí, pokud nezískají nějakou formou státní podporu. Evropská komise však dosud o této podpoře nerozhodla – prvním projektem, který ji potřebuje získat, je plánovaná britská elektrárna Hinkley Point. Britská vláda jí chce nabídnout garantovanou výkupní cenu po dobu 35 let. O případné dotaci ceny elektřiny vyrobené v nových blocích jaderné elektrárny Temelín jedná také investor, společnost ČEZ.

Francie

Od zvolení prezidenta Hollanda v roce 2012 až do července 2013 probíhala v evropské jaderné velmoci celonárodní debata nad prezidentem podporovaným přechodem od jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům. Parlamentní komise apelovala na vládu, aby plánované snížení podílu jádra rozložila na několik desítek let, jinak se Francie nevyhne cenovým šokům. Hollande původně oznamoval, že podíl jádra se do roku 2025 sníží ze současných 75 na 50 %.

Projekt výstavby prvního reaktoru III. generace EPR ve Flamanville se zatím letos dostal do další fáze, ve které budou vrcholit práce na jaderném ostrově a na instalaci elektromechanických zařízení. Reaktorová nádoba, klíčová součást reaktoru EPR, dorazila na stavbu jaderné elektrárny společnosti EDF ve Flamanville (Manche, Francie). Bude instalovaná během několika následujících měsíců. Po umístění kopule ochranné obálky 16. července jsou tak stavební práce na reaktoru EPR ve Flamanville dokončeny z 95 %.

Finsko

Důležitým milníkem ve výstavbě nového jaderného zdroje se stala ve druhé polovině října 2013 instalace reaktorové nádoby pro reaktor typu EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto 3, patřící finské energetické společnosti Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Je to první EPR na světě s plně vybavenou reaktorovou nádobou, připravenou k zavezení palivem.

Dodavatelem EPR pro Olkiluoto 3 je konsorcium Areva-Siemens. Projekt je řešen jako dodávka na klíč za pevnou cenu. V důsledku zpoždění z různých organizačních důvodů se počítá i s tím, že jeho uvedení do provozu, původně plánované na rok 2014, se může posunout až o dva roky.

Ve Finsku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny - Olkiluoto s reaktory od firmy ABB a Loviisa se sovětskými reaktory a zabezpečovacím zařízením od firem Westinghouse a Siemens. Letos se rozhoduje o stavbě elektrárny Hanhikivi 1. Finská energetická společnost Fenovoima v Helsinkách oznámila, že po jednáních se zástupci společností, které se specializují na výstavbu jaderných elektráren, francouzské Arevy, japonské Toshiby a ruského Rosatomu, dostala přednost ruská varianta, jde o předběžnou dohodu. Projekt pod značkou AES 2006 generace 3+, je totožný s tím, který je součástí nabídky v rámci tendru na dostavbu JE Temelín.

Slovensko

Na Slovensku se jaderná energie podílí na celkové energetické bilanci země více než 54 procenty. Fungují tam čtyři energetické bloky – dva v Bohunicích a dva v JE Mochovce.

Dva nové bloky v Mochovcích se staví. Slovenské elektrárne, člen skupiny Enel, ohlásily splnění dalšího milníku ve výstavbě v závěru letošního roku. Byla dokončena instalace systému napájecí vody a hlavního parního systému v nejaderné části 3. bloku.

Slovensko uvažuje o možném zapojení ruského investora do projektu dostavby atomové elektrárny Jaslovské Bohunice. Nový jaderný zdroj na Slovensku chtěla vláda premiéra Roberta Fica původně stavět s českým koncernem ČEZ. Loni v lednu ale ČEZ oznámil, že prioritou je pro něj příprava výstavby dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Ve slovenském projektu by českou firmu měl nahradit ruský Rosatom, který ale od Slováků požaduje garanci výkupních cen elektřiny z nové atomové elektrárny.

Různé přístupy k jádru v rámci EU

Německo

Podíl jaderné energie na německé výrobě elektřiny se v Německu v roce 2012 snížil na 16,1% a tento vývoj pokračoval i v roce 2013. Uhlí v Německu ale nadále zůstává pro výrobu elektřiny nejdůležitější, teprve na druhém místě jsou obnovitelné zdroje energie. Výroba elektřiny spalováním uhlí tvoří v důsledku odstavování jaderných reaktorů i nadále jádro německé energetiky, i přes prudký nárůst obnovitelných zdrojů. Černé a hnědé uhlí mají na výrobě elektřiny v Německu podíl 45 procent.

Kromě zvyšování podílu uhlí na výrobě elektřině, což není ekologicky žádoucí, naopak ztrácejí konkurenceschopnost plynové elektrárny. Do Evropy proudí levné uhlí z USA, kde je vytlačováno břidlicovým plynem. Německé elektrárenské firmy chtějí v dohledné době uzavřít 28 těchto elektráren s výkonem asi sedm gigawattů, tedy sedmi jaderných bloků.

Průměrný zisk evropských elektrárenských podniků ze spalování uhlí dosáhne v prvním čtvrtletí příštího roku 16,53 eura na megawatthodinu. Využívání zemního plynu naproti tomu přináší ztrátu 15,10 eura na MWh, plyne z údajů agentury Thomson Reuters.

Německý regulátor přenosového systému Bundesnetzagentur však některé zavřít nedovolí, protože by to ohrozilo dodávky elektřiny v zemi a provozovatelé by dostali kompenzační platby. Sedm žádostí se totiž týká potenciálně systémově důležitých elektráren v jižním Německu.

Velká Británie

Britský kabinet podepsal dohodu s francouzskou energetickou skupinou EDF o výstavbě dvou jaderných reaktorů v Británii. Investice bude stát 16 miliard liber, asi 488 miliard korun. EDF stojí v čele konsorcia, které dostalo výstavbu na starost a má v něm zhruba poloviční podíl. Dalšími členy jsou čínské společnosti China General Nuclear Corporation (CGN) a China National Nuclear Corporation (CNNC) a francouzská společnost Areva.

Nová elektrárna Hinkley Point C v Somersetu se stane první zahájenou stavbou jaderné elektrárny v Evropě od neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011. Elektrárna má podle vlády přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého a v budoucnosti snížit náklady na výrobu energie. Kritici však varují, že garantované ceny elektřiny pro investora jsou dvojnásobné ve srovnání se současnou úrovní, což naopak náklady zvýší.

V Hinkley jsou plánované dva reaktory, každý s kapacitou 1,6 gigawattu, které by měly dodávat elektřinu zhruba 60 let. Společně se budou reaktory na celkové kapacitě výroby elektřiny v zemi podílet téměř pěti procenty. Reaktory jsou důležitou součástí vládního plánu na odklon země od fosilních paliv směrem k energii s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Vláda musí v příštím desetiletí nahradit zhruba 20 procent svých stárnoucích a znečišťujících elektráren.

V británii rovněž chtějí stavět Korejci: jejich konsorcium Hitachi-GE koupilo v roce 2012 společnost Horizont Nuclear Power, která plánuje postavit až šest nových reaktorů typu BWR. Varné reaktory nejprve musí projít složitým licenčním procesem. Ten byl zahájen v lednu 2013 a podle odhadů britského regulátora by mohl trvat až čtyři roky. V případě, že Hitachi-GE uspěje, vyrostou nové reaktory na lokalitě Wylfa (severozápadní Wales) a Oldbury (západní Anglie).

Česká republika

Podle původního harmonogramu měl ČEZ vítěze tendru, ve kterém je vedle Westinghousu také česko-ruské konsorcium MIR.1200, vybrat na podzim 2013. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš však loni v srpnu oznámil, že společnost o dostavbě Temelína rozhodne koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Podle něj je nutné počkat na schválení státní energetické koncepce a na zajištění návratnosti investice.

Návrh aktualizované státní energetické koncepce počítá s pokračujícím provozem všech bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín v horizontu koncepce, tedy do roku 2040. Dále předpokládá dostavbu dalších jaderných bloků v celkovém instalovaném výkonu do 2500 MW do roku 2030.

Jaderná elektrárna v Dukovanech by mohla prodloužit životnost svých energetických bloků až na dvojnásobných 60 let, tedy až do roku 2045. Uvedli to na Britsko-českém jaderném fóru v Praze představitelé ČEZ i Ministerstva průmyslu a obchodu. Počítají s prodloužením licence, která vyprší za dva roky, nejprve o deset let. O licenci na další období začnou žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost postupně od roku 2015. „Od 1. ledna 2016 předpokládám povolení na dalších deset let. Takto očekáváme, že bychom mohli provozovat elektrárnu Dukovany po těch deseti letech až do těch budoucích maximálních 60 let,“ řekl ředitel Dukovan Jaroslav Jakub. Tato doba podle něj vyplývá z většiny bezpečnostních standardů; například i ve Spojených státech, kde právě šedesátileté licence při splnění stanovených podmínek využívají. Po uplynutí třiceti let by podle Jakuba dalších deset až dvacet let trvalo postupné odstavování, po které bude možné využít zkušenosti se stejnými bloky na Slovensku. Jakub připomněl, že elektrárna do zajištění bezpečnosti za 27 let investovala 12,5 miliardy korun. Výstavba přišla na 18 miliard a šest miliard šlo na zvyšování výkonu.

Polsko

Polsko původně plánovalo vybudovat první ze tří předpokládaných tisícimegawattových bloků první polské jaderné elektrárny do roku 2020. Oslabování domácí ekonomiky spolu s poklesem velkoobchodních cen elektřiny ale vyvolaly pohybnosti o rentabilitě stavby a v projektu za zhruba 50 miliard zlotých (301 miliard Kč) se už objevilo zpoždění. V červnu polští činitelé uvedli, že první jaderný blok by země mohla dokončit do roku 2023 - 2024. Polsko plánuje do roku 2030 snížit svoji závislost na uhelných elektrárnách. Jejich podíl na energetice země by měl dosáhnout 40 až 50 procent. Nyní je to přes devadesát procent. Poláci v energetické koncepci počítají také se stavbou jaderných elektráren, které by měly pokrývat 17 procent spotřeby. Na obnovitelné zdroje připadá 20 procent. Pokud k tomu nakonec dojde, stane se Polsko čtrnáctou zemí v EU, která provozuje jaderné reaktory.

Polské ministerstvo hospodářství přijalo 11. října 2013 Program pro polskou jadernou energetiku, který vychází z energetické koncepce do roku 2030, a je výsledkem diskusí mezi ministerstvy. Do konce roku 2016 by se mělo rozhodnout o místě, kde se elektrárna postaví, a také o výběru dodavatele.

Bulharsko

Na jaře 2013 bulharský parlament definitivně zastavil plánovanou dostavbu jaderné elektrárny Belene. S novou intenzitou se oproti tomu rozjelo vyjednávání o výstavbě sedmého bloku JE Kozloduj. Bulharský energetický holding (BEH) jedná s firmou Westinghouse o možnosti postavit v Kozloduji reaktor AP1000.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku