Závislost Rakouska na dovozu elektřiny roste

Rakousko v roce 2014 nakoupilo v zahraničí 9,3 miliardy kilowatthodin elektřiny, tedy o 14 procent více než v roce 2013. "V průměru platí, že zhruba každá osmá kilowatthodina, kterou spotřebujeme, pochází z dovozu," říká Barbara Schmidtová, šéfka zájmového sdružení Österreichs Energie.

Zároveň výroba elektřiny v Rakousku loni meziročně klesla o čtyři procenta na 64,9 miliardy kilowatthodin. Nejvíce, skoro o šestinu na 13,8 miliardy kilowatthodin, snížily dodávky tepelné elektrárny. Důvod? „Výroba elektřiny z uhlí a plynu nyní nepřináší žádný zisk,“ podotýká Martin Graf, šéf úřadu E-Control, regulujícího trh s elektřinou a plynem. Tradiční rakouský model, podle kterého zhruba dvě třetiny proudu pocházejí z vodních elektráren a zbývající dodají elektrárny tepelné, přestává platit. „Tuto tradici boří Německo svojí podporou obnovitelných zdrojů. Na trh působí přetlak nabídky, takže cena elektřiny na burze klesá. To je příznivá zpráva pro energeticky náročná odvětví. Ale je zde obrácená strana mince - stále více našich elektráren se dostává do ztrát. Musejí se z ekonomických důvodů odstavovat, což z dlouhodobého pohledu ohrožuje energetickou nezávislost země," varuje Erich Frommwald, mluvčí hornorakouské Hospodářské komory pro energetiku.

Značné kolísání v zásobování elektřinou, které způsobují větrné elektrárny, by podle něj měly vyrovnávat hlavně elektrárny plynové. „S drahou a konkurenční prostředí deformující podporou obnovitelných zdrojů by se mělo skoncovat,“ je přesvědčen Frommwald.

V Rakousku přibývá elektrárenských projektů, které jdou kvůli nižší ceně proudu k ledu. A nejsou to jenom tepelné elektrárny. List Der Standard jmenuje například výstavbu přečerpávací vodní elektrárny Tauernmoos jihozápadně od Salcburku, jež měla sloužit Rakouským spolkovým drahám. Termín byl odložen na rok 2022. Stejný osud postihl i několik menších vodních elektráren v Tyrolsku.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku