Čína bude při plnění svých závazků z Paříže spoléhat hlavně na jaderné elektrárny

Jedním z největších úspěchů právě skončené pařížské konference o klimatu je skutečnost, že závazek ke snižování emisí přijaly i USA, Rusko a zejména Čína, která je největším světovým producentem emisních plynů.

Čínská vláda sází v boji proti znečišťování ovzduší, které v zemi nabralo obludných rozměrů, hlavně na jaderné elektrárny. Stát hodlá do roku 2030 na jejich výstavbu vyčlenit 500 miliard jüanů, v přepočtu skoro dva biliony korun. Celkový instalovaný výkon čínských jaderných elektráren by se tak měl ve srovnání se současným stavem více než zdvojnásobit na 58 tisíc megawatt. Čína dosud většinu jaderných elektráren postavila nedaleko východního pobřeží, kde je dostatek vody potřebné pro chlazení a současně jsou tam soustředěna velkoměsta hladová po elektřině. Ale další fáze výstavby se má týkat hlavně vnitrozemí.

Právě to nejvíce vadí oponentům v samotné Číně. Poukazují na menší zásoby vody a také na to, že lokality ve vnitrozemí, které připadají v úvahu, jsou v Číně obydleny mnohem hustěji než lokality například v USA, kde se – také daleko od mořského pobřeží – postavila řada jaderných elektráren. "Pokud by došlo k havárii, budou její důsledky mnohem vážnější než na pobřeží," varuje Che Cuo-siou, význačný čínský fyzik na penzi. Oponenti také tvrdí, že Čína může dosáhnout svých cílů ve snižování emisí i bez dalších jaderných elektráren, pokud bude mohutně investovat do větrné a solární energie. A také do modernizace rozvodné sítě, jež by umožnila snížit přenosové ztráty elektřiny.

Přes všechny pochybnosti se ale očekává, že autoritářský a zároveň tajnůstkářský režim, který na veřejné mínění příliš nedbá, si záměry v jaderné energetice bez problémů prosadí. Zvláště, když lidem slíbí čistší vzduch.

Zdroj: JLM

zpět na úvodní stránku