Čína snižuje těžbu uhlí a zvyšuje podíl větrných, solárních a jaderných elektráren

Čína vyrábí 70 procent elektřiny z uhlí. Od roku 1990 jeho těžbu zvýšila třiapůlkrát na zhruba 3,5 miliardy tun. To představuje bezmála polovinu celosvětové produkce tohoto paliva. V loňském roce ale čínská těžba uhlí poprvé poklesla, a to o 2,5 procenta.

Není to jenom proto, že zvolnilo tempo hospodářského růstu. Přispěly k tomu hlavně státem podporované "čisté zdroje energie", k nimž Čína řadí také jádro. V provozu je zatím 23 jaderných reaktorů podílejících se na celkové výrobě elektřiny necelými dvěma procenty. Ale dalších šestadvacet reaktorů se staví a 64 plánuje, vyplývá z údajů Světové nukleární asociace z konce letošního února.

Žádná země v současné době neinvestuje do solárních a větrných elektráren tolik jako Čína. Podle údajů tamní energetické komise byly jenom v loňském roce uvedeny do provozu solární elektrárny o výkonu 12 tisíc megawatt a větrníky s výkonem přesahujícím 18 tisíc megawatt.

To, že se Čína celá desetiletí spoléhala na uhlí, má historické důvody. Zakladatel komunistického státu Mao Ce-tung, často nazývaný jako "Veliký kormidelník", hned po vyhlášení Čínské lidové republiky v říjnu 1949 nastolil tvrdý kurz k hospodářské soběstačnosti, což zcela platilo i pro energetiku. A uhlí tehdy bylo jediné fosilní palivo, jehož měla země obrovské zásoby.

I poté, co se nejlidnatější země světa pustila na počátku 80. let minulého století do rozsáhlých reforem a začala se otevírat světu, nadále lpěla na uhlí jako spolehlivém a levném zdroji energie. Ale je zde patrný rozdíl. Čínská ekonomika nabrala na rozdíl od Maovy epochy slušné tempo růstu. Přibývalo hutí, cementáren, strojíren, textilních, obuvnických a dalších fabrik, které potřebovaly stále více paliva a elektřiny. Byly doby, kdy Čína svoji potřebu energie zabezpečovala z více než dvou třetin uhlím. Jenom ocelárny ho polykaly kolem 600 milionů tun ročně.

Nepříznivé důsledky uhelného boomu na sebe nenechaly dlouho čekat. Čína produkuje skoro tolik uhelného prachu jako všechny ostatní země světa dohromady. Znečištění ovzduší ve městech, ale i na venkově nabylo leckde takových rozměrů, že úřady musely - už s ohledem na sílící protesty obyvatel - začít jednat. Proto ta rozsáhlá podpora "čistých" zdrojů.

V červenci roku 2012 se na elektroenergetickou soustavu Číny naplno napojilo obří vodní dílo "Tři soutěsky" na řece Jang-c´ (provincie Chu-pej). Jeho turbíny mají celkový instalovaný výkon 22 500 megawatt a loni vyrobily téměř 99 miliard kilowatthodin elektřiny. Kvůli největší vodní elektrárně na světě (podle výkonu) se muselo vystěhovat přes 1,3 milionu lidí. Byla zatopena spousta vesnic a několik měst a pod vodou zmizely i cenné archeologické památky. Vážně byly narušeny okolní ekosystémy. I taková je cena za snižující se závislost na "špinavém uhlí". Další stovky menších přehradních nádrží se v Číně stavějí, nebo se plánují.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku