Írán plánuje čtyři další jaderné reaktory

Mezinárodní dohoda o íránském jaderném programu paradoxně otevřela této regionální velmoci dveře k novým civilním reaktorům. Írán plánuje v nejbližších letech začít se stavbou až čtyř jaderných elektráren. Při výběru partnera pro výstavbu zřejmě zohlední dlouholetou politickou podporu ze strany Ruska a Číny.

Jen tři dny po zrušení mezinárodních sankcí oznámil íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí, že jeho země podepsala s Čínou dohodu o výstavbě dvou malých jaderných reaktorů v oblasti blízko přístavu Čáhbahár na pobřeží Ománského zálivu. Investici v hodnotě přes 9,2 miliard euro (248 miliard korun) oficiálně posvětil minulý víkend čínský prezident Si Tin-pching při své návštěvě Teheránu. Čína v posledních šesti letech držela pozici největšího obchodního partnera Íránu. Další nejméně dva reaktory plánuje Írán postavit ve spolupráci s Ruskem. Pravděpodobně se bude jednat o typ VVER a vyrostou v areálu stávající jaderné elektrárny Búšehr. O této možnosti Írán s Ruskem hovořil již v roce 2014.

Jediná íránská civilní jaderná elektrárna Búšehr typu VVER-1000 leží na pobřeží Perského zálivu. Do její výstavby zahájené v roce 1975 se promítly všechny politické turbulence regionu – svržení perského šáha Islámskou revolucí, válka Íránu s Irákem, mezinárodní izolace země apod. První blok elektrárny nakonec pomohlo dostavět Rusko, do sítě byla připojena na podzim 2011 a do komerčního provozu uvedena v roce 2013. Původní plány z roku 1974 počítaly v Búšehru se čtyřmi reaktory.

Dohoda šesti světových mocností s Íránem z července 2015 se zaměřila především na obohacovací závody v Natanzu a u Qomu, plutoniový reaktor v Araku a na vojenský komplex Parchin nedaleko Teheránu. Zatímco tyto objekty podrobuje přísné kontrole a řadě omezení, na druhou stranu nabízí zemi pomocnou ruku s rozvojem mírového využití jaderné energie. To zahrnuje nejen výstavbu nových energetických reaktorů, ale také provoz výzkumných reaktorů, výrobu jaderného paliva, společné výzkumné projekty (např. v oblasti jaderné fúze), či rozvoj nukleární medicíny.

Zdroj: Informační servis ČNS

zpět na úvodní stránku