Němci zjišťují, že zbourat jadernou elektrárnu je složitější, než ji postavit

Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima německá vláda rozhodla uzavřít všechny německé jaderné elektrárny do roku 2022. Tři roky po tomto rozhodnutí Německo stále hledá odpovědi na naléhavé otázky: Co se reálně stane s uzavřenými elektrárnami? Potká je stejný osud jako reaktor v severoněmeckém Rheinsbergu, který technici rozebírají už 19 let?

Podle aktuálních informací německého tisku počítají provozovatelé s likvidační lhůtou minimálně deseti let. Jejich představy jsou ale podle všeho příliš optimistické – například elektrárna Rheinsberg na severu Německa se likviduje již 19 let. Byla první jadernou elektrárnou v bývalé Německé demokratické republice, jejíž provoz byl zahájen v roce 1966, stavba trvala 6 let. Krátce před pádem komunismu a sjednocením Německa se zařízení uzavřelo kvůli pochybám o jeho bezpečnosti. Likvidace byla zahájena v roce 1995 a teprve v tomto roce, po 19 letech, by měly být odvezeny poslední sutiny.

Co likvidační práce nejvíc zpomaluje? Před samotnou likvidací se musí nechat vyhořelé palivo dochladit ve skladovacím bazénu. V případě elektrárny Rheinsberg to trvalo 5 let. Poté se rozebrala schránka reaktoru, vážící okolo 100 tun, která se převezla do meziskladu Lubmin (Přední Pomořansko). Podle posledních údajů braniborského ministerstva životního prostředí stále v elektrárně čekají na uskladnění kontejnery s odpadem o objemu více jak 2 000 tun (pro zajímavost – celkový objem odpadu elektrárny tvoří okolo 300 000 tun sutin, z toho je 40 000 postiženo radiací). Původní odhad nákladů činil 420 miliónů eur, nyní však částka vzrostla na 560 miliónů eur (15,1 miliard CZK).

Podle Jörga Möllera z firmy Energiewerke Nord, která má likvidaci na starosti, náklady stále stoupají vzhledem k nevyřešené německé otázce trvalého úložiště jaderného odpadu. Šachta Konrád u Braunschweigu zatím na uskladnění kontejnerů připravena není a odpad se tudíž musí prozatímně uskladňovat ve vzdálenějším skladu Lubmin. Dalším podstatným faktorem jsou např. i nezohledněné stoupající náklady na pracovní sílu a energie, které nebyly do původní kalkulace započítány.

Další informace:

Velké německé energetické koncerny podle posledních zpráv plánují založit veřejnoprávní fond na likvidaci jaderných elektráren. Náklady se pohybují v desítkách miliard eur a fond (tedy stát a daňoví poplatníci) by mohl koncernům ulevit. Německá vláda zatím toto téma s provozovateli jaderných elektráren neprojednávala, média však píší o jasném státním „ne!“: „Provozovatelé, kteří za elektrárny desítky let těžili velké peníze, si musejí svoji odpovědnost vyřešit sami.“

Do rezervního fondu, do kterého provozovatelé měsíčně odvádějí částky na likvidaci a uskladnění radioaktivního odpadu, doposud koncerny podle údajů Frankfurter Allgemeine Zeitung nashromáždily 34,4 miliard eur (téměř jeden bilión korun). V současnosti jsou kontejnery uskladňovány na území elektráren. Mezisklady mají povolení k uchovávání radioaktivního odpadu na omezenou dobu 40 let.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku