ZPRAVODAJ 03/01

V čísle: - K životnímu jubileu profesora Jaroslava Němce

Potřeba energií pobídne znovuzrození jaderné energie

- Podle Cheyneyho jaderné elektrárny řeší ekologické problémy

- Stručně ze světa

- Zprávy ze sítě NucNet

 

K životnímu jubileu profesora Jaroslava Němce

V plné duševní svěžesti s neutuchajícím životním elánem oslavil dne 15. března 2001 80 let Prof.Ing.Dr. Jaroslav Němec, DrSc., Dr h.c, výrazná osobnost naší vědy a techniky. Narodil se v Horažďovicích, střední školu navštěvoval v Sušici. Protože navíc zdědil po otci výtvarný umělecký talent, chtěl studovat uměleckou akademii. Znemožnila mu to však těžká doba okupace. Totálnímu nasazení unikl nástupem do pražského ČKD, kde pod vedením Prof. Budínského rozvíjel svůj technický talent. Po válce se stal vedoucím vědeckého referátu ČKD v Libni a zde také vydal první studii o pevnosti a únavě materiálů. Pod jeho vedením byly zkonstruovány první dieselelektrické a motorové lokomotivy, kompresory i nové trakční motory. Později stál u základů nové disciplíny u nás – lomové mechaniky a mezních stavů konstrukcí.

V r.1953 se ujal činnosti vysokoškolského učitele. Výchova mladých inženýrů mu byla vždy velmi blízká a stala se pak -vedle vědecké a badatelské práce- jeho celoživotním posláním. Tato činnost ho přivedla na funkci děkana strojní fakulty Vysoké školy dopravní v Praze, později – v r.1961- na fakultu technické a jaderné fyziky (později fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou) ČVUT, kde založil katedru materiálů a rozvinul na ní výuku fyziky pevné fáze, aplikované statistiky a technické mechaniky. Vytvořil nový studijní obor – stavba a vlastnosti materiálů, pro který vydal řadu pedagogických pomůcek a monografií. Mnozí z absolventů této fakulty působí dnes na předních místech vědy a výzkumu a rovněž výchovy nových inženýrů a badatelů. V r.1981 odešel do Akademie věd, kde po dobu 9 let působil jako ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky. V tomto ústavu pracuje dodnes jako vědecký pracovník a konzultant.

Během svého působení jak na vysoké škole, tak i v Akademii věd spolupracoval Prof. Němec s řadou výrobních podniků a výzkumných ústavů. Stále je žádaným posuzovatelem a oponentem výzkumných prací a doktorských dizertací a na druhé straně je vyhledávaným konzultantem a poradcem při řešení špičkových technických problémů.

Jistě mně jubilant odpustí, že jsem se zde nezmínil o jeho četných vyznamenáních. Byla jich spousta. Proto bych uvedl jenom namátkou některé z nich: statní cena za vědu, národní cena za vědu, Stodolova medaile SAV, Křižíkova medaile, Felberova medaile, Kaplanova medaile, medaile Karlovy univerzity, Komenského medaile, ocenění ze Škodových závodů, ČKD, SIGMA a dalších průmyslových podniků. Na okraj bych uvedl jeho čestné členství v exkluzivní mezinárodní vědecké společnosti ICF (International Conference on Fracture).

Ačkoliv se Prof. Němcovi nesplnil jeho sen studovat uměleckou akademii, zůstalo výtvarné umění jeho koníčkem po celý život. Na více než dvaceti výstavách doma i v zahraničí vystavoval své obrazy -oleje a akvarely- ze svých tuzemských i zahraničních cest a zejména ze svého milovaného Pošumaví a západních Čech.

Pro nás, jeho žáky, je Prof. Němec stále tím učitelem, který nás před lety seznamoval se zákonitostmi chování materiálů při zatížení, vzbuzoval v nás touhu po poznání a vštěpoval nám lásku k vědě. Je stále tím naším učitelem, který je ochotný kdykoliv pomoci radou i novým pohledem na řešený problém. Přejeme mu proto do dalších let pevné zdraví a zachování životního elánu a optimismu a radost z vykonané práce.

Ing. Ľubomír Gajdoš, Csc.

Potřeba energií pobídne znovuzrození jaderné energie

Článek publikovaný : The Washington Times 18.3.2001

Autor : Patrice Hill

Článek je uveřejněn s laskavým svolením p. Jana Paula, který jej přeložil.

Jedním z překvapujících výsledků loňské energetické krize je oživení zájmu o jadernou energii – průmysl, který byl ještě před pár lety považován za dožívající. Asi nejjasnější signál toho, že jaderná energetika je opět na scéně, přišel minulý měsíc od ředitelů Silicon Valley, kteří ji prohlásili za nejlepší řešení chronického nedostatku elektřiny, kterému musí čelit Kalifornie, a to navzdory skutečnosti, že bude muset překonat nebezpečné politické překážky.

"Odpovědí je jaderná energie," řekl Craig Barrett, výkonný ředitel Intel Corp., "která ovšem není politicky korektní."

Tento ředitel počítačových čipů řekl, že jeho společnost riskuje ztráty milionů dolarů vždy, když musí v přerušit výrobu mikročipů v důsledku kolísání napětí nebo výpadku v síti.

Jaderná energie, jejíž podíl na americké výrobě energií je jedna pětina, je jeden z nejvydatnějších a nejspolehlivějších zdrojů elektřiny. Jaderné elektrárny běží 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a nejsou ovlivněny suchem nebo studeným počasím jako např. vodní elektrárny nebo konvenční zdroje energie. Pan Barrett ovšem připouští, že silný odpor proti jaderné energetice přetrvává, a to zejména v Severní Kalifornii, kde jsou Zelení a další enviromentalistické skupiny velkou politickou silou. Řekl, že místní představitelé důsledně blokují snahy postavit v údolí nové elektrárny, a že tedy jeho společnost tam z tohoto důvodu nebude dále expandovat.

Scott McNealy, výkonný ředitel Sun Microsystems Inc., minulý měsíc ve svém projevu v Národním tiskovém klubu vyjádřil názor, že jaderná energie je pro Kalifornii nejlepší alternativou.

"Ve smyslu ochrany životního prostředí, ekonomiky, konkurenceschopnosti a všeho ostatního nevidím žádné jiné řešení“ řekl tento softwarový ředitel. Nepřímo tím narážel na další bod pro jadernou energii: neznečišťuje ovzduší a nevyžaduje ničivé vrtání v oblastech citlivého životního prostředí. Na rozdíl od ropy a plynu.

TVRDÁ FAKTA

Prohlášení ředitelů high-tech technologií se může zdát pouze symbolickým. Ale tvrdá statistika ukazuje, jaderná energetika už není zmírajícím průmyslem, který ještě před pár lety odpočítával čas ve stárnoucích elektrárnách, postavených v sedmdesátých letech, a klopýtajícím na svůj vlastní nevyhnutelný pohřeb.

Dnes, kdy ceny zemního plynu a ropy rostou do nebes, se náhle jaderné elektrárny, které již byly z ekonomických důvodů zakonzervovány, mohou oživit a stát opět profitabilními.

Z kupování a prodávání uzavřených jaderných elektráren se stal dobrý byznys. Očekává se, že v USA 80 – 90% ze všech 103 jaderných elektráren požádá o prodloužení povolení k provozu o dalších dvacet let.

Společnost Baltimore Gas and Electric Co.'s byla první, která takové povolení pro svou jadernou elektrárnu v Calvert Cliffs v březnu roku 2000 získala.

Podle NEI (Institut pro jadernou energii – Nuclear Energy Institute) byla loni poptávka po energii rekordní a stejně rekordní byla i množství elektřiny, vyrobená v jaderných elektrárnách – více o 3,7% na 755 miliard kWh.

NEI rovněž zveřejnilo, že zdokonalení technologií údržby, které mimo jiné znamenají kratší odstávky na výměnu paliva, umožnily v roce 2000 jaderným elektrárnám využít svoji kapacitu na rekordních 89.6%.

Také se poprvé za více než deset let stalo, že jaderná výroba elektřiny je levnější, než jakákoliv jiná.

Alfred C. Tollison, výkonný vicepresident Institutu pro provoz jaderných elektráren (Institute of Nuclear Power Operations ) řekl: "Je to náš nejlepší rok. Pokládají se základy pro renesanci jaderné energie“. I když nakonec dodal: “Za předpokladu, že tento průmysl bude bez nehod“.

OTÁZKY BEZPEČNOSTI PŘETRVÁVAJÍ

Všechny strany uznávají, že značnou překážkou zůstává vnímání některých problémů veřejností. Jsou to zejména témata bezpečnosti jaderných zařízení a trvalého uložení jaderných odpadů.

Z tohoto důvodu nebyla v posledních dvaceti letech postavena žádná jaderná elektrárna a žádná není na rýsovacím prkně.

Jsou tu ovšem příznaky toho, že politická opozice již není tak silná, jak byla kdysi v minulých letech. Zájem, demonstrovaný mnohými technickými profesionály, naznačuje, že dnešní mladá generace se už tolik strašáků obklopujících Three Mile Island a Černobyl neobává.

A tyto dvě nehody udělaly z jádra pro starší generace nedotknutelný zdroj energie. Pozorovatelé rovněž říkají, že čistý bezpečnostní rejstřík po desetiletích provozu jaderných elektráren ve Spojených státech, Francii, Japonsku a ostatních industrializovaných zemích, pověst tohoto průmyslu naopak obhajuje.

V mezičase se vyvíjí technologie nové generace, která bude ve skutečnosti garantovat bezpečnost tím, že mechanismy automatické odstávky jsou navrženy tak, aby zabránily byť i jenom vzdálené možnosti tavení aktivní zóny.

Exelon Corp. chce v Jižní Africe do roku 2002 zahájit výstavu nové elektrárny, která již tuto novou technologii bude využívat, a potom ji exportovat do Spojených států.

Očekává se, jihoafrická jednotka bude menší, rychlejší a levnější než starší americké. Richard Rhodes, držitel Pulitzerovy ceny, žurnalista a autor děl, pojednávajících o energii, ve svém prohlášení před Výborem pro energii a obchod řekl: "Jaderná energie je v kontextu průmyslových nehod, poškozování životního prostředí, účinků na zdraví a dlouhodobého rizika mnohem bezpečnější, než systémy používající spalování fosilních paliv. Jaderný průmysl Spojených států má za posledních 40 let zcela mimořádnou historii bezpečného provozu a já bych chtěl zdůraznit, že zneškodnění civilního jaderného odpadu je politický a nikoliv technický problém.“

Ministerstvo pro energetiku by mohlo, podle postupu, který stanovil Kongres v roce 1987 a který vyžaduje extenzívní vědecké přezkoumání bezpečnosti, již tento rok určit místo trvalého uložení – nejpravděpodobněji Yucca Mountain v Nevadě.

Kongres je překvapen

Navzdory vzrušeným debatám, provázejícím odpady a bezpečnost, se v Kongresu začíná tiše zvedat zájem o jadernou energetiku.

Republikáni a někteří centrističtí Demokraté říkají, že jaderná energetika by měla v budoucnu sehrát při řešení energetické krize země významnou roli.

Toto léto jsou v Kalifornii očekávány chronické výpadky elektřiny a mohou se v nadcházejících měsících rozšířit i na Západ, New York a ostatní města na severovýchodě. Během devadesátých let zvyšovaly energetické firmy svoji výrobu energie zejména výstavbou malých laciných jednotek, spalujících zemní plyn. Ten se z ekonomických a enviromentálních důvodů stal oblíbeným zdrojem energie.

Nyní ovšem, kdy ceny zemního plynu v loňském roce čtyřnásobně vzrostly, je provoz těchto plynových elektráren neúměrně drahý a je hlavním důvodem, proč jsou ceny elektřiny v Kalifornii tak vysoké a proč státní elektrárny vyhlašují bankrot.

Analytikové říkají, že strasti, kterým čelí plynové elektrárny (a mnohé z nich byly právě uvedeny do provozu) budou pokračovat.

Očekává se vysoká poptávka po plynu, a to jak od elektráren, tak od vlastníků domů a to bude cenu plynu udržovat na úrovni kolem dvojnásobku toho, kde byly ještě na konci roku 1999.

Představitelé průmyslu říkají, že ceny plynu na takové úrovni učiní jaderné elektrárny, které jsou dražší investičně, ale levnější v provozu, poprvé za mnoho let konkurenceschopnými. Marvin Fertel, vicepresident jaderného institutu říká, že do pěti let se budou stavět nové jaderné elektrárny.

Protože většina politické opozice proti jaderné energetice přichází z levého křídla, je asi nejdůležitější zprávou o tom, že jaderné časy možná nadešly, zájem centristů z řad Demokratů, kteří jadernou energetiku prohlašují za efektivní cestu omezení emisí kysličníku uhličitého jako původce globálního oteplování.

PŘÍNOS PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na rozdíl od uhelných, plynových a mazutových elektráren neprodukují jaderné elektrárny žádné emise a to nejenom oxidu uhličitého, ale ani dalších škodlivých plynů, jako jsou kysličníky síry, rtuti, dusíku, které z elektráren spalujících fosilní paliva udělaly ve Spojených státech největší zdroje znečištění atmosféry.

V roce 1999 poskytly jaderné elektrárny kolem poloviny všech celkových redukcí emisí uhlíku, dosažených celým americkým průmyslem při realizaci dobrovolného federálního programu.

Clintonova administrativa dala jádru málo zaznamenaný popud, když hledala ekonomické a relativně bezbolestné cesty, jak se vyrovnat s vysokými požadavky na snížení emisí kysličníku uhličitého, stanovenými ve smlouvě o globálním oteplování. Clintonova administrativa svedla s enviromentalisty a patnácti státy zemí EU monumentální válku o to, zda povolit použití jaderné energie pro snížení emisí oxidu uhličitého v rozvojových zemích.

Větší národy třetího světa jako Čína Indie trvaly na tom, že by při odvracení změn klimatu sehrát větší roli měly.

Bývalý vicepresident Al Gore v roce 1998 v černobylském muzeu v Kijevě řekl: "Jaderná energie má při zajišťování energie pro lidstvo své místo, je-li dobře vyprojektována, správně regulována a je-li jí věnována úzkostlivá péče.“

Loňský Gorův kandidát na vicepresidenta senátor Joseph I. Lieberman, connecticutský Demokrat také podporoval jádro jako “část řešení problémů energie, životního prostředí a globálního oteplování.“

Senátor Bob Graham, floridský Demokrat, kterého se přímo týkají potenciálně katastrofální záplavy v jeho státě způsobené globálním oteplováním řekl, že ho zaujala skutečnost, jaký má jaderná energetika potenciál ve snižování emisí uhlíku. V USA je to jedna třetina: Francie, Japonsko a některé další státy se při snižování emisí uhlíku zásadně spoléhají na jadernou energetiku.

Senátor Graham byl překvapen závěrem jaderné regulační komise (NRC- Nuclear Regulatory Commission), ze které vyplývá, že kdyby USA využívaly jadernou energii ve stejném rozsahu jako Francie, tj. 80%, mohly by naráz dosáhnout cílů dané smlouvou o životním prostředí, která požaduje snížení amerických emisí o deset procent pod úroveň roku 1990.

Jaderná energie rovněž nevyžaduje destruktivní vrtání v moři a v Arktické národní rezervaci divočiny, což by bylo pro zajištění značně větší spotřeby ropy a plynu ve Spojených státech nutné.

Pan Graham stejně jako mnozí další Demokraté oponuje vrtání v aljašské rezervaci a mexickém zálivu u Floridy.

Senátor řekl: "Jaderná energie není kouzelná kulka, ale neměla by být ani jedovatou pilulkou. Existují technologie, které již z jádra učinily nejenom náš nejčistší zdroj energie, ale i jeden z nejbezpečnějších a nejlevnějších.“

Pan Graham je spolupředkladatelem zákona na rozšíření využití jaderné energie a podporu pokročilého výzkumu technologií minimalizace jaderných odpadů, který byl tento měsíc představen senátorem Petem V. Domenicim, Republikánem za New Mexico.

Tuto legislativu podepsali další dva jižní Demokraté: Mary L. Landrieu z Louisiany a Blanche Lincoln z Arkansasu společně s řadou Republikánů.

Pan Domenici prohlásil, že nové technologie slibují učinit jadernou energii “zcela bezpečnou“ a okamžitě vyvolávají v kongresu nový zájem.

Předvídá, že: "Budeme o tom mluvit za 18 měsíců. Spojené státy prostě nemohou sedět a říkat, že tohle nepotřebujeme. Potřebujeme to.“

NÁRODNÍ STRATEGIE

Senátní návrh zákona o rozvoji energie, představený tento měsíc předsedou Senátního výboru pro energii a přírodní zdroje Frankem H. Murkowskim, Republikánem za Aljašku, také navrhuje pobídky pro jadernou výrobu, včetně krytí závazků v případě jaderné nehody. Očekává se, že jaderné energii se dostane podpory i ze strany Bushovy administrativy, která vidí jádro jako “integrální součást energetické bezpečnosti USA“, ačkoliv zatím nesdělila žádné podrobnější návrhy. Doporučení komise pro energetiku, kterou vede vicepresident Richard B. Cheney, se očekává v průběhu následujících několika týdnů.

Náznakem toho, že administrativa bude mít silné projaderné stanovisko je skutečnost, že američtí vyjednavači o otázkách životního prostředí a udržiteného rozvoje minulý měsíc trvali na tom, že jaderná energie musí být považována za “udržitelný“ zdroj energie – a vyvolala okamžité protesty ochránců životního prostředí.

Skupina asi 65 enviromentálních, spotřebitelských a zdravotnických organizací ve svém dopise z minulého týdně Státnímu sekretáři Colinovi Powellovi píše: "Nerozumíme tomu, jak lze nazvat “udržitelnou“ podle jakékoliv definice technologii, jejíž radioaktivní odpad by mohl být použit k postavení zbraně nemyslitelné ničivosti“. Zatímco skupiny ochránců životního prostředí předkládají otázky týkající se šíření jaderné technologie, lídři Republikánů vidí jádro jako klíčovou složku národní energetické strategie cílené na zvýšení národní bezpečnosti energetickou nezávislostí.

Republikán J.C. Watts Jr. z Oklahomy a předseda sněmovny republikánské konference řekl: “Ačkoliv nabízí kapacitu čisté energie bez emisí, po léta jaderný průmysl stagnoval.“ Skupiny ochránců životního prostředí zpochybňují, že jaderný průmysl neprodukuje emise a to, zda bude konkurenceschopným po delší dobu. Kit Kennedyová z Rady pro obranu přírodních zdrojů říká, že extenzívní vrtání za pár let donutí ceny plynu k poklesu a jaderná energetika se tak stane méně atraktivní.

Řekla, že: "Myslíme si, že zemní plyn bude lákavější než ohromný úkol postavit nové jaderné elektrárny, které musejí čelit tvrdé opozici místních aktivistů.“ Skupina ochránců životního prostředí napadla inzerát Institutu pro jadernou energii, který nazývá jadernou energii “čistou a zelenou“ a žádá jak Federální komisi pro obchod, tak Výbor pro lepší obchod, aby vyšetřili jejich požadavek. Ani jedna agentura nereagovala.

Paní Kennedyová řekla, že jaderná energie není bez emisí, protože při obohacování uranu jsou využívána obrovská množství energie ze “špinavých elektráren, spalujících uhlí.“

Kromě toho vysává chladicí systém jaderných elektráren vodu z blízkých řek a zátok, ohřívá ji a vypouští. Tím zabíjí miliardy rybích vajíček a rybích larev.

Řekla rovněž, že: “I když je možnost větších život ohrožujících nehod na jaderných elektrárnách “vzdálený“, jakákoliv nehoda s tavením aktivní zóny by měla nedozírné následky na lidské zdraví.“

JADERNÁ ENERGETIKA V ČÍSLECH

Počet reaktorů v provozu v USA = 103
Společností, majících povolení k provozu jaderné reaktory = 40
Počet států s reaktory v provozu = 31
Šest států má jádro jako svůj největší zdroje elektřiny:

Connecticut = 46.8%
Illinois = 51.0
New Hampshire = 52.2
New Jersey = 51.2
South Carolina = 56.7
Vermont = 85.3
Největší elektrárna - Palo Verde, Ariz., 3 733 MWe
Nejmenší - Ft. Calhoun, Neb., 478 MWe
Nejnovější - Watts Bar 1, Tenn. 1996
Nejstarší - Oyster Creek, N.J., 1969
Pramen: Nuclear Energy Institute

Pozn. překladatele: je-li v tomto článku řeč o smlouvě o globálním oteplování nebo smlouvě o životním prostředí, jedná se o Kjótském protokolu a následných multilaterálních jednáních.

For complete and honest information on energy and the environment : http://www.ecolo.org

Podle Cheyneyho jaderné elektrárny řeší ekologické problémy

WASHINGTON (21.3.2001) - Jaderné elektrárny mohou pomoci řešit ekologickou situaci planety a přispět k redukci plynů způsobujících skleníkový efekt. Ve středu to prohlásil americký viceprezident Dick Cheyney, který má spolu se skupinou odborníků do šesti týdnů předložit plán dlouhodobé energetické politiky USA.

"Chcete-li učinit něco s emisemi kysličníku uhličitého, měli byste stavět jaderné elektrárny, protože ty ho neprodukují" řekl. Kritizoval dohodu z Kjóta o redukci emisí škodlivých plynů jako "chybnou", protože neomezuje rozvojové země, jako je Čína či Indie. "Nepodporujeme přístup dohody z Kjóta," řekl Cheyney: Problém skleníkového efektu prý pomůže vyřešit zcela nový pohled na jadernou energetiku, která nemá nepříznivý dopad na přírodu. Cheyney připomenul, že v USA nebylo od roku 1975 vydáno povolení na stavbu jediné jaderné elektrárny. Z jaderných zařízení pochází zhruba pětina elektrické energie vyráběné v USA.

Ze servisu ČTK

Stručně ze světa

Výrobní náklady v amerických jaderných elektrárnách jsou nižší než v klasických.

Poprvé se podařilo snížit výrobní náklady JE pod úroveň klasických v roce 1999. Podle údajů Institutu energetických společností a Federální energetické agentury USA se výrobní náklady snížily pod 2 centy za kWh. Následující tabulka uvádí porovnání let 1998 a 1999 :

typ/cena rok 1998 rok 1999

jaderná 2,13 1,83

uhelná 2,07 2,07

olejová 3,24 3,18

plynová 3,30 3,52

Výrobní ceny v JE byly značně zvýšeny v polovině 80. let v důsledku realizace řady opatření ke zvýšení bezpečnosti po havárii Three Mile Island v Harrisburgu. Americké JE jsou konkurenceschopné na trhu elektrické energie i po započtení fixních nákladů a všech daní a přirážek. Celkové náklady jaderných elektráren jsou srovnatelné s uhelnými a dokonce nižší než výrobní náklady olejových a plynových.

Výsledky průzkumu veřejného mínění ve Švédsku.

Při nedávném průzkumu se 77% obyvatel vyjádřilo proti uzavření zbývajících 11 švédských jaderných reaktorů. 88% si myslí, že jaderné elektrárny jsou vhodné pro snižování emisí skleníkových plynů. Zatímco pouze 10% vidí prioritu ve vyřazení jaderných elektráren, 73 % ji vidí ve snížení emisí skleníkových plynů a 13% v ochraně doposud nevyužívaných vodních toků. Přes polovina respondentů by podpořila využití paliva získaného ze zrušených jaderných zbraní.

Ruská Duma jedná o návrzích zákonů o přijímání použitého jaderného paliva.

Koncem roku 2000 byly Dumě předloženy návrhy 3 zákonů, které už úspěšně prošly prvním čtením. První zákon se zabývá dovozem, skladováním a přepracováním použitého paliva. Druhý navrhuje zásady pro leasing paliva - uživatel by měl palivo v nájmu a použité by vracel do Ruska. Třetí zákon stanovuje pravidla vyžití získaných prostředků.

Očekává se, že by to mohlo přinést až 20 mld. USD během 10 let. Palivo by pocházelo ze 14 evropských a asijských zemí a zbytky by se vracely po 50 letech. Úvahy jsou až o 20 000t paliva, což by si vyžádalo i značné investice do přepracovacích a skladovacích kapacit.

Společné americko-ruské plány v oblasti ADDT.

Ruské a americké týmy studují možnosti a podmínky společného projektu a výstavby transmutačního reaktoru, který by byl umístěn v Los Alamos. Zpracovával by odpady z civilních zařízení a jeho hlavním cílem by byla transmutace dlouhodobých odpadů na produkty s kratším poločasem. Zdrojem protonů by byl lineární urychlovač s příkonem 70 kW a reaktor by dodával do sítě až 90 kW elektrické energie.

V Torontu se diskutovalo o projektu ITER.

ITER je zkratkou pro International Thermonuclear Experimental Reactor. Cena celého projektu je odhadována na 9 mld USD. Protagonisty projektu by se staly firmy z Evropské unie, Ruska, Japonska, USA a Kanady.

Jedním z největších problémů je výběr vhodné lokality. Kanaďané navrhují Darlington B, tedy sousedství JE Darlington (4x960 MWe CANDU), která se nachází asi 50 km východně od Toronta na břehu jezera Ontario. V úvahu přicházejí i Cadarache ve Francii a 3 potenciální lokality v Japonsku. Japonci slibují výraznou účast ze strany svých průmyslových firem a slibují tomuto projektu i státní podporu. Kanada zase argumentuje svými kapacitami na výrobu tricia. Rozhodnutí o místě výstavby, která by měla přijít na 5-6 mld USD, by mělo padnout nejpozději do konce roku 2002.

T H E W O R L D ´S N U C L E A R N E W S A G E N C Y

Zpráva ze dne: 3. 4. 2001

Američtí pracovníci úřadu dozoru se připravují na žádosti o nové jaderné elektrárny

Američtí dozorci poté, co “mnoho společností a organizací” požádalo o započetí diskusí o možnosti stavby nových jaderných elektráren, formují organizaci pro licencování budoucích projektů (FLPO).

Nuclear Regulatory Commission (NRC) uvedla, že FLPO se bude připravovat a vyřizovat budoucí žádosti o licence reaktorů a lokalit a do konce září bude plně funkční.

Tento krok následuje po komentáři výkonného ředitele amerického Nuclear Energy Institute Joe Colvin, který řekl, že do konce dubna “jedna nebo i další z pěti amerických společností” oznámí žádosti pro schválení umístění nových elektráren (viz News č. 99, 21. března).

NRC uvedla: “Několik společností a organizací kontaktovalo NRC a začalo diskuse spojené s možnou výstavbou nových jaderných elektráren v USA. Jedná se i o žádost společnosti Exelon o předběžné vyhodnocení reaktoru s kulovým ložem (PBMR) a o jejich vyjádřenou snahu předložit žádost o výstavbu tohoto reaktoru s kulovým ložem. Uživatelé licence také naznačili, že budou v blízké budoucnosti předloženy žádosti o brzké povolení lokalit.Tato povolení umožní před-osvědčení lokalit pro možnou výstavbu jaderných elektráren.

V příštím roce se také očekává žádost o povolení projektu firmy Westinghouse AP 1000, pokročilého lehkovodního reaktoru začleňujícího ‘pasivní’ bezpečnostní prvky. Jelikož není zatím pro tyto činnosti jasný časový plán, NRC se připravuje na efektivní uplatňování své povolovací povinnosti.”

FLPO bude zpočátku provozována na základě rotace personálu, který má s programy dozoru, včetně procesu osvědčování projektu, zkušenosti.

Zdroj: NRC

 

Zpravodaj ČNS 3/2001, vydán 10.4.2001

Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz

Sekretariát ČNS: ČNS- H. Plavcová, Škoda Praha a.s., divize Temelín, 37305 Temelín

Prezident: R. Vespalec, tel.: 0618 81 4608, vespar1.edu@mail.cez.cz

Výkonný tajemník: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 02- 685 7962, mantlik@nri,cz

Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001