ZPRAVODAJ 02/01

V čísle: - Slovo úvodem

Jsou všechny názory na perspektivu zásobování energií prozíravé?

- Zprávy ze sítě NucNet

Druhé číslo Zpravodaje je celé věnováno zprávám převzatým ze sítě NucNet a hlavním tématem je ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Tomuto evergreenu se věnovala konference COP6 v holandském Haagu, která se uskutečnila koncem loňského roku. Už před jejím zahájením se vedly úporné a občas až vášnivé polemiky o tom, které technologie získávání energie by měly být zahrnuty mezi enviromentálně šetrné a perspektivní. Jako už po několikáté, tato konference byla dokonalou demonstrací toho, že ve hře nejsou jen bohulibé zájmy o životní prostředí na naší matičce Zemi, ale často, někdy dokonce především, nemilosrdné zájmy lobystické i politické. A tak není divu, že ani COP6 nedospěla k nějakému praktickému závěru a že řešení problému neposunula.

Předkládáme jen velmi stručný výběr zpráv, které se tohoto tématu dotýkají. Vůbec nemáme v úmyslu suplovat NucNet, jenom se domníváme, že se informace z NucNetu dostanou k poměrně úzkému okruhu zájemců. NucNet je služba založená na komerční bázi, takže běžně nelze zprávy postupovat těm, kteří si je nezaplatili. Jedinou výjimkou jsou média, ta je mohou dostávat zdarma. Jelikož o původní zprávy v angličtině nebyl z jejich strany zájem, posíláme jim české překlady. Sami ale můžete posoudit, jak je využívají.

Budeme proto i v budoucnu dodržovat praxi, kterou jsme zahájili v loňském roce. Občas budeme některý Zpravodaj, nebo alespoň jeho část věnovat zajímavým zprávám, které vám poskytnou informace i argumenty.

Jsou všechny názory na perspektivu zásobování energií prozíravé?

Ing. Pavel Erban (1924)

V 60. Letech byl vedoucím na Ústřední správě energetiky, technickým ředitelem ČEZ, později pracoval energetickém výzkumu, jako ředitel VUPEK a koordinátor projektu UNESCO pro energetické a ekologické problémy v zemích SVE za ČR.

Urgentním úkolem je již nyní posilovat postupnou záměnu fosilních zdrojů energie za nefosilní, tj. obnovitelné a ještě na delší řadu desetiletí i jaderné, a současně všude zvyšovat efektivnost využívání energie jak ve výrobní tak v nevýrobní sféře – v bytech a službách. Rozvoj proto musí již nyní prozíravě postupně řešit jak změny na straně zdrojů energie tak úsporností, nebo lépe racionálností, na straně konečné spotřeby energie. Řešení těchto úkolů je velmi náročné na znalosti, perspektivní systémovost a korektnost přístupu, dává však také příležitost ke škodě věci pro demagogii a zaujatost fanatiků i když často sledujících v podstatě žádoucí cíle. Tyto negativní jevy jsou i mezinárodního rozměru.

U nás byla v srpnu roku 1999 předložena studie (Energy Efficiency Action Plan, Policy Action Plan for Promotion of Energy Efficiency in the CR to 2010, Prepared for the World Bank, the Ministry of Industry and Trade, and the Ministry of Environment of the CR – práce se zúčastnilo několik českých poradenských organizací, Foundation for Economic Research 1999), která má být akčním plánem efektivnosti energetiky. Bohužel vedle řady u˛itečných dat je v ní dost neprozíravých a nekorektních tvrzení. Především jsou v ní přehnané odhady potencionálů možných úspor v konečné spotřebě energie a nejsou korektně uváděny mnohé podmínky jejich využitelnosti. Přitom, ač jsou v řadě spotřebitelných skupin číselně uvedena předpokládaná množství realizovatelných potencionálů úspor, uvádí se současně všude i tvrzení, že chybí informace pro hlubší poznatky. Z čeho tedy asi pramení ta optimistická čísla o možnostech snížení konečné spotřeby energie dokonce ji˛ do nejbli˛šķch deseti a dvaceti let? Všude se uvádí, že žádné studie nebyly provedeny ani v bývalém Československu ani v ČR o reálně využitelném potenciálu obnovitelných zdrojů prvotní energie, což není pravda. V březnu 1998 byla dána k dispozici studie o potenciálu obnovitelných zdrojů prvotní energie v ČR jakožto shrnutí studií pro všech osm regiónů (bývalých krajů) ČR z roku 1997, v níž bylo na základě údajů o struktuře lesní i zemědělské půdy každého okresu, o těžbě dřeva, o sklizni obilovin, o stávající spotřebě energie, o domovním fondu a jako struktuře atp., odvozeno ocenění jejich možného energetického obsahu.

Byl oceněn využitelný potenciál vodní energie, biomasy (dřevní odpad, využitelná část sklízené slámy, bioplyn z hnoje skotu a prasat, řepka olejná), využitelný potenciál ploch ozářených sluncem na realizovatelných částech k jihu obrácených střech v členění dle rodinných domků, ostatních bytovných domů a nebytových staveb využitelných buď pro získání tepla plochými slunečními kolektory nebo pro produkci elektřiny fotovoltaickými články. Oceněny byly i podmínky, které jsou na území ČR pro využití energie větru. – není proto pravda, že žádné tuzemské podklady neexistují. Stejně nepravdivé jsou v Energy Efficiency Action Plan i údaje o teplárenství. Také se tam tvrdí, že neexistují dostatečné domácí informace. Již po desítky let jsou o stavu, možnostech a účelnosti rozvoje teplárenství (kombinované výroby elektřiny a tepla) publikovány a aktualizovány mnohé kvalifikované studie. V roce 1984 byla na příklad publikována globální koncepční studie (Globální koncepční studie rozvoje centralizovaného zásobování teplem v ČSSR. Odpovědný pracovník Ing. Dr. J. Vlach, DrSc., VUPEK a.s., Praha 1984), která do značné míry neztratila aktuálnost ani pro nové podmínky po roce 1989. V roce 1990 byly k problematice teplárenství publikovány aktualizované informace (Principy zásobování teplem ve světě a perspektivní možnosti rozvoje centralizovaného zásobování teplem v Čechách a na Moravě. S databází příloh. VUPEK a.s. Praha 1990). Kromě toho bylo v odborných časopisech publikováno mnoho dalších dílčích studií o možnostech teplárenství v ČR.

V dokumentu (Energy Efficiency Action Plan) se sice právně uvádí, že mezi opatřeními, která stimulují spotřebitele energie (zde míněno elektrické, je nutno zavést pro energeticky náročné spotřebiče štítkování (labeling), což má být jedním z opatření Zákona o hospodaření s energií. Dokument tuto věc také uvádí jako něco, o čem se u nás nic neví. Pravdou je, že několik let úsek obchodu a.s. ČEZ organizoval a financoval nákup a testování energeticky náročných spotřebičů (od různých tuzemských výrobců i z dovozu) v několika výzkumných ústavech a na tomto základě byly pro ně zpracovány návrhy štítků. Informace o výsledcích těchto testů i výsledné návrhy štítků byly dokonce publikovány v denním tisku, takže není pravda ani to, že se nikdo touto závažnou záležitostí nezabýval. Informační letáčky s výtisky navržených štítků byly k dispozici v poradenském středisku a.s. ČEZ až do letošního roku, než bylo toto v ČR nejkvalifikovanější informační středisko zrušeno. Jinou otázkou je, proč tyto podněty již nevzala oficiální místa v úvahu – avšak ani autoři dokumentu (Energy Efficiency Action Plan), jak vidno, doma existující prameny informací a podnětů neznali a proto téměř ve všech odstavcích konstatují, že v ČR je “lack of information“.

Studie na mezinárodní úrovni i vlastní domácí prokázaly, že snižování energetické náročnosti tvorby hrubé produkce (tj. náročnosti na sumu všech zdrojů prvotní energie vstupující do tuzemské spotřeby energie) může (a musí) klesat a také klesá mimo jiné i za přispění vyšší míry podílu elektrizace v energetické bilanci, což se projevuje až do určité úrovně podílu elektřiny v konečné spotřebě mírnějším růstem ukazatele náročnosti elektroenergetické. Při vysokém podílu elektřiny v celkové energetické bilanci (v ČR je tato úroveň zatím asi poloviční) již elektroenergetická náročnost stagnuje nebo dokonce také klesá. To mnoho autorů asi nezná. Závisí to nejen na efektivnosti zhodnocování energie ve výrobních procesech a na účinnosti nevýrobní spotřeby, nýbrž i na struktuře ekonomiky a na struktuře prvotních zdrojů energie. Podstatná změna politických a ekonomických podmínek v ČR narušila zatím pro 90. léta dřívější vývojové řady; nyní již pozvolna začíná stabilizace nových podmínek. Nastane proto opět zákonitý proces vztahů, kdy bezpochyby musí růst míry elektrizace pokračovat – ovšem mírnějším tempem než za bývalých podmínek, protože nutná racionalizace a efektivnější hospodaření energií sníží růstový trend, který by si jinak vyžádalo zvyšování vybavenosti výroby i služeb elektřinou. Studie zabývající se bytovou spotřebou elektřiny (Analýza trhu elektřiny v segmentu bytové spotřeby. VUPEK a.s., Praha 1995) např. ve čtyřech vývojových alternativách ukázala, že dohánění zaostávání vybavenosti bytů elektřinou (které lze již v posledních letech pozorovat) za předpokladu postupné (byť zpožďované) obměny méně účinných spotřebičů za moderní efektivní částečně kompenzované lepším hospodařením povede nejpozději ve třicátých letech 21. století ke stavu nasycení bytové spotřeby elektřiny.

Přetištěno s laskavým svolením redakce z časopisu Enviromentální ASPEKTY v podnikání, č. 4/2000.

T H E W O R L D ´S N U C L E A R N E W S A G E N C Y

Zprávy ze dne: 20. 11. 2000

Američtí senátoři podporují roli jádra při snižování CO2

Předseda tří klíčových výborů v americkém senátu vyzval prezidenta Billa Clintona, aby ‘nepodkopával’ pozici pokročilých technologií - včetně jaderné energetiky - a jejich použití při snaze bojovat s emisemi skleníkových plynů.

Zdroj: NEI / Senát USA

Vedoucí představitelé IAEA vyzvali COP6, aby nevyřazovalo jadernou energetiku

Zástupce generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MMAE) David Waller vyzval dnes (pondělí) delegáty rozhovorů COP6, aby ‘zvážili vliv’ jaderné energetiky na budoucí změny klimatu.

Pan Waller hovořící na konferenci v Hague, řekl: “ ... vyřazení některé z technologií čistých pro klima může pouze omezit možnosti, flexibilitu a efektivnost vynaložených nákladů.”

Následuje plný text jeho projevu:

“Přináším jménem MAAE jednoduchou zprávu. Uvažujete-li o klimatických změnách, prosíme Vás, zvažte jadernou energetiku přesně v kontextu jejího vlivu na budoucí klimatické změny.

MAAE se skládá ze 130 členských zemí, téměř všechny jsou členy UNFCCC. Náš mandát zahrnuje tři základní cíle: pomoci zajistit na celém světě jadernou bezpečnost, pomoci zamezit rozšiřování jaderných zbraní a zvýšit podíl jaderných technologií při uspokojování potřeb členských zemí, cestou udržitelného rozvoje - ne pouze ve vztahu k jaderné energetice, ale také v oblastech od zemědělství a medicíny, až po hydrologii, průmysl a ochranu životního prostředí. Navíc v roce 1999 nás naši členové - velká část z vás, členů Konvence - vyzvali, abychom pomohli našim členům z řad rozvojových zemí rozvinout a připravit potenciální projekty mechanismu čistého rozvoje (CDM) založených na jaderné energetice.

Přesto máte nyní před sebou návrhy na vyřazení jaderné energetiky z CDM, JI a / nebo trhu s emisemi. Takové návrhy nemohou vycházet z obav o ovzduší, jádro je k němu nepopíratelně příznivé.

Podloženými obavami ohledně jaderné energetiky jsou snad obavy o to, že by mohla být nebezpečná, neekonomická nebo spojená s výrobou zbraní. Ale my zdvořile předpokládáme, že jednání o klimatických změnách nejsou to správné fórum k řešení takových obav.

Co se týče bezpečnosti, poskytuje Konvence o jaderné bezpečnosti účinné mezinárodní mechanismy pro její hodnocení. Většina reaktorů je bezpečných - a ty ostatní jsou buď modernizovány nebo odstaveny - a bezpečně se nakládá i s odpadem.

Co se týče nákladů, jsou to investoři, kteří si umí nejlépe opatřit předpověď, co bude v roce 2010 ekonomicky atraktivní. A co se týče rozšiřování zbraní, je tady silná, téměř celosvětová, neustále se rozšiřující Smlouva o nešíření a narůstající věrnost Dodatečnému protokolu, který dále posiluje bezpečnostní dohody v rámci této Smlouvy.

Nakonec je potřeba poznamenat, že jaderná energetiky je relativně mladou a rozvíjející se technologií a v současnosti stále probíhají práce na vývoji nové generace reaktorů, které používají vlastní bezpečnostní mechanismy a jsou odolné proti šíření a i ekonomicky výhodnější.

Úkolem, který je před vámi je snížení budoucího množství emisí skleníkových plynů (GHG). Narůstající populace a růst ekonomiky, a zvyšující se potřeby v rozvojovém světě, zvláště pak zvyšující se poptávky po elektřině, jsou dány.

Jaderná energetika je dnes významným dodavatelem elektřiny ve světě i úlevou pro GHG. Přesněji, poskytuje 16% elektřiny ve světě a tím zabraňuje produkci 8% emisí GHG, které by jinak vznikly.Toto obnáší přibližně o 600 miliónů tun uhlí ročně méně, a asi stejné množství nahrazují vodní zdroje. Navíc jaderná energetika je potenciálem mnohem větších výkonů - bez zvýšení emisí GHG.

V této situaci vyřazení některé z technologií příznivých pro ovzduší může pouze omezit možnosti, flexibilitu a efektivnost vynaložených nákladů. Nejlepší volba pro udržitelný rozvoj spočívá v umožnění příštím generacím činit svá vlastní rozhodnutí o variantách dodávek energie a ponechání všech těchto variant na úrovni soutěžit.”

Výkonný ředitel International Energy Agency (IEA) Robert Priddle řekl na konferenci, že “mnoho může být dosaženo ve výrobě energie použitím obnovitelných zdrojů, prodlužováním životnosti jaderných elektráren a dalším přeorientováním se z uhlí na plyn”.

Zdroj: MAAE / IEA

Zprávy ze dne: 21. 11. 2000

IEA předpovídá do roku 60% nárůst emisí CO2

International Energy Agency (IEA) varovalo, že vypadá, že během příštích 20 let vzrostou emise dioxidů uhlíku na celém světě o 60%.

Světový energetický výhled do roku 2000 IEA, který byl dnes (úterý) oficiálně představen na tiskové konferenci v holandském městě Hague, varuje, že pokud bude chtít mezinárodní společenství zabránit změnám klimatu, bude potřeba “stále více a více akcí”. Zmiňovaný scénář předpovídá, že spotřeba energie se, jak se zdá, bude do roku 2020 zvyšovat o 2% ročně, výsledkem pak bude nárůst energetické poptávky v tomto období o 57%. Energie spojená s emisemi CO2 vzroste v této době o 60% - navzdory veškerému úsilí o její snížení. Podle tohoto scénáře bude většina nárůstu pocházet z rozvojových zemí, ale bohaté země a stejně i chudé země budou stále více a více závislé na zmenšujícím se množství plynu a ropy. Paralelně s tím se podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny ve světě sníží ze 17% v roce 1997 na pouhých 9% v roce 2020. Zpráva jasně uvádí: “Zvyšující se potřeba dosáhnout cílů ohledně boje proti změnám klimatu by mohly na budoucím energetickém trhu vést k větší roli jádra.”

Generální ředitel IEA Robert Priddle uvedl na tiskové konferenci - časově se shodující s druhým týdnem Konference COP6 o klimatických změnách v Hague - že i přes nepříznivé poslední statistiky, existují jasné způsoby zabránit globálnímu oteplování. Zdůraznil tři ‘alternativní’ scénáře:

Ve zprávě se dodává: “Hlavním úkolem je realizovat každou možnost. Jádro musí překonat odpor veřejnosti, obnovitelné zdroje jsou nákladné a mohou být předmětem osobních zájmů. CHP může být v mnoha ohledech také nákladné. Varianta fosilních paliv zvyšuje obavy o dostatečné rezervy plynu a systémy distribuce. Přesto právě tyto varianty budou nejpravděpodobnější cestou ke snížení množství emisí CO2 v energetickém sektoru a jsou tedy z politického hlediska velice důležité.

Zdroj: IEA

Zprávy ze dne: 25. 11. 2000

Rozhovory na konferenci COP6 byly přerušeny až do příštího roku

Konference COP6 o změnách klimatu v Hague byla dnes (sobota), poté, co se ministrům a diplomatům z 182 zemí nepodařilo dohodnout na textu zprovoznění Kyotského protokolu, oficiálně přerušena.

Předseda konference Jan Pronk, holandský ministr životního prostředí řekl na závěr konference: “Je velice znepokojivé, že političtí lídři zde nebyli schopni vypracovat a dokončit pravidla pro redukci emisí skleníkových plynů, zvláště když veřejnost do nich vložila vysoká očekávání.

Ale věřím, že je stále živá možnost dosáhnout tento politický cíl a myslím, že se můžeme ve velice blízké budoucnosti znovu sejít a dokončit jednání, které povede k efektivním opatřením kontrolujícím emise a ochraňujícím ty nejzranitelnější země od vlivů globálního oteplování.”

Řekl, že konference, která byla dnes po konečném zasedání, které se protáhlo přes noc, přerušena - učinila některé pokroky v naznačení podoby balíku finanční podpory a technologie předávání projektů pro pomoc rozvojovým zemím spolupracovat na akcích proti klimatickým změnám.

Nebylo možné včas vyřešit neshody v klíčových politických otázkách - v první řadě ohledně podrobností o systému mezinárodního obchodování s emisemi a Mechanismu čistého rozvoje (CDM), stejně tak pravidla pro počítání emisí z pohlcovačů uhlíku a vynucování splnění konečné dohody.

‘Kompromisní’ text předložený panem Pronkem bude nyní výchozím bodem pro možné šesté zasedání členů Konference (COP6) ke Smlouvě Spojených národů o klimatických změnách. Tyto rozhovory by se mohly konat na konci května v Bonnu, kde sídlí sekretariát konference.

Dřívější verze ‘kompromisního’ textu pana Pronka, která byla ve čtvrtek večer představena delegátům, zahrnovala návrh, který podle všeho vyřadí projekty jaderné energetiky z projektů zařazených mezi financované projekty CDM (viz News č. 396, 24. listopadu). Celá otázka, které varianty technologií by měly být zařazeny nebo vyřazeny z CDM, by měla být znovu projednávána v příštím roce.

Michael Zammit Cutajar, výkonný tajemník Konvence řekl: “Ve srovnání s vytvořením mezinárodního režimu obchodování v rámci WTO je vytvoření silného režimu proti klimatickým změnám náročným záměrem.

Globální oteplování je jedním z velkých výzev pro 21. století a já spoléhám na to, že reakce veřejnosti na naše zdejší zasedání potvrdí vládám nezbytnost chopit se další příležitosti.”

Konference v Hague navštívilo více než 7000 účastníků z 182 vlád, 323 mezivládních a nevládních organizací a 443 zástupců médií.

Zdroj: Konference COP6

Zprávy ze dne: 28. 11. 2000

Představitelé WEC říkají, že jádro je pro rozvojové země dobré

Jim Adam, předseda výkonného orgánu World Energy Council (WEC) obvinil průmyslové země z neplnění jejich předchozích závazků ohledně rozvoje silného průmyslu jaderné energetiky a řekl, že je to ‘morálně špatné’, protože to má nepříznivý vliv na rozvojové země.

Hlavní myšlenkou projevu pan Adama na letošním zasedání výkonného orgánu v New Delphi bylo, že pokud se týká energetických potřeb Indie a ostatního rozvojového světa, není lepší vodící linkou pro energetickou politiku, než 10bodový akční plán nastíněný v publikaci WEC “Energy for Tomorrow’s World - Acting Now” (viz News č. 151, 12. dubna).

Pan Adam řekl, že průmyslové státy pochybily, když “neponechaly otevřené všechny varianty” a rozvojové země tím byly ve výsledku “přímo poškozeny”.Řekl, že tyto škody pramení z narůstající závislosti na fosilních palivech jako alternativě k jádru a doprovodným zvyšováním cen těchto paliv. Místo “odmítání jaderné energetiky při každé příležitosti”, pan Adam řekl, že by měl průmyslový svět nastoupit rozvoj pokročilých, vysoce efektivních jaderných elektráren. “Naše závazky snížit emise skleníkových plynů vyžadují, abychom ve světě zvýšili výkon jaderné energetiky, což je jedním prvkem naší strategie”, řekl. “Prioritou při snižování nárůstu spotřeby fosilních paliv by měl být výzkum v oblasti energetické účinnosti a zavedení norem pro tuto účinnost.” Řekl také, že používání jaderných elektráren k přeměně uranu a plutonia pro jaderné zbraně v energii pomůže učinit svět bezpečnějším a pomoci rozvojovým zemím.

Navíc k pokračujícímu rozvoji jaderné energetiky řekl pan Adam, že světový výkon vodních elektráren - včetně velkých - je potřeba “velice rozvíjet” a navíc je potřebný výzkum v oblasti “obnovitelných, čistých systémů s fosilními palivy, supravodivosti, odstraňování uhlíku a decentralizovaných energetických systémů”.

WEC Statement 2000 je k dispozici na webové stránce www.worldenergy.org.

Zdroj: WEC / Uranium information centre

Pochybnosti ohledně veřejného referenda o pátém finském jaderném bloku

V návaznosti na žádost TVO, která by mohla vést k výstavbě pátého finského jaderného bloku (viz News č. 374, 16. listopadu), zvažovaly různé politické strany veřejné referendum, ale nyní se zdá, že se tato otázka do parlamentu nedostane.

Zdroj: French National Assembly / CEA / IFRI

Zprávy ze dne: 29. 11. 2000

Americký výhled v oblasti energetiky přehodnocuje projekty na pokles jádra - opět

Americký úřad pro informace z energetiky (EIA) zveřejnil referenční scénář z připravované Ročenky s energetickým výhledem na rok 2001, kterým značně přehodnocuje své dřívější projekty útlumu jaderné energetiky.

Zdroj: EIA

Evropská komise schválila Zelenou listinu o ochraně dodávek

Evropská komise přijala dlouho očekávanou Zelenou listinu o ochraně energetických dodávek, která zdůrazňuje potřebu přijmout v rámci Evropy drastická opatření, která spotřebu energie udrží na uzdě, přičemž varianta ‘jádro’ zůstane otevřená.

Dnešní (středa) schválení Zelené listiny, která představuje první přehodnocení energetické politiky EU od poloviny 90. let, vyplývá z ‘technických podkladů’ uveřejněných v minulém měsíci, který navrhoval pokračovat v používání jaderné energetiky jako jednoho ze tří ‘pilířů’ zajišťujících ochranu budoucích dodávek. (viz News č. 348, 24. října).

Celý text dokumentu nebyl dosud zveřejněn, ale ve dnes vydaném stanovisku komisí se uvádí, že je zaměřen na čtyři hlavní otázky:

  1. ‘Strukturální slabost’ energetického sektoru EU: EU dosud zabezpečuje 50% svých energetických potřeb dovozy. Pokud nebude nyní předložena jasná politická iniciativa, vzroste během 20 až 30 let toto číslo na 70%, s tím že sektory dopravy, elektrické energie a soukromý sektor budou stále více závislé na dovážených fosilních palivech a odkázány na “milost a nemilost nestálých cen”. V sektoru výroby elektřiny roste v současných členských zemích EU poptávka přibližně 2% ročně, zatímco v kandidátských zemích bude tento nárůst asi 3% ročně. Role, kterou hraje jaderná energetika, která nyní poskytuje 35% elektřiny EU, poklesne, zatímco by se do roku 2030 mohl zvýšit podíl plynu na 50%. Pouze jen malá část nahrazeného výkonu bude, jak se zdá, z obnovitelných zdrojů.
  2. Potřeba ‘společného postupu’: Zatímco dosud členské státy hledají “různá řešení pro společné problémy”, vznik vnitřního energetického trhu znamená, že jakékoliv politické rozhodnutí přijaté v jedné zemi bude mít automaticky vliv na činnosti v rámci trhu v jiných členských státech. Navíc potřeba společného postupu proti hrozbě globálního oteplování znamená, že energetická politika nabyla novou “dimenzi v rámci společenství”.
  3. ‘Nárys strategie’: EU “se bez aktivní energetické politiky nemůže osvobodit od narůstající energetické závislosti”. Zelená listina navrhuje pět způsobů “vyvážení politiky dodávek jasnými opatřeními v oblasti politiky spotřeby”. Ty zahrnují:

Zaměření úvah: Komise zdůrazňuje, že role Zelené listiny je “odstartovat obecné úvahy o budoucí evropské energetické strategii”, se zvláštním důrazem na otázku ochrany dodávek. Dodává: “Komise nenavrhuje hotovou strategii: vyzývá k široké a inovující diskusi o principiálních otázkách.

Zdroj: Evropská komise / Foratom

Zprávy ze dne: 11. 12. 2000

Nová zpráva, která hodnotí obhájitelnost jaderné energetiky

Agentura pro jadernou energii (NEA) při OECD vydala novou zprávu, která hodnotí jadernou energetiku v souvislosti s udržitelným rozvojem - otázka, která byla nadnesena nedávno při debatě o úloze jaderné energetiky při zamezování globálního oteplování.

Zpráva ´Jaderná energetika v perspektivě udržitelného rozvoje´ činí závěr, že jaderná energetika je “v souladu s hlavním cílem, který znamená přechod na takové pozice, kdy se bude minimalizovat dopad na životní prostředí a jiné zátěže”. Zpráva dodává: “Jaderná možnost jako jedna z možností, která oslovuje problém změny klimatu, je v souladu s bezpečnostními principy a cíli rozvoje”.

NEA však udává, že jaderná energetika se bude muset vyjádřit ke třem klíčovým otázkám, které se týkají základních cílů jakékoliv udržitelné energetické politiky:

NEA dodává: “Vzhledem k tomu, že rozhodnutí státu v energetické oblastí vychází z porovnání ekonomických a sociálních faktorů a stavu životního prostředí, jaderná energetika by měla být jednou z perspektivních alternativ. Tato zpráva ukazuje hlavní výhody, dopady a rizika jaderné energetiky a snaží se pomoci vládě, aby mohla vyhodnotit, do jakého rozsahu a za jakých podmínek může jaderná energetika přispět k obhájitelnému rozvoji. Další práce v rámci OECD na zjišťování rizik a výhod jiných energetických zdrojů přispěje k vytvoření vyčerpávajícího přehledu.”

Tato zpráva je příspěvkem do tříletého projektu OECD, který se zabývá obhájitelným rozvojem. Tento projekt by měl být dokončen a předložen vyslancům OECD příští rok. Autoři zdůrazňují, že se jedná pouze o základ, který bude využit v dalších diskusích a výzkumu - a ne jako snaha ”předběžně soudit politiku a zásady” jednotlivých členských států OECD.

Text zprávy je na www stránce: www.nea.fr/html/pub/webpubs/welcome.html#ndd

Zdroj: NEA

Zprávy ze dne: 18. 12. 2000

VB: Noviny zdůrazňují důležitost jádra pro životní prostředí

Britský deník The Independent uveřejnil článek nazvaný ‘Zelení musejí znovu přemýšlet o jaderné energetice’, který zdůrazňuje větší účinnost jádra oproti jiným alternativním zdrojů energie k fosilním palivům.

The Independent je znám jako značně kritický k jádru a jeden představitel jaderného průmyslu popsal článek jako “překvapující obrat v deníku, který předkládal tak často protijaderné názory”.

V článku se uvádí:

“Byl to nevšední podzim. Více než to, mimořádný: nesmírně vlhký, s dešti vydatnějšími než kdykoliv od doby záznamů, vedených od 18. století. Prosinec bude podle záznamů, jak se zdá, jedním z nejteplejších, s dosud nejasnými následky na přírodu... Ačkoliv nemůže být žádný z těchto faktů spojován přímo s globálním oteplováním, shodují se s předpověďmi vědců, které byly ohledně klimatických změn vypracovány, takže je nyní ta správná doba na opětné přemýšlení o variantách vhodných k vypořádání se s těmito nejtíživějšími světovými problémy.

Nejznámějším řešením je Kyotský protokol, který se zaměřuje na snížení množství emisí skleníkových plynů. Ale dokonce i kdyby se nebyla zhroutila rozhodující jednání v minulém měsíci v Hague, smlouva by snížila uhlíkové emise jen o 5,2% níže oproti úrovni z roku 1990. Vědeckým konsensem je to, že k dosažení klimatické stability by mělo dojít ke snížení nejméně o 60%. Kyoto nestačí.

Nutně pro výrobu elektřiny, kterou Británie vyrábí jednu čtvrtinu svých emisí uhlíkových dioxidů, potřebujeme ke spalování fosilních paliv nějaké alternativy. Zelená lobby uvádí, že tyto potřeby mohou naplnit obnovitelné zdroje, jako jsou větrné zdroje, zdroje založené na mořských vlnách a solární energii: celkový výkon dostupný z těchto zdrojů je více než dostatečný pro zásobování světa energií. I když je to z celkového pohledu pravda, realita je taková, že každý je určitým způsobem nedostatečný. Když jsou vlny nebo vítr příliš silné nebo příliš slabé, nemůžete z nich vyrábět energii. A solární energie je dosud příliš neúčinná (stejně jako další dva zdroje), aby mohla být základnou po naši státní elektrizační síť.

V měsíci, ve kterém je konečně odstavován atomový reaktor v Černobylu, 15 let po jeho výbuchu, se může zdát zvrhlé posilovat možnost, že jaderná energetika by mohla být jednou opět energetickým zdrojem budoucnosti, jak se zdála být v 50. letech. Černobyl byl symbolem všeho, co bylo v jaderném průmyslu špatné: z podstaty nebezpečný a schopný být zdrojem strašné havárie obrovských rozměrů. Dosud může jaderná energetika dodávat základ naší dodávané elektřiny bez velkého množství emisí CO2 a protože se vlivy klimatických změn stávají stále patrnějšími a nesnesitelnějšími, vzrostou výzvy k rozvoji jaderné energetiky.”

Zdroj: The Independent

Zprávy ze dne: 9. 1. 2001

USA: Jádro předstihlo uhlí jako nejlevnější zdroj výroby energie

Poprvé za více než deset let měla jaderná energetika v USA nižší výrobní náklady než všechny jiné energetické zdroje.

Čísla za celý rok 1999 právě vydaná Utility Data Institute (UDI) ukazují, že výrobní náklady amerických jaderných elektráren je v průměru 1,83 centů za kilowatthodinu - ve srovnání s 2,07 centy/kWh z uhelných elektráren, 3,18 centů/kWh z nafty a 3,52 centů/kWh z plynu.

Náklady na výrobu v roce 1998 - palivo plus provoz a údržba - byly pro uhlí 2,07 centů/kWh, 2,13 centů/kWh pro jádro, 3,24 centů/kWh pro naftu a 3,3 centů/kWh pro plyn.

Čísla jsou publikována UDI, divizí McGraw-Hill, a jsou založena na údajích z energetických společností každoročně poskytovaných federálnímu dozornému energetickému orgánu.

Marvin Fretel, viceprezident amerického Nuclear Energy Institute (NEI), řekl: “Ve chvíli, kdy oči národa hledí na ceny energie, je znovuobjevení jaderné energetiky jako favorita s nízkými výrobními náklady připomínkou toho, že USA potřebuje diverzifikovat energetickou strukturu tak, že se bude na jadernou energetiku spoléhat v nemalé míře.

“Spotřebitelé elektřiny všech druhů, a stejně tak státní a federální tvůrci zákonů, by měli věnovat pozornost tomu, že jaderné elektrárny poskytují ohromnou hodnotu - z hlediska hospodárnosti, životního prostředí a ve vztahu k odpovědnosti, zárukám energie a stabilním cenám elektřiny. Jádro je mezi velkými zdroji elektřiny nepřekonatelné ve schopnosti vyrábět elektřinu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.”

Průměrné výrobní náklady v jaderných elektrárnách překračovaly výrobní náklady z elektráren spalujících uhlí od poloviny 80. let, kdy modernizace celého průmyslu zaměřená na bezpečnost přinesla jádru ztrátu výhod v oblasti výrobních nákladů, které si v předchozím období jádro podrželo po několik let.

Pan Fertel řekl, že zatímco výrobní náklady nepředstavují celkové náklady na elektřinu z jaderných elektráren, nízké výrobní náklady staví jaderná zařízení v soutěži na trhu s elektřinou na vrchol dokonce i po započítání kapitálových nákladů, daní z majetku a dalších nákladů.

Dodal: “S předpokládaným průměrem na trzích s elektřinou za celkovou cenu mezi 2,5 a 3 centy za kWh jsou americké jaderné elektrárny stále velice konkurenceschopné.”

Nová čísla také ukazují, že výroba elektřiny v amerických jaderných elektrárnách se v prvních devíti měsících minulého roku zvýšila oproti stejnému období roku 1999 o 5,1%.

Podle amerického úřadu pro energetické informace (EIA) ministerstva energetiky vyrobilo až do září 2000 103 energetických reaktorů ve 31 státech 571,2 terawatthodin (TWh), ve srovnání s 543,5 TWh vyrobených do září 1999.

V celém roce 1999 vyrobily americké jaderné elektrárny nejvíce elektřiny v historii 728 TWh - 20% elektřiny v zemi. Poslední odhady jsou takové, že čísla z roku 2000 ukáží další nárůst 4%.

Pan Fertel uzavírá: “Americké jaderné elektrárny pracují s rekordními úrovněmi bezpečnosti a spolehlivosti. Stabilizují elektrickou síť a pomáhají zabránit výpadkům. A pracují také ekonomicky a bez emisí a výpustí do atmosféry. Spotřebitelé, životní prostředí a naše národní ekonomika jsou díky nim lepší.”

Zdroj: NEI

Zprávy ze dne: 11. 1. 2001

Změny v americkém Kongresu mající vliv na jádro

Nyní se sejde 107. Kongres USA a bude hlavním legislativním orgánem, který pomůže zformovat budoucnost amerického jaderného průmyslu.

Jaderný průmysl v USA se snaží stanovit problémy týkající se trhu, jejichž řešení by mohlo směřovat k výstavbě nových elektráren a bude muset zaměřit svou pozornost na různá legislativní opatření, která by k tomu napomohla. Zahrnuje to legislativu z oblasti národní energetické politiky, dohled komise pro jaderný dozor, obnovu Price-Anderson, rozhodnutí o vhodnosti Yucca Mountain, změny v daních při odstavení, správa fondu pro jaderný odpad.

Změny v Kongresu ovlivňující jaderný průmysl jsou následující: parlamentní výbor pro obchod změnil svůj název zpět na parlamentní výbor pro energetiku a obchod a ve funkci předsedy tohoto ‘oprášeného’ výboru nahradí Billy Tauzin Thomase Blileyho. Sonny Callahan (R) nahradil Rona Packarda (R) ve funkci předsedy podvýboru pro energetiku a rozvoj vody; Sherwood Boehlert (R) nahradil ve funkci předsedy výboru pro vědu Jamese Sensenbrennera (R); ve funkci předsedy parlamentního rozpočtového výboru nahradil Johna Kasicha (R) Jim Nussle (R);James Hansen (R) nahradil Dona Younga (R) jako předseda parlamentního výboru pro zdroje.

Zdroj: Nuclear energy institute

Zprávy ze dne: 16. 1. 2001

Přední ekonom zdůvodňuje potřebu jaderné energetiky

Jeden z předních světových ekonomů Lester Thurow z technického institutu v Massachusetts (MIT) vyzval ekology na celém světě, aby ‘připustili svůj omyl’ ohledně jaderné energetiky nebo aby počítali s následky svého pokračujícího odporu - ve formě stupňování se klimatických změn.

Profeso Thurow, bývalý děkan Sloan School of Bussiness MIT, který je v současné době profesorem managementu a ekonomie v MIT, vydal svou výzvu v článku ve velice čtených amerických novinách US Today. Publikování článku přichází dva měsíce po neúspěchu konference COP6 o klimatických změnách a na pozadí pokračující energetické krize v americkém státě Kalifornia. Text článku nazvaného Čas pro jadernou energetiku? je uveřejněn níže:

Kalifornská krize dodávek elektřiny vypovídá cosi o Američanech a o elektrické energii. Nejsou schopni v naléhavých situacích jednoduše zabrzdit svou spotřebu elektřiny.

Na prahu krize se zdají být i další jiné státy. Je jasné, že Američané se v příštích letech chystají spotřebovat mnohem více elektřiny a že musí být vybudováno mnohem více výrobních kapacit. To je ale v přímém rozporu s přáním udělat něco ohledně globálního oteplování. Globální oteplování se dostalo do bodu, kdy se rychle objevuje vědecký konsensus. Zeměkoule se otepluje a lidská počínání - spalování fosilních paliv - jsou principiální příčinou.

V principu jsou dvě místa, kde se fosilní paliva používají: spalování ropy v automobilech a spalování plynu a uhlí při výrobě elektřiny. V obu těchto případech by zelená hnutí, pokud chtějí řešit problém globálního oteplování, měla spíše nové technologie vítat, než je odmítat.

Jednoduše není variantou řešení problémů změnou chování. Američané se bez elektřiny neobejdou a neobejdou se bez automobilů. Američtí politici nebudou na Američany tlačit uvalením vyšších daní na benzín, aby jezdili v menších automobilech nebo zdražením elektřiny, aby jí užívali méně.

V případě elektřiny máme po ruce technické řešení. Jmenuje se jaderná energetiky - čistý způsob výroby elektřiny, který nezpůsobuje globální oteplování. Není však zatím nic, co by zelené hnutí mělo rádo měně než jadernou energetiku. V Evropě je středem politických programů Strany zelených uzavírání jaderných elektráren.

Tato nebezpečná volba bude konfrontací zeleného hnutí s otázkou pravdy. Co má toto hnutí méně rádo: globální oteplování nebo jadernou energetiku?

Žádná třetí cesta neexistuje. Sluneční energie zkrátka potřebnou elektřinu nezajistí. Nemáme k dispozici dostatek slunečního záření, které by zajistilo elektřinu potřebnou během noci, zimy a chladného počasí. Solární zdroje také zabírají enormní množství prostoru obsazeného nehezkými kolektory.

Můžeme čekat na zdokonalení chemických palivových článků pro automobily v určité budoucnosti a pak doufat, že budou moci být užívány k výrobě elektřiny i v domácnosti, ale to znamená nedělat pro globální oteplování nic.

Jaderná energetika je jedním z mála příkladů, jak lidská sociologie úplně převládla nad přísnou vědou. Seriózní studie shodně ukazují, že pokud budeme vyrábět stejné množství elektřiny, zemře více lidí při použití uhlí, než když bude energetickým zdrojem jádro.

Vzpomínáte si na to, když před rokem zemřeli v jaderné elektrárně v Japonsku dva zaměstnanci? Jejich úmrtí byla v titulcích všech novin ve světě. Kolik myslíte, že umírá každý den na světě lidí při těžbě uhlí?

V Americe jich zabijeme asi 36 ročně. V Číně jich v ‘normálním’ roce zabijí asi 10 000. Při zemětřesení v Tangshanu v červenci roku 1976 bylo zabito 200 000 horníků v uhelných dolech. Čína (největší světový producent uhlí) a Amerika (druhý největší producent na světě) společně těží polovinu uhlí ve světě. My neznáme přesné počty úmrtí, ale víme, kolik miliónů tun uhlí bylo vyprodukováno v různých zemích. Předpokládáme-li, že v průmyslových státech se počet úmrtí na milión vytěžených tun rovná takovému číslu v USA a že ve třetím světě (Indie je třetím největším producentem uhlí na světě) je počet úmrtí na milión vytěžených tun rovný číslům v Číně, umírá denně ve světě při těžbě uhlí 55 lidí.Málo z těchto úmrtí tvoří novinové titulky.

Problém jaderné energetiky není v tom, že by zabíjela lidi; těchzabíjí velice málo. Její problém je v tom, že lidé se něčeho, co neviděli, o čem neslyšeli, co necítili a neochutnali, bojí. Jsou zvyklí na myšlenku, že skála může spadnout vaši hlavu a zabít vás. Nemohou si však zvyknout na myšlenku, že nějaká neviditelná částice, kterou nemohou ani tušit, je může zabít. Jaderné záření je vzdálený démon.

Ale je tady ještě další, možná důležitější trochu černější skutečnost o jaderné energetice, o které zelení raději nehovoří.Většina z nás ví, že určitě nebude zabit při nehodě v dolech. My nepracujeme v dolech na uhlí. Někdo jiný tam pracuje. Jsou to ti, kteří riskují své životy za elektřinu. My nechceme své vlastní životy riskovat za to, že nám bude jaderná energetika dodávat naší elektřinu - je jedno jak malá je pravděpodobnost.

Protože jsem jako student strávil o prázdninách nějakou dobu prací v hlubinných měděných dolech v Montaně, mají horníci těžící uhlí mé sympatie. Ale pro většinu Američanů je to jiný svět. Zdá se nám v pořádku riskovat za to, že dostanu elektřinu, kterou chci, jejich životy. Moje a jejich smrt nejsou rovnocenné.

Srovnání nehod je jasné. Jádro je mnohem bezpečnější než uhlí. Je také bezpečnější než plyn; počet Američanů, kteří zemřeli při ropném výzkumu a výzkumu plynu je dvakrát větší než v uhelných dolech.

Postranní vlivy na životní prostředí jsou dostatečně jasné. Hromady uhlí jsou lehce radioaktivní. Někde se musí hromadit milióny tun vypouštěného popela. Spalování uhlí způsobuje globální oteplování. Jaderná energetika je čistší.

Členové ekologických hnutí však neví, co by si vybrali. Nemají rádi globální oteplování a nemají rádi jadernou energetiku. Ale, pokud chtějí zabránit globálnímu oteplování, budou muset přijmout jadernou energetiku.

Hovoří o neexistujícím třetím způsobu řešení globálního oteplování. Ale zatím žádný z těchto způsobů nebyl politicky životaschopný, oni skončí životem s globálním oteplováním. Oponovat jim a vyhlašovat, že se ohledně jaderné energetiky mýlí, je z psychologického hlediska velice těžké.

Zdroj: USA Today / Různé

 

Zpravodaj ČNS 2/2001, vydán 22.1.2001

Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz

Sekretariát ČNS: ČNS- H. Plavcová, Škoda Praha a.s., divize Temelín, 37305 Temelín

Prezident: R. Vespalec, tel.: 0618 81 4608, vespar1.edu@mail.cez.cz

Výkonný tajemník: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 02- 685 7962, mantlik@nri,cz

Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001