Poznámky ke konferenci NUSIM 2014

Vzhledem k tomu ,že jsem se konference NUSIM 2014 - Technické aspekty dlouhodobého provozu jaderných elektráren ve vzájemných souvislostech nemohl účastnit, posílám několik poznámek a dalších informací k jejímu tématu.

Termíny periodické hodnocení bezpečnosti (PSR) a dlouhodobý provoz jaderných elektráren (LTO) se objevily v jaderné energetice koncem 80-tých let, kdy nejstarší bloky JE v západních zemích se blížily projektovým dobám životnosti – obvykle 30 let. Bylo zjevné, že provozované bloky, s ohledem na konzervativní předpoklady v projektech JE, budou moci být provozovány delší dobu. Bylo však potřeba najít konsenzus, stanovit obecný postup jak a za jakých podmínek bude možné tzv. dlouhodobý provoz (LTO) realizovat. Již na počátku bylo rovněž doporučeno nepoužívat termín “prodlužování životnosti“, který je věcně nesprávný, zavádějící a mohl by být oponenty jaderné energetiky zneužíván.

V té době ve většině zemí, kromě USA, bylo rozhodnutí pro provoz jaderných elektráren vydáváno bez časového omezení. Z hlediska potřeby pravidelné, komplexní kontroly stavu jejich jaderné bezpečnosti vznikl rovněž požadavek za periodické hodnocení jaderné bezpečnosti (PSR) každých 10 let. Zavedení tohoto přístupu usnadňuje orgánům dozoru získat podrobnou a komplexní informaci o bezpečnosti jaderného zařízení a na základě toho ukládat v souhlasu s dalším provozem termínované podmínky pro udržení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti.

Poněkud odlišná situace byla v USA, kde první souhlas s provozem byl vydán NRC na 40 let provozu. Tato hodnota měla nejen bezpečnostní, ale i ekonomický význam. V USA byla příprava na zavedení dlouhodobého provozu zahájena na počátku 90-tých let, kdy klíčová sdružení provozovatelů NEI, NUMARC a další organizace zahájily výzkum stárnutí a sběr údajů z jaderných elektráren, které byly shrnuty v klíčovém dokumentu GALL (Generic Ageing Lessons Learned). Dozorný orgán NRC, zahájil paralelně přípravu potřebné legislativy pro tzv. licence renewal proces ( obsažená v části 10 CFR 54). Tento proces zahrnoval nejen bezpečnostní hodnocení ale i ověření rozšířenými inspekcemi a také hodnocení vlivu na životní prostředí. V žádosti podle 10 CFR 54 provozovatelé musí dokladovat TLAA (time-limited ageing analysis) a předložit program řízeného stárnutí pro významné systémy (pasivní, aktivní) v rámci stanovených AMP (ageing management program).

Všechny požadavky dozoru NRC byly stanoveny v Regulatory Guide 1.188. Celý proces “obnovení provozní licence“ začal v USA v roce 1998,kdy byly podána první žádost podle 10 CFR 54; v současnosti tímto procesem , který trvá 24 -30 měsíců, prošlo úspěšně 75 bloků.

V roce 1994 vydalo MAAE první bezpečnostní návod pro PSR, (50-SG-O12) , který byl novelizován v roce 2003 (NS-G-O12) s využitím praktických zkušeností v členských zemích. V roce 2001 byl v ediční řadě SÚJB Bezpečnost jaderných zařízení vydán překlad zmíněného dokumentu MAAE. Do praxe dozoru u nás bylo PSR zavedeno již v roce 1991,avšak bez potřebné legislativy. Již v roce 1996 vedení ČEZ poprvé deklarovalo, na základě plánované modernizace, záměr provozovat Dukovany nejméně 40 let ,V roce 2001 Strategický plán ČEZ obsahoval záměr provozovat Dukovany 40-60 let. Bylo to na základě technicko-ekonomické studie podle doporučení MAAE (TECDOC-1309).Od roku 2003 byly v Dukovanech na základě kontraktu o technické podpoře ÚJV vytvořeny pracovní skupiny ČEZ/ÚJV pro přípravu LTO. V letech 1995-7 a 2005-7 byly PSR úspěčně provedeny na všech blocích JE Dukovany.

V letech 2003 – 2006 organizovala MAAE projekt SALTO (safety aspects of long term operation), kterého se zúčastnili zástupci ČR (EDU, SÚJB, ÚJV). Projekt byl zejména zaměřen na bloky s reaktory VVER, které jsou v provozu v Bulharsku, ČR, Maďarsku, Rusku, Slovensku, Ukrajině a Finsku; z ostatních zemí se ho zúčastnili zástupci jen Švédska a Holandska. Lídrem projektu byly USA, kde již naplno probíhal proces “licence renewal“ ze 40 let na 60 let. Na základě výsledků programu SALTO vznikla nová služba MAAE ve formě mise SALTO. Zmíněnou misí již JE Dukovany dvakrát využila a tím získala potřebné nezávislé hodnocení pro připravovaný dlouhodobý provoz bloků JE Dukovany.

Požadavky na periodické hodnocení bezpečnosti a řízené stárnutí jsou rovněž obsaženy v materiálu sdružení WENRA (Western Europe Nuclear Regulatory Association) – Safety Reference Levels for Existing Reactors,který byl vydán v roce 2008: část I – Řízené stárnutí a část P – Periodické hodnocení bezpečnosti. WENRA své studii vycházela z požadavků MAAE, které ještě v některých oblastech zvýšila (tzv. European added value). V 18 tematických oblastech bylo stanoveno celkem 289 tzv. referenčních úrovní bezpečnosti. Členské země WENRA pak byly vyzvány odpovědět na dotazník obsahující dvě zásadní otázky: jak jsou příslušné požadavky obsaženy v závazné národní legislativě (zákon, vyhlášky) a jak jsou plněny při provozu jaderných elektráren.

Výsledek byl poměrně překvapivý a pro většinu zemí podobný: platná legislativa pokrývá jen asi 30 – 40 % referenčních úrovní bezpečnosti, zatím co jejich plnění na JE odpovídá více než 90 %. Proto WENRA vyzvala členské země, aby své legislativy doplnily do konce roku 2009.

Na základě tohoto požadavku SÚJB vydal, s externí pomocí, potřebné požadavky, ve formě bezpečnostních návodů. Tato forma však nesplňuje požadavek WENRA, protože se nejedná o právní závazné dokumenty. Na obranu SÚJB nutno říci, že z hlediska legislativního nebylo možné příslušné vyhlášky nebo jejich doplnění v té době vydat. Faktem však zůstává, že ani dnes nejsou u nás některé oblasti, mezi ně patří PSR a LTO, dostatečné legislativně pokryty.

První souhlasy s provozem JE V-1 vydala tehdejší ČSKAE bez časového omezení. V případě dalších bloků V-2 a JE Dukovany, po vydání zákona č. 28/1984 Sb., byla do souhlasu s provozem zahrnuta podmínka předložit novelizovanou PPBZ po 10 letech provozu. Tím byl de facto zaveden časně omezený souhlas s provozem do naší jaderné praxe.

Do platné legislativy u nás však požadavek na PSR a LTO dosud zaveden nebyl. Někteří prezentující na konferenci NUSIM 2014 uváděli, že tyto oblasti jsou pokryty platným Atomovým zákonem č. 18/1997 Sb., (§ 9d, § 13d, Příloha D). Zmíněné formulace atomového zákona pro povolení provozu jsou velmi obecné a neobsahují detailní požadavky např. pro 14 stanovených oblastí PSR nebo pro seznam zařízení, systémů a komponent pro programy řízeného stárnutí a další požadavky.

Jak vypadá situace v ostatních zemích členech EU ,které provozují JE s VVER-440/213? Všechny bloky (celkem 12) byly uvedeny do provozu v průběhu deseti let (1977-1987).

Ve Finsku zavedl PSR do dozorné praxe STUK a dosud byly provedeny PSR na JE Loviisa v letech 1987/1990 a 1997/2000.Elektrárenská společnost FORTUM ve svém Strategickém plánu deklarovala zájem provozovat bloky JE Loviisa 50 let a předložila podrobný plán pro dosažení tohoto cíle (zvyšování bezpečnosti, programy řízeného stárnutí, plán lidských zdrojů a investiční plán).V roce 2007 vydal STUK provozní licenci pro oba bloky na 50 let provozu tj. na 20 resp.23 let. Základní podmínkou tohoto rozhodnutí je provádění PSR každých 10let provozu.

V Maďarsku bylo rozhodnuto uplatňovat přístup NRC podle 10 CFR 54 s uvážením konkrétních podmínek tj. národního legislativního rámce a specifik VVER projektu .Elektrárenská společnost NPP Paks Co. deklarovala na základě technicko-ekonomické studie zájem provozovat bloky 50 let. V roce 2007 proběhla na JE Paks mise SALTO.

Na Slovensku dozorný orgán ÚJD vydal v roce 2004 nový Atomový zákon a v návaznosti na něj prováděcí vyhlášku ,která požadavky na PSR stanovuje. Dosud proběhly PSR na JE Bohunice v letech 1995/6 a 2005/6.Provozovatel ENEL rovněž deklaroval plán na dlouhodobý provoz bloků .Tento stručný přehled ukazuje ,že se postupy k LTO a PSR v těchto zemích v zásadě shodují.

Kompletní legislativní pokrytí zmíněných oblastí našeho jaderného programu by mělo být obsaženo v připravované novele Atomového zákona a jeho prováděcích vyhlášek, které mají mít platnost od poloviny roku 2016. Tím by mělo být odstraněno existující zaostávání naší jaderné legislativy v těchto oblastech.

Zdeněk Kříž

zpět na úvodní stránku