Situace v oblasti přípravy hlubinných úložišť pro ukládání vysoce radioaktivních odpadů ve světě

Krátké shrnutí informací z roční zprávy OECD/NEA za rok 2014, jejímiž členy je 31 rozvinutých průmyslových zemí světa.

V roce 2014 došlo v převážné většině zemí OECD/NEA k významným změnám vedoucím k přípravě výstavby hlubinných úložišť. V Evropě několik zemí přijalo nebo novelizovalo národní legislativu tak, aby splnilo požadavek Direktivy EU pro radioaktivní odpady (vydané 19.7.2011) transponovat tuto Direktivu na národní legislativy do konce srpna 2014.

Finsko

Situace ve Finsku v roce 2014 velmi pokročila, protože specializovaná organizace pro radioaktivní odpady POSIVA již v roce 2012 předložila dozornému orgánu STUK žádost o stavební povolení pro hlubinné úložiště v lokalitě Eurojaki (poblíž lokality JE Olkiluoto). Hlubinné úložiště bude tvořit závod na uzavření jaderného paliva do speciálních obalů a vlastní úložiště v hloubce cca 500 metrů pod zemí. Souhlas STUK byl vydán v roce 2015.

Francie

Ve Francii skončila celonárodní diskuze o návrhu hlubinného úložiště pro ukládání vysoceaktivních dlouhodobých a středně- dobých odpadů v lokalitě Meuse-Haute (projekt CIGEO).Na základě výsledků diskuze byl přijat zákon. Francouzská organizace pro radioaktivní odpady ANDRA provedla několik změn včetně zahrnuti pilotní fáze testování úložiště a dalších návrhů do pokračujícího rozhodovacího procesu. ANDRA předloží návrh úložiště vládě s tím ,že jeho provoz a ukládání odpadů bude zahájeno v roce 2025.

Japonsko

V Japonsku pokračovaly práce na výzkumném programu pro geologické ukládání vysoce aktivních odpadů a mezi zainteresovanými organizacemi probíhá diskuze. V dubnu 2014 se ukládání vysoce aktivních odpadů stalo součástí národní Energetické strategie ,která umožňuje výstavbu a provoz nových suchých meziskladů pro odpady střední úrovně. Byla ustavena pracovní skupina složená z technologů a expertů na odpady, která posuzuje charakteristiky geologických formací vhodných pro ukládání odpadů v Japonsku.

Kanada

NWMO - organizace pro nakládání s radioaktivními odpady dosáhla pokroku v této oblasti. V prosinci 2014 se celkem 13 obcí vyjádřilo k možnosti umístit projekt hlubinného úložiště na jejich území. Dosud o vhodných lokalitách nebylo rozhodnuto.

Jižní Korea

Zainteresované organizace předložily vládě v roce 2014 svá stanoviska k nakládání s vyhořelým palivem. V současnosti se připravuje hodnocení bezpečnosti úložiště. Specializovaná organizace pro radioaktivní odpady KORAD zahájila ukládání středně a nízkoaktivních odpadů do podzemního úložiště.

Německo

V parlamentu byl schválen zákon o strategii a časovém harmonogramu pro přípravu geologického úložiště pro vysoce radioaktivní odpady; pro výběr lokality byl stanoven termín 2032.Německo se začalo jako první země na světě zabývat výběrem lokality pro hlubinné úložiště. Ve hře zůstává lokalita Gorleben, která byla zkoumána přes 30 let a průzkumy byly financovány německým jaderným průmyslem. Bude opakovaně zahájen proces výběru lokalit na základě posouzení výborem parlamentu, který je složen z expertů pro radioaktivní odpady a členů různých nevládních organizací.

Rusko

Byl zahájen proces pro projektování hlubinného úložiště vysoce aktivních a dlouhodobých radioaktivních odpadů v oblasti Krasnojarsk. V první fázi do roku 2021 se počítá s vybudováním podzemní výzkumné laboratoře, kde se plánují testy demonstrace uložení různých radioaktivních odpadů. Konečné rozhodnutí o hlubinném úložišti bude vydáno v roce 2025.

Švédsko

Švédský jaderný dozor SSM obdržel v roce 2011 k posouzení návrh žádosti na výstavbu hlubinného úložiště od organizace pro jaderné odpady SKB v lokalitě poblíž jaderné elektrárny Forsmark.V roce 2012 žádost posoudil mezinárodní tým expertů ze zemí OECD/NEA. Návrh rovněž dostaly místní obce a Agentura pro životní prostředí. Konečné stanovisko SMM se očekává v roce 2017.

