Za německou revoluci platí všechny středoevropské energetiky

Hrdá centrála koncernu RWE, která se tyčí do výšky 127 metrů v samotném centru Essenu, bude zřejmě na prodej. Podle listu Handelsblatt vedení RWE počítá, že za prodej utrží až 220 miliónů euro (téměř 6 miliard korun). I to je jeden z důsledků záplavy elektřiny ze státem podporovaných obnovitelných zdrojů, která se do evropské energetické sítě valí po rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi.

"Ocitli jsme se opravdu v obtížné situaci," říká šéf RWE Peter Terium. Společnosti RWE se v letošním prvním pololetí snížily výnosy meziročně o desetinu na 25,1 miliardy eur, prodej elektřiny o šest procent na 128,4 miliardy kilowatthodin a prodej plynu se propadl ještě víc.

Také další energetické koncerny v Německu - E.ON, EnBW i švédský Vattenfall - na svých výsledcích neblaze pociťují vládní zásah do struktury energetiky, v jejichž důsledku velkoobchodní cena elektřiny na německém termínovém trhu se stabilně drží pod 35 eury za magawatthodinu. Před havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu 2011 to bylo přibližně o 20 eur více.

V Německu přibývá elektráren, které nejsou schopny ze svých provozních výnosů pokrýt náklady. Koncern RWE z ekonomických důvodů od začátku roku 2013 odstavil klasické elektrárny s úhrnným instalovaným výkonem 12 tisíc megawatt. A plánuje odstavit dalších tisíc megawatt.

Podobně musí na nadbytek kapacit odpovědět společnost E.ON. Zatím odpojila 8700 megawatt a dalších zhruba 3000 bude následovat. Koncernu E.ON se během letošního prvního pololetí výnosy meziročně snížily skoro o sedminu na 56 miliard eur, čistý zisk spadl o pětinu na půldruhé miliardy eur. Na E.ON kromě toho silně doléhá nejistota, kterou způsobilo prudké zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem. Koncern tam v minulosti investoval přibližně osm miliard eur, hlavně do výstavby elektráren. Z celkového objemu plynu, který dováží, připadá na Rusko v jednotlivých letech třetina až polovina. "Události související s ukrajinskou krizí sledujeme s velkým znepokojením, ale vycházíme z toho, že budeme s ruskými podniky dále úspěšně spolupracovat," cituje list Süddeutsche Zeitung z dopisu, který šéf Eon Johannes Teyssen, nedávno poslal akcionářům.

Důsledky nové energetické politiky Německa pociťují i okolní země. Pro rakouskou elektrárenskou společnost Verbund, z 51 procent vlastněnou státem, SRN představuje největší zahraniční trh. Verbund provozuje doma a v sousedním Bavorsku skoro 130 vodních elektráren s instalovaným výkonem zhruba 7700 megawatt. Z celkové výroby elektřiny kolem 35 miliard kilowatthodin připadá na vodní zdroje 87 procent. To je ojedinělý ukazatel v celé Evropě s výjimkou Norska. Kromě klesajících cen elektřiny Rakušanům problémy přidělává nízký stav vody na Dunaji a Innu způsobený teplou a suchou zimou. A tak není divu, že společnosti Verbund během letošního prvního pololetí meziročně klesl čistý zisk o 63 procent na necelých 94 milionů eur. Ale Rakousko na rozdíl od Německa v budoucnu nehrozí nedostatek klasických energetických kapacit. "Máme dostatečné kapacitní rezervy, jedny z nejvyšších Evropě," říká Walter Botz, předseda vládního regulačního úřadu E-Control sledujícího v Rakousku trh s elektřinou a plynem.

Relativně dobře si ve střední Evropě vede Polska Grupa Energetyczna (PGE). V regionu patří k největším elektrárenským společnostem. Přes 70 procent elektřiny vyrábí z uhlí. Za letošní první pololetí dosáhla provozního zisku (EBITDA) 4,6 miliardy zlotých (v přepočtu asi 31 miliard korun), což bylo přibližně stejně jako ve srovnatelném loňském období. PGE si předsevzala investovat v období 2014 - 2020 až 50 miliard zlotých, z toho přes 15 miliard bude určeno na výstavbu moderních klasických elektráren. Přibydou také větrníky. Cílem polských energetiků je snížit do roku 2020 emise o jednu pětinu. I to je důvod, proč se Polsko rozhodlo postavit na břehu Baltského moře svoji první jadernou elektrárnu. První její reaktor by měl být spuštěn koncem roku 2024.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku