ZPRAVODAJ 05/01

V čísle:

JE Temelín a zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Den ve Vídni

- Usnesení výroční konference ČNS konané v Praze dne 14. 6. 2001

- 4. mezinárodní sympozium o bezpečnostních a spolehlivostních systémech PWR/VVER

- Významná instituce EU schvaluje vyžívání jaderné energie

- Členské příspěvky individuálních členů

- Vydavatelská činnost České nukleární společnosti

 

JE Temelín

a zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Jedním z hlavních mediálních témat často rozebíraných v souvislosti s dokončováním JE Temelín je vztah projektu JE Temelín k zákonu ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. K tomu bych chtěl uvést některé méně známé skutečnosti, které však jsou pro pochopení širších vztahů důležité.

Na pozadí obecných skutečností bych chtěl ilustrovat problém na konkrétním případě, neboť taková ilustrace dává konkrétní a pochopitelný obraz o skutečnosti.

Poté, co zákon č. 244 vstoupil v červenci 1992 v platnost, jsme se s ním ihned seznámili a snažili se odhadnout důsledky jeho přijetí pro další výstavbu JE Temelín. Ne všechna ustanovení nám však byla zcela jasná. Zejména ustanovení § 1 o nutnosti podřídit rituálu tohoto zákona i změny staveb. Text tohoto ustanovení doslova říká:

» Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn, a změn v jejich užívání (dále jen “stavby”), činností technologií, rozvojových koncepcí a programů (dále jen “koncepce”) a výrobků na životní prostředí a určuje orgány státní správy příslušné posuzování vlivu na životní prostředí.«

Na otázku, zda Temelín, jehož rozhodující stavba IV.B byla povolena v roce 1986, podléhá režimu podle tohoto zákona, jsme nalezli celkem jednoduchou odpověď - ne. Jiná situace byla u změn. Tam se právní názory značně lišily. Proto jsme se písemně obrátili na ministerstvo životního prostředí se žádostí o bližší vysvětlení, jak toto ustanovení aplikovat. Zřejmě jsme nebyli sami, protože v té době (září 1992) mělo již ministerstvo připravený a ve svých oficiálních tiskovinách publikovaný výklad (1/EIA/1992), podle kterého takovému posouzení podléhají jen takové změny, které znamenají podstatné zhoršení vlivů na životní prostředí. Zhodnocení, které to v konkrétních případech jsou, si vyhradilo samo ministerstvo. Takovou aplikaci zákona jsme považovali za logickou a dále jsme se jí řídili.

Ministerstvo životního prostředí v té souvislosti postupně odpovědělo v roce 1992 na naše konkrétní otázky, že podle jím přijatého výkladu posuzování podle zákona č. 244/1992 Sb. nepodléhají

Současně probíhaly práce na projektu úprav Budovy pomocných aktivních provozů, ke kterým bylo jednak nutno přistoupit s ohledem na požadavky radiační ochrany, která v té době spadala do kompetence Ministerstva zdravotnictví, jednak bylo záhodno přistoupit na základě doporučení zahraničních misí, které se v té době projektem JE Temelín zabývalo. Práce na projektu probíhaly postupně, řešily a zvažovaly se i různé varianty. V roce 1995 vykrystalizovaly tyto úvahy do konečné podoby. Proto jsme pořídili projektovou dokumentaci pro projednání těchto změn ve stavebním řízení a vědomi si citlivosti problematiky vzhledem k protijaderným iniciativám, které v té době zintenzívnily svou činnost, požádali jsme paní doc. ing. Křížovou, DrSc., která je držitelem oprávnění podle zákona č. 244/1992 Sb., aby na tento náš záměr zpracovala dokumentaci posouzení vlivu na životní prostředí. Oba tyto dokumenty, tj. jak projektovou dokumentaci, tak dokumentaci posouzení vlivu na životní prostředí paní doc. ing. Křížové, DrSc., jsme předali na Ministerstvo životního prostředí se žádostí o vyjádření, zda tyto změny podléhají projednání podle zákona č. 244/1992 Sb..

Je dobré se zmínit, o které změny konkrétně šlo.

  1. Náhrada české bitumenační linky za provozně vyzkoušenou linku francouzskou
  2. Doplnění dvou nádrží 60 m3 ke stávajícím dvěma nádržím 200 m3 - doporučení zahraničních odborníků
  3. Doplnění míchadel do nádrží 200 m3 - doporučení zahraničních odborníků
  4. Doplnění třídicího pracoviště na pevné radioaktivní odpady - doporučení zahraničních odborníků
  5. Doplnění pouzder na vysokoaktivní radioaktivní odpady - požadavek SÚJB
  6. Změna v nakládání s tritiovými vodami
  7. Odpovídající stavební úpravy v budově pomocných aktivních provozů včetně vybudování dvou malých přístavků

Všechny změny byly provedeny uvnitř stávající budovy a neměnily sumární výpusti do životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí odpovědělo v červenci 1996, že změny jsou takového charakteru, že nevyžadují projednání podle tohoto zákona. Snad stojí za zmínku, že tak neodpověděl jeden úředník na základě své úvahy, jak je často prezentováno, ale toto stanovisko bylo přijato na poradě vedení ministerstva za přítomnosti tehdejšího ministra pana Skalického.

Na základě těchto skutečností jsme podali změny do stavebního řízení. Změny stavební části Budovy aktivních pomocných provozů a změny ve vypouštění tritiových vod projednával speciální stavební vodohospodářský úřad, ostatní změny obecný stavební úřad. Oba úřady jednání sloučily do stejného místa a času. K jednání bylo přizváno mimo jiné občanské sdružení Jihočeské matky.

Zde považuji za důležité se stručně věnovat účastenství občanských sdružení v některých těchto řízení. Nebudu zacházet do podrobností, ale přece jen je nutné osvětlit základní fakta. V roce 1992 byl vydán zákon č. 114/1992 Sb., který v §70 za splnění celkem jednoduchých podmínek umožňuje občanským sdružením, která mají v předmětu činnosti uvedenou ochranu přírody a krajiny, aby se staly účastníky takových správních řízení, pokud v nich mohou být dotčeny zájmy ochrany a přírody chráněné tímto zákonem. Tyto zájmy jsou zákonem formulovány tak obecně a tak široce, že ve spojení se slovíčkem mohou se dostane tohoto privilegia prakticky jakémukoliv zájemci při kterémkoliv řízení, ať už jeho zájem je motivován čímkoliv. Věc je ještě komplikovaná tím, že pokud příslušný správní orgán účastenství takovým zájemcům přizná, nemají další účastníci těchto řízení žádnou právní možnost usilovat o jejich vyloučení z účastenství.

Sdružení Jihočeské matky se tedy stalo účastníkem těchto stavebních řízení. Od začátku požadovalo posouzení vlivu těchto změn na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb.. Stavební úřady na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí tento požadavek nepřijaly a vydaly příslušné stavební povolení. Sdružení Jihočeské matky se odvolalo, ale jen proti rozhodnutí obecného stavebního úřadu, tj. proti povolení těchto změn:

  1. Náhrada české bitumenační linky za provozně vyzkoušenou linku francouzskou
  2. Doplnění dvou nádrží 60 m3 ke stávajícím dvěma nádržím 200 m3 - doporučení zahraničních odborníků
  3. Doplnění míchadel do nádrží 200 m3 - doporučení zahraničních odborníků
  4. Doplnění třídícího pracoviště na pevné radioaktivní odpady - doporučení zahraničních odborníků
  5. Doplnění pouzder na vysokoaktivní radioaktivní odpady - požadavek SÚJB

Všechny změny byly provedeny uvnitř stávající budovy a nemění výpusti do životního prostředí.

Odvolací orgán přezkoumal vydané rozhodnutí v celém rozsahu a na základě nového stanoviska Ministerstva životního prostředí, shodného s původním, odvolání zamítl a stavební povolení nabylo právní moci.

Na základě pravomocného rozhodnutí jsme všechny změny realizovali.

Občanské Sdružení Jihočeské matky využilo možnosti a v listopadu 1997 podalo na Ministerstvo pro místní rozvoj u vrchního soudu v Praze žalobu na nezákonnost rozhodnutí, kterým toto ministerstvo zamítlo odvolání Sdružení Jihočeské matky. Soud koncem února 1999 rozhodl ve prospěch Sdružení Jihočeské matky a zrušil stavební povolení na tyto změny.

Rozhodnutí vrchního soudu je velmi zajímavé a samozřejmě jej můžeme zájemcům poskytnout. Zde se však omezím jen na hlavní body, kterými vrchní soud odůvodnil své rozhodnutí:

Nechci se podrobně zabývat právními aspekty rozhodnutí vrchního soudu. Nemohu si však odpustit věcný komentář. Skutečnost, že stejně znějící pojem je v českém právním řádu používán s naprosto odlišným obsahem, není nijak mimořádná. Např. pojem “zkušební provoz” použitý v dnes již zrušeném zákoně č.28/1984 Sb. a nově zavedený v prováděcí vyhlášce č. 106/1998 Sb. k atomovému zákonu (18/1997 Sb.) a pojem “zkušební provoz” používaný ve stavebním zákoně č.50/1976 Sb. jsou obsahově naprosto odlišné, což je zřejmé např. již ze skutečnosti, že jejich délku a podmínky stanoví zcela nezávisle na sobě dva rozdílné orgány státní správy. Sluší pro úplnost vzpomenout, že pojem “zkušební provoz” použitý v bývalém Hospodářském zákoníku měl ještě třetí, od dvou předcházejících zcela odlišný obsah.

Stejně tak pojmy “změna stavby” používané v zákonech č. 50/1976 Sb. (stavební zákon) a č. 244/1992 Sb. (o posuzování vlivu na životní prostředí) nemohou být obsahově totožné. Zatímco stavební zákon č. 50/1976 Sb. jasně definuje změnu stavby jako změnu oproti dokumentaci ověřené ve stavebním řízení, zákon č. 244/1992 Sb. změnu stavby žádným způsobem neupřesňuje. Neuvádí, vůči jakému stavu a vůči které době by měla být taková změna identifikována. Z kontextu zákona však vyplývá, že by se muselo jednat o změnu, která mění záměr předkládaný oznamovatelem při zahájení procesu podle tohoto zákona. Z přílohy č. 3 v zákonu č. 244/1992 Sb. je zřejmé, při jaké hloubce znalostí je proces posuzování podle zákona č. 244/1992 Sb. zahajován a prováděn. V každém případě se tak děje před žádostí o vydání územního rozhodnutí, neboť již vydání takového rozhodnutí je podmíněno vydáním takového stanoviska podle §11 zákona č. 244/1992 Sb..

Vrchní soud ve svém výše uvedeném rozhodnutí se otázkami rozdílnosti obsahu pojmu “změna stavby” v obou právních předpisech vůbec nezabýval a rozhodl v této logice:

Je-li vydáno stanovisko podle § zákona č. 244/1992 Sb., může příslušný stavební úřad vydat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Požádá-li stavebník následně o změnu stavby před jejím ukončením, nemůže však tuto změnu stavební úřad povolit před novým posouzením podle zákona č. 244/1992 Sb., ačkoliv v původním procesu podle tohoto zákona nebyly podrobnosti technického řešení stavby, pro které je stavebník povinen podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. o takovou změnu, vůbec zmiňovány, neboť byly a jsou z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 244/1992 Sb. naprosto nepodstatné. A to jen proto, že v procesu povolování umístění a provádění stavby podle stavebního zákona teprve v tom případě používá stavební zákon pojem “změna stavby”. Nelogičnost takového rozhodnutí a jeho rozpor s právním řádem jsou zcela zřejmé.

Samozřejmě, že takové rozhodnutí soudu vydané v době, kdy napadené změny byly realizovány, vyvolalo velké rozpaky u stavebních úřadů, neboť ani stavební zákon ani zákon o správním řádu s ničím takovým nepočítá, a tudíž nestanoví pravidla dalšího postupu.

Co z toho vyplývalo pro nás?

Okamžitě jsme si uvědomili, že uvedení zařízení do zkušebního provozu by mohlo být negativně ovlivněno tímto rozsudkem vrchního soudu, v co nejkratší době jsme připravili dokumentaci hodnocení vlivu rozsudkem Vrchního soudu napadených změn na životní prostředí a v srpnu 1999 ji předali s příslušným “Oznámením” Ministerstvu životního prostředí k zahájení procesu v souladu se zákonem č. 244/1992 Sb.. Náš předpoklad, že ministerstvo bude celý proces bezdůvodně a účelově prodlužovat, k čemuž mu zákon č. 244/1992 Sb. dává několik možností, se potvrdil. Pro ilustraci udávám hlavní body postupu posuzování těchto změn podle tohoto zákona a ponechávám zcela na Vás, abyste si vzhledem k charakteru těchto změn učinili sami závěr.

  1. Oznámení podáno na MŽP dne 20.8.1999
  2. Září 1999 - MŽP mimo proces EIA předává dokumentaci Rakouskému velvyslanectví, sdružení CALLA, hnutí DUHA, sdružení Jihočeské matky
  3. (ČEZ obdržel 20.12.1999) po četných urgencích a stížnostech na nečinnost požaduje MŽP doplnění a přepracování dokumentace. V odůvodnění používá formulací “dokumentace je nevyvážená a nepřehledná” a podobně. Nevytýká, že by dokumentace nesplňovala zákonem předepsaný rozsah a obsah.
  4. ČEZ vrací doplněnou dokumentaci MŽP
  5. Leden 2000 - MŽP mimo proces EIA poskytuje dokumentaci Mezinárodnímu občanskému sdružení a Občanské iniciativě pro životní prostředí
  6. MŽP požaduje dalších 12 vyhotovení dokumentace
  7. ČEZ předává požadovaných dalších 12 paré na MŽP
  8. MŽP rozesílá dokumentaci v souladu se zákonem dotčeným orgánům státní správy a příslušným obcím; podle zákona tak mělo učinit neprodleně po 20.8.1999. Současně ji však mimo proces EIA rozesílá Rakouskému velvyslanectví a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo
  9. Dne 2.6.2000 převzal zpracovatel posudku Ing. RNDr. Ivan Landa, DrSc. od MŽP vyjádření, obcí, veřejnosti a státních orgánů (podle našich informací měl tato vyjádření k disposici již kolem 20.4.2000)
  10. Dne 10.10.2000 předává zpracovatel posudku Ministerstvu životního prostředí “posudek”.
  11. Dne 16.11.2000 se uskutečňuje v Týně nad Vltavou veřejné projednání
  12. V prosinci 2000 žádá ministerstvo životního prostředí zpracovatele posudku o odpovědi na dodatečné připomínky; ten je odevzdává na ministerstvo životního prostředí 18.1.2001
  13. Stanovisko vydáno dne 26.3.2001
  14. Dne 23.5.2001 napadá Sdružení pro záchranu prostředí CALLA ve vyjádření stavebnímu úřadu stanovisko vydané Ministerstvem životního prostředí a doslova uvádí , že toto ministerstvo “se podílí na prznění zákona”.

Současně jsme si uvědomili, že je nezbytné pro zajištění bezproblémového přechodu do zkušebního provozu předat do procesu podle zákona č. 244/1992 Sb. posouzení všech změn, které na JE Temelín v průběhu výstavby minimálně od 1. 7. 1992 byly realizovány. Opět se nechci pouštět do podrobností, jen chci připomenout, že ani zákon ani vrchní soud ve svém rozsudku nestanoví, ani nenaznačuje definici změny. Nakonec jsme přijali filosofii, že v dokumentaci hodnocení vlivu na životní prostředí popíšeme všechny změny, ale vliv na životní prostředí budeme hodnotit za stavbu jako celek. Věděli jsme, že vzhledem k zájmům Ministerstva životního prostředí nemůžeme tuto dokumentaci mít hotovou tak včas, abychom překonali všechny obstrukce, ke kterým ze strany Ministerstva životního prostředí dojde. Chtěli jsme ovšem mít tuto dokumentaci tak včas, aby Ministerstvo životního prostředí mohlo celý proces ukončit, pokud by se takových obstrukcí vzdalo. Dokumentaci jsme předali na Ministerstvo životního prostředí v září 2000, do dnešního dne byla tato dokumentace zveřejněna a bylo ukončeno v souladu se zákonem připomínkové řízení. Ministerstvo životního prostředí jmenovalo zpracovatele posudku.

Ještě mi dovolte několik poznámek k událostem, které s tím, co jsem až dosud, řekl souvisí, ale které by rozmělňovaly logický postup toho, co jsem uvedl, kdybych je komentoval na místech, kam časově spadají.

Dne 16. listopadu 2000 proběhlo veřejné projednání změn zařízení v Budově pomocných provozů v Týně nad Vltavou. Byl to maratón trvající od 14 do 22:30 hodin. Naši odpůrci se ho snažili maximálně využít. Účastníci z Rakouska a Německa přijeli vyzbrojeni transparenty a snažili se jednání přeměnit na pouťovou podívanou. Že se jim to nepodařilo, za to patří zásluha jednak přítomným českým občanům, především však korektnímu vedení celého veřejného projednání panem RNDr. Macháčkem. Nicméně z průběhu projednání vyplývají některé zkušenosti:

Přestože bylo v průběhu veřejného projednání odpovězeno na vše, rozhodně na vše, co se týkalo předmětu jednání, Ministerstvo životního prostředí přijalo i po veřejném projednání další připomínky, na jejichž zodpovězení trvá.

Dne 1. 12. 2000 se konala informační akce o JE Temelínu v Linci. Tato akce, v Rakousku prezentovaná jako veřejné slyšení, byla organizována rakouskou spolkovou vládou a některými zemskými vládami. Akce se na doporučení české vlády dobrovolně účastnil ČEZ s řadou pracovníků výzkumných ústavů a vysokých škol, kteří se problematikou vlivu JE Temelín na životní prostředí řadu let zabývali. Akce která trvala od 9 hod. ráno cca do 5 hod. odpoledne se proměnila v pouťové představení, jejímž snad jediným účelem bylo zcela popustit uzdu rakouským vyznavačům protijaderného náboženství. Opět se prokázalo, stejně jako při návštěvě rakouských poslanců na JE Temelín na podzim roku 2000, že zájem o seriozní informace z rakouské strany je prakticky nulový. Naši účastníci byli dokonce několikrát okřikováni, když se snažili některé věci osvětlit, že “přednášky nikoho nezajímají”.

Od 1.1.2002 vstoupí v platnost zákon 100/2001 Sb., který nahradí zákon 244/1992 Sb. V jeho textu je vidět snaha o nápravu některých křiklavých nejasností, kterými hýřil zákon 244/1992 Sb. Na druhé straně jsou zaváděny nové snadno zneužitelné instituty. Ale až praxe ukáže, do jaké míry splní představu zákonodárců být nástrojem ochrany životního prostředí.

Nechtěl bych, aby to, co jsem uvedl, vyznělo jako postesk nebo dokonce nesouhlas se zákony na ochranu životního prostředí nebo na jejich aplikaci.

Hluboce však nesouhlasím s tím, aby zákony přijaté na ochranu životního prostředí mohly být a také byly zneužívány k jiným zájmům. Považuji to nejen za pošpinění dobrého úmyslu, ale především za legalizaci neetického chování. A to je velmi nebezpečné.

Ing. Petr ČEČIL

Den ve Vídni

V úterý 26. června se uskutečnilo v bývalém císařském sídle Hofburg ve Vídni veřejné slyšení ke zprávě o vlivu Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí (EIA). Toto slyšení bylo součástí naplňování dohody z Melku, kterou uzavřeli předsedové vlád České republiky a Rakouska v prosinci minulého roku ve snaze uklidnit vypjatou situaci způsobenou rakouskou protitemelínskou kampaní. Česká strana tímto nadstandardním krokem dala jasně najevo svoji vůli se domluvit. Slyšení svolal rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer.

Českou republiku ve Vídni reprezentovalo kolem 30 osobností, mezi nimi mluvčí vlády Libor Rouček, zástupci Ministerstva zahraničních věcí, představitelé SÚJB v čele s paní Ing. Drábovou, Ing. Hezoučký a Ing. Vobořil za ČEZ, a. s., odborníci z JE Temelín (Ing. Vágner, Ing. Čečil, Ing. Sýkora, Ing. Koc) podporovaní známými osobnostmi jaderné energetiky p. profesorem Janouchem a p. profesorem Pahrem. Nechyběli naši “taťkové” p. Tyc a p. Zronek.

Rakouští odpůrci atomu již předem deklarovali svoji nespokojenost se závěry Komise pro posouzení vlivu JE Temelín a veřejné slyšení bojkotovali. Přesto přišlo do sálu Reduty kolem 30 hornorakouských aktivistů z Freistadtu, jejichž cílem ovšem bylo jednání zablokovat. Vybaveni píšťalkami, ihned v úvodu přerušili jednání vytrvalým hodinovým pískotem. Poté, co neuposlechli ani třetí výzvu opustit sál, byli rakouskou policií vyneseni za asistence kamer a fotoaparátů početných zástupců rakouských médií. Akce proběhla nenásilně - v rukavičkách (ty měli policisté doopravdy na rukou). Čeští účastníci zachovali v této situaci naprostý klid a ochotu pokračovat v jednáních.

Následující průběh byl již vcelku standardní - členové komise stručně informovali o podstatných výsledcích zprávy a poté následovala diskuse. Veřejnost zde zastupovalo pouze několik jednotlivců, kteří vydrželi diskutovat celé odpoledne. Velká část dotazů se kupodivu vztahovala k ekonomickým otázkám. Zajímali se o dopady možného zemětřesení, odpadní vody, výpočet dávek pro obyvatelstvo a pod. Čeští odborníci trpělivě odpovídali znovu a znovu na opakující se otázky.

Údiv vzbudilo vystoupení rakouské poslankyně v Evropském parlamentu p. Flemingové, mimochodem jediné zástupkyně vrcholové rakouské politiky na slyšení, která označila ranní incident za projev opravdové demokracie, které jsme se tam podle ní přišli učit. Bylo zvláštní slyšet z úst oficiálního rakouského představitele tento názor na akci, která byla jednoznačně projevem netolerance, bezohlednosti, znemožnění svobody projevu lidí s jiným názorem, a která byla navíc nezákonná (nepovolená akce).

Přesvědčivé bylo vystoupení stokholmského fyzika a vedoucího záchranných prací na Ukrajině prof. Františka Janoucha k Černobylu. Sympaticky zapůsobil svým upřímným projevem profesor z curyšské univerzity p. Pahr, odborník na turbíny, který se podělil se svými zážitky z Temelína a upozornil na to, že všichni ve světě měli obdobné problémy. Pan ředitel Hezoučký zdůraznil, že technické problémy, se kterými se nyní elektrárna Temelín potýká, nejsou spojeny s “jaderným ostrovem”, ale s ostrovem “klasickým”, tudíž nepředstavují žádné ohrožení pro okolí.

Čeští účastníci si svým kompetentním, korektním a kultivovaným vystupováním v průběhu celého dne mohli získat sympatie přítomných. Také závěrečné hodnocení člena generálního ředitelství Evropské komise pro otázky rozšíření Evropské unie Andrease Herdiny bylo pro českou stranu velice pozitivní. Jednání s rakouskou stranou nejsou v tuto chvíli definitivně uzavřena, ale určitě můžeme říct, že tento den ve Vídni byl pro českou stranu úspěšný.

PhDr Stanislava Obdržálková

Usnesení výroční konference ČNS konané v Praze dne 14. 6. 2001

  1. Konference bere na vědomí:

Zprávu o činnosti ČNS od minulé výroční konference, přednesenou prezidentem ČNS p. Rudolfem Vespalcem.

Zprávu revizní komise přednesenou p. Jaroslavem Zemanem (revize hospodaření neshledala v hospodaření ČNS a ve vedení účetnictví žádné nedostatky).

Poděkování všem členům odstupujícího výboru za vykonanou práci.

  1. Konference schvaluje:

Zprávu o hospodaření ČNS přednesenou p. Václavem Bláhou.

Udělení čestného členství prof. Ing. Františku Klikovi, CSc.

  1. Konference zvolila tyto nové členy výboru a revizní komise:

Výbor bude pracovat v tomto složení:

Václav Bláha, Daneš Burket, Karel Dach, Larisa Dubská, Václav Hanus, Miroslav Kawalec, Zdeněk Kříž, Rudolf Vespalec, Václav Železný.

Revizní komise bude pracovat v tomto složení:

Jaroslav Zeman, Vlastimil Koubek, Marie Fechtnerová.

  1. Konference ukládá výboru ČSN:

Informovat v nejbližším Zpravodaji ČNS o průběhu konference a složení nového výboru.

Na nejbližším zasedání výboru rozdělit funkce dle Stanov a stanovit prezidenta a viceprezidenty ČNS (jeden z nich bude hospodářem výboru), jako osoby oprávněné jednat jménem ČNS a podepisovat dokumenty.

Ustavit Klub seniorů ČNS, schválit zásady pro členství v něm a pro jeho činnost a zveřejnit je ve Zpravodaji ČNS.

Účinně podporovat činnost WIN (ženy) a CYG (mladá generace) v rámci ČNS a rovněž činnost občanských sdružení Jihočeští taťkové a Zelený atom.

Vyzvat členskou základnu k aktivnímu vystupování ve všech možných formách (rodina, přátelé, známí, okolní veřejnost, média) při diskusích o jaderné energetice, jako jedné z forem výroby energie umožňující trvale udržitelný rozvoj lidstva a podporovat tuto činnost dostupnými prostředky.

  1. Zpráva mandátové komise:

Dle článku 2.4 Stanov ČNS je výroční konference usnášeníschopná.

Schváleno výroční konferencí České nukleární společnosti dne 14. 6. 2001.

Zapsal: RNDr. Miroslav Kawalec

4. mezinárodní sympozium o bezpečnostních a spolehlivostních systémech PWR/VVER

Ve dnech 14. až 17. května 2001 se uskutečnilo v Brně výše uvedené sympozium společně připravované Českým jaderným fórem, Českou nukleární společností a společností ENERGOVÝZKUM. Účastnili se ho odborníci z USA, Francie, Německa, Slovenské republiky a České republiky. Bylo prezentováno 28 příspěvků, přičemž ke každému se rozvinula velmi zajímavá a mnohdy i obsáhlá diskuze. Jednacím jazykem byla angličtina.

Na úvod vystoupili pan Ing. Jiří Beránek, president Českého jaderného fóra a pan Ing. Daneš Burket, oficiální delegát České nukleární společnosti.

Referáty v bloku zaměřeném na bezpečnostní analýzy, prodlužování životnosti zařízení a stav materiálů zařízení se zabývaly podrobněji přístupy ke zvyšování bezpečnosti na blocích SE-AE Bohunice, aplikací PSA, vlivu provozních předpisů na bezpečnost za provozu, systémy ALARA a jejich aplikací na ČEZ-JE Temelín, aplikací spektroskopických metod na předpověď životnosti tlakové nádoby reaktoru a výpočtovými metodami hodnocení statických a dynamických zátěží na materiálech vnitřních vestaveb reaktorů VVER. Za zvláštní zmínku stojí příspěvek pana Ing. Aleše Johna, technického ředitele v ČEZ-JE Dukovany, v němž velmi jasně osvětlil, co to znamená bezpečnost a roli tří sloupů, na níž stojí, totiž dokumentace, zařízení a lidský faktor- kultura práce.

V bloku příspěvků zaměřených na modernizaci komponent a bezpečnostních systémů byly předneseny příspěvky k odezvě pokročilého řešení rozvodu napájecí vody v PG na seismickou událost, k  přístupům nové firmy Westinghouse v oblasti jaderného průmyslu a využití technologie SPINLINE 3 firmy Schneider Electric při modernizaci bezpečnostních systémů na JE Dukovany.

Zvyšování bezpečnosti a roli diagnostických prostředků byl věnován další blok referátů. Šlo o jasnou a obsahově vyváženou prezentaci získaných poznatků z modernizace bloků VVER v ČR, SR, Bulharsku a jinde (příspěvek firmy Framatome ANP), dále o pohledy na otázky nestability proudění v režimu přirozené cirkulace v podmínkách LOCA (ZfF Rossendorf), o rozbor a stanovení stabilizačních a měřicích period při zkouškách těsnosti hermetických prostorů bloků VVER440 (STU Bratislava), o zkušenosti získané při zkouškách a přejímkách monitorovacích a diagnostických systémů v JE Temelín (Westinghouse Electric), o provedení a vlastnostech systému HUMOS podporujícího koncepci LBB (ENERGOVÝZKUM Brno) a systém DIALIFE pro hodnocení poškození materiálů komponent v provozních podmínkách (ÚAM Brno).

Samostatný blok referátů byl věnován některým otázkám z oblasti bezpečnosti při realizaci palivového cyklu a studiím směrovaným k transmutačním technologiím dalšího využití a zneškodnění jaderného vyhořelého paliva. Podstatná většina příspěvků v tomto bloku byla připravena a prezentována inženýry mladé generace.

Ze studií směrovaných k transmutačním technologiím byly na sympoziu uveřejněny studie výběru nosičů tepla pro transmutační systémy, koncepční studie mezivýměníku tepla pro roztavené fluoridové soli, provádění měření termodynamických vlastností roztavených fluoridových solí, dynamických charakteristik čerpadla na roztavené soli, studie termodynamických analýz aktivní zóny ADS systému a porovnání řešení terciálního okruhu transmutačního zařízení s parní a plynovou turbínou.

Sborník ve formě na CD je k dispozici pro zájemce od konce června tohoto roku.

Prof. Ing. Oldřich Matal, CSc.

Ing. Daneš Burket

Významná instituce EU schvaluje vyžívání jaderné energie

Brusel, 7. 6. 2001

Klíčová instituce EU, Evropský ekonomický a sociální výbor (ESC), se výrazně postavila za využívání jaderné energie, která může zajistit zásobování energií při řešení problému změn podnebí, před níž stojí evropské společenství. ESC, jako důležitý poradní orgán (známý také pod označením ECOSOC), uveřejnil svoji reakci na Zelený dokument EU o zajištění zásobování energií, publikovaný v listopadu 2000. ESC oznámil, že 30. května přijal jednomyslným rozhodnutím stanovisko, které konstatuje, že nejlepším způsobem ke snížení rizika zásobování energií je “zajistit co nejvíce diverzifikované a vybalancované možnosti vyžívání různých typů a forem energie”.

Kolem 30% elektřiny se v EU získává z jaderných elektráren, které prakticky neemitují skleníkové plyny a nezpůsobují kyselé deště. Výbor vzal na vědomí, že členské státy EU by měly činit vlastní rozhodnutí o využívání jaderné energetiky a toto nezávislé rozhodování musí být respektováno v budoucnu.

ESC připojuje: “Je ovšem obtížné vidět, jak může EU v budoucnu splnit požadavek zabránění změnám podnebí a zajistit zásobování energií za přijatelné ceny bez toho, aby si jaderná energetika zachovala alespoň svůj dnešní podíl na výrobě elektřiny. Jaderná energetika může také v budoucnu podpořit rozvoj vodíkové ekonomie, která vyžaduje spolehlivé zdroje elektřiny a přírodního plynu.

Foratom vítá tento postoj ESC. Generální tajemník Foratomu Dr Wolf Schmidt-Kuester řekl: “Prohlášení výboru ukazuje, že existuje široké pochopení důležité role, kterou v Evropě hraje jaderná energetika při plnění evropských ekonomických a ekologických cílů. Ostře to kontrastuje s kroky, které uplatnily některé evropské vlády při vyřazení jaderných elektráren z čistě politických důvodů.”

ESC působí jako poradce pro tři hlavní instituce EU - Evropský parlament. Radu a Komisi. Výbor také hledá, jak usnadnit vstup impulsů od občanské společnosti do rozhodování o strategii EU. ESC je tvořen až 222 představiteli ze všech členských států EU, vybraných z organizací reprezentujících zaměstnavatele, zaměstnance, zemědělce, další profese, spotřebitele, ekology a lidi zabývající se sociálními záležitostmi.

Zelený dokument byl uveřejněn proto, aby vyvolal širokou a věcnou debatu o bezpečnosti dodávek energie v EU. Společenství je v současnosti závislé na importech, které tvoří kolem 50% energetických potřeb, přičemž se očekává, že úroveň této závislosti během 20-30 let překročí 70%. Za jednu ze “zítřejších priorit” označuje : “Jaderná volba musí být zkoumána v podmínkách bezpečnosti dodávek a snížení emisí skleníkových plynů.”

Poznámka : Hlavním tezím Zeleného dokumentu se budeme věnovat v příštím čísle našeho Zpravodaje.

Členské příspěvky individuálních členů

Vážené kolegyně a kolegové,

jednou ze základních členskou povinností je placení členských příspěvků. Je nutné, abychom i v této oblasti měli určitý řád.

Na základě usnesení výroční konference naší Společnosti z roku 2000 je výše individuálních členských příspěvků následující :

1/ Roční členský příspěvek je 100,- Kč.

2/ Pětiletý členský příspěvek je 500,- Kč.

3/ Za trvale zaplacený členský příspěvek je považována jednorázová úhrada částky 800,- Kč.

4/ V září tohoto roku obdrží každý evidovaný člen (tj. člen mající zaplacené členské příspěvky alespoň v roce 1999 ) potvrzení o splněné členské povinnosti do roku 2001, nebo výzvu k zaplacení vybraným způsobem.

5/ Vzhledem k tomu, že členské příspěvky individuálních členů jsou používány na úhradu časopisu ENS “Nuclear Europe Worldscan, bude na základě došlých plateb k  30.11. 2001 uzavřena databáze členské základy.

Tito členové mají v roce 2002 zajištěno dodávání uvedeného časopisu. Ostatní budou z databáze vymazáni.

6/ Způsob platby

A/ Bankovním převodem na účet ČNS

Bankovní ústav : KB a.s., pobočka Praha-východ

Název účtu : Česká nukleární společnost

Číslo účtu : 11039111/0100

Variabilní symbol: vaše rodné číslo bez lomítka

Variabilní symbol je nutný zejména pokud platíte převodem z účtu neznějícím na Vaše jméno.

Pozn. V případě, že na základě Vašeho práva o ochraně osobních údajů odmítáte zveřejňovat Vaše rodné číslo, provádějte prosím platbu složenkou typu A-V a pište prosím svoje jméno a adresu čitelně.

B/ Platby v hotovosti prostřednictvím členů výboru ve výjimečných případech.

7/ Od členských příspěvků jsou osvobozeny nevýdělečné osoby (penzisté, studenti, ženy na mateřské dovolené )

Termín uzávěrky databáze členské základy je 30. listopadu 2001.

Václav Bláha

 

Vydavatelská činnost České nukleární společnosti

Naše společnost začala důsledně realizovat vydávání sborníků přednášek z pořádaných seminářů. V minulém roce byla tato činnost uvedena do souladu s příslušnými zákony České republiky, což na jedné straně přináší nárůst administrativní práce, ale na druhé straně to napomáhá k naplňování hlavního poslání naší společnosti tj. šíření objektivních informací o jaderné energetice.

Sborníky a informace ze seminářů pořádaných naší společností se tak dostávají do všech důležitých knihoven České republiky, včetně knihoven významných státních institucí, kterým jsou nabízeny ke koupi. Zájem projevují především Státní vědecké knihovny a s potěšením musím konstatovat, že zájem již projevila i Parlamentní knihovna.

Přehled vydaných sborníků :

1/ DETEKTORY, sborník přednášek ze semináře konaného ve dnech 11. a 12. 5.2000 v Plzni.

2/ KALORIMETRY, sborník přednášek ze semináře konaného ve dnech 11. a. 12.5. 2000 v Plzni.

Odborných garant – Ing. Václav Bláha, CSc.

Ve dvou dílech je uvedeno 9 přednášek zabývajících se problematikou vnitroreaktorových měření. Autory jsou pracovníci ÚJV Řež, IST Canada, ŠKODA JS, VÚJE Trnava a ČEZ, a.s., JE Dukovany.

3/ EKONOMICKÁ PROBLEMATIKA VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE V JADERNÝCH ELEKTRÁRNÁCH, sborník přednášek ze semináře konaného dne 30.října 2000 v Praze.

Odborný garant – Ing. Jiří Fleischhans

Sborník obsahuje 6 přednášek k uvedené problematice, jejichž autory jsou přední představitelé ČEZ, a.s., ÚED, MPO a nezávislí odborníci.

4/ SEMINÁŘ O BEZPEČNOSTI JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ, sborník přednášek ze semináře konaného dne 29. května 2000 v Praze.

Odborný garant – Ing. Alexander Miasnikov, CSc.

Sborník obsahuje