Švýcarsko

První fáze výběru lokality pro hlubinné úložiště pro vysoce aktivní odpady byla ukončena v roce 2011.Užší výběr probíhá v současné době, kdy budou vybrány minimálně dvě lokality. Tyto návrhy budou projednány s místními obcemi a kantony. V zásadě NAGRA-organizace pro radioaktivní odpady - navrhla dvě oblasti: severovýchodně od Zurichu a ve východní části Švýcarska, které budou dále prozkoumány a vyhodnoceny.

USA

NRC-orgán dozoru v USA - požádal v únoru 2014 ministersvo energetiky (DOE) o předložení dodatečné zprávy o vlivu na životní prostředí (EIA),kterou potřebuje pro posouzení žádosti pro projekt hlubinného úložiště v Yucca Mountainspodle zákona o ochraně životního prostředí. Cílem je poskytnutí aktualizované informace. Po vydání zprávy o bezpečnostním hodnocení NRC a předložení dodatečných informací bude následovat řada schvalovacích kroků než bude žádost o výstavbu v Yucca Mountains schválena. Část zprávy byla publikována v říjnu 2014 a potvrdila ,že lokalita by měla požadavky dozoru na hlubinné úložiště splnit. Potom bude následovat řada veřejných jednání.

Velká Británie

V roce 2014 byla vytvořena organizace pro nakládání s radioaktivními odpady (RWM) jako součást organizace pro vyřazování jaderných zařízení z provozu NDA??. Ve stejném roce byl vydán základní dokument pro tuto oblast a výběr vhodných oblastí pro hlubinné úložiště.

Co z tohoto krátkého srovnání plyne?

Česká republika postupuje v oblasti hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště jako uvedené země ,které představují špičku v jaderné energetice:

-funguje jaderný dozor SÚJB ,který má podle atomového zákona č.18/1997 všechny potřebné pravomoci
-na základě atomového zákona byla zřízena Správa úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO, která spravuje existující úložiště a připravuje výběr lokality pro hlubinné úložiště s jeho uvedením do provozu v roce 2065
-hlubinné úložiště je podle atomového zákona jaderným zařízením ,pro které je definován schvalovací proces včetně požadované bezpečnostní dokumentace
-legislativa zajišťuje účast veřejnosti při výběru lokality
-jaderná energetika v České republika má jednu z největších podpor veřejnosti v Evropě (60-70%)

Přesto všechno je nyní proces výběru lokality zablokován, protože obyvatelé všech sedmi vybraných lokalit umístění hlubinného úložiště na jejich katastru odmítli. Dokonce vytvořili Sdružení proti hlubinnému úložišti a podali na ministra životního prostředí žalobu k soudu ,protože povolil průzkumné práce na několika lokalitách. Další krokem je zúžení počtu navržených lokalit ze sedmi na dvě.

Jak se to mohlo stát?

V úvodu nutno říci ,že hlubinné úložiště není nevyřešeným technickým problémem, což ukazují země ,které jsou před námi. Je to hlavně problém komunikace s veřejností (PR) a problém psychologický (strach z neznámého, ze snížení cen nemovitostí, důsledků stavebních prací apod.).Hlubinné úložiště je jaderné zařízení svým charakterem značně odlišné od jaderné elektrárny, která vyrábí elektřinu, je v provozu bezpečná a nabízí pracovní místa. Občan má o nich pozitivní mínění ,které neovlivnily ani protijaderné aktivity Rakouska nebo ukončení jaderného programu v Německu. Hlubinné úložiště má pro občana naopak nálepku dlouhodobého skladu nebezpečných odpadů. Negativním aspektem je extrémně dlouhá doba skladování –statisíce až miliony let. Tyto aspekty byly na straně těch ,kteří hlubinné uložiště připravují, podceněny. Na druhé straně jej využili odpůrci energetiky hlubinného úložiště.

Známý jev NIMBY (Not In My Back Yard - „ne na mém dvorku“) se projevil absolutně - „ne na žádném z našich dvorků“, tedy nikde.

Protože se jedná o všeobecný zájem státu uložit bezpečně vyhořelé palivo, mohl by stát postupovat rasantněji, ale to by nebylo ke prospěchu věci.

Bude třeba zásadně změnit přístup k jednání s veřejností ,zapojit více odborníky na PR,psychology a ženy. Využít zkušeností zemí ,které v procesu uspěly ( Finsko, Švédsko, Francie) a soustavně o postupu těchto zemí naše obyvatele informovat. Bude to běh na dlouhou trať.

Zdeněk Kříž

zpět na úvodní stránku