Výstavba první jaderné elektrárny v Polsku vázne

První polská jaderná elektrárna o dvou blocích po 1600 megawattech by měla zabezpečovat více než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Se spuštěním jejího prvního bloku se počítalo v roce 2024, ale nyní je zřejmé, že to bude v nejlepším případě o dva roky později.

Ambiciózní jaderně energetický program Polska nabírá zpoždění a podle některých místních expertů dokonce není jisté, že se ho podaří uskutečnit. Státní koncern Polska Grupa Energetyczna nedávno vypověděl smlouvu s australskou firmou Worley Parsons, které Poláci svěřili průzkum lokalit připadajících v úvahu pro výstavbu. Bližší důvody, proč se tak stalo, nejsou známy. Jedna verze praví, že Australané pracovali příliš pomalu a draho.

Zatím není zcela jasné, jaký dopad bude mít zrušení uvedeného kontraktu (v hodnotě 250 milionů zlotých) na zpoždění výstavby jaderné elektrárny. "Práce na průzkumu lokalit na severozápadním pobřeží Baltského moře budou dokončeny s největší pravděpodobností v roce 2017," informoval poslance polského Sejmu (dolní komory parlamentu) Zdzislaw Gawlik, náměstek ministra státního pokladu. To by ovšem znamenalo, že se nejméně o dva roky posune i termín pro vyhlášení tendru na výstavbu jaderné elektrárny. Přitom původně měli stavbaři "kopnout" v roce 2019.

Jisté je, že Poláci k výstavbě své první "jaderky" nepřizvou Rusy. Otevřené dveře mají francouzské společnosti EdF a Areva, které slibují, že značnou část zakázek (hlavně stavebních prací) přidělí zhruba šedesáti polským firmám. Zájem projevují například i americko-japonská společnost GE Hitachi Nuclear Energy Americas. "Vláda v Tokiu je připravena naši investiční účast v Polsku podpořit, například pokud jde o školení odborníků," prohlásil náměstek ministra hospodářství, průmyslu a obchodu Josuke Takagi.

Polsko vsadilo na jádro, aby mohlo omezit výrobu v uhelných elektrárnách a také zmírnit závislost na dovozu ruského plynu. "Dva bloky po 1600 megawattech mohou vyrobit 14 terawatthodin elektřiny ročně. To představuje více než desetinu celkové spotřeby v Polsku," uvádí Andrzej Strupczewski z Ústavu jaderné energie ze Świerku. Ale ozývají se i hlasy proti výstavbě poukazující hlavně na obrovské náklady. Jeden reaktor přijde na odhadovaných 40 - 60 miliard zlotých (v přepočtu až 420 miliard korun). Profesor Wladyslaw Milczarski z lodžské Technické univerzity míní, že právě velmi vysoké investiční náklady nakonec Polsko přimějí od plánované výstavby ustoupit. "Jde o projekt bývalého premiéra Donalda Tuska, nyní už nemá takového zastánce," tvrdí Milczarski.

Polsko v minulosti začalo stavět jadernou elektrárnu Źarnowiec na pobřeží Baltského moře, jež měla být vybavena čtyřmi sovětskými reaktory VVER-440 a uvedena do provozu v roce 1992. Ale pak přišel tragický Černobyl (duben 1986) a začala se projevovat i vysoká finanční náročnost projektu. Zásadní změna politických poměrů znamenala konec rozestavěného díla, které od té doby "zarostlo travou".

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku