ZPRAVODAJ 06/01

V čísle: - Mezinárodní projekt GT-MHR – nová generace jaderných reaktorů

- Významná instituce EU schvaluje vyžívání jaderné energie

- Zprávy ze sítě NucNet

- Mezinárodní seminář na téma

“Klasifikace mimořádných událostí v jaderných zařízeních”

- Zelené desatero

- Blokáda hranic

- Otevřený dopis vládám České republiky a Rakouska

- Země živitelka

 

Mezinárodní projekt GT-MHR – nová generace jaderných reaktorů

Bulharsko, Varna 17.-20. června 2001

(Zkrácený překlad referátu z konference.)

Úvod

Modulární reaktor chlazený heliem s plynovou turbínou (GT-MHR) je reaktor nové generace, který splňuje požadavky pokračujícího jaderného inženýringu velkých zařízení. V roce 1997 byl čtyřstrannou dohodou (MINATOM, General Atomics, FRAMATOME, Fuji Electric) vypracován Koncepční návrh. Tento návrh byl postoupen k vnitřnímu i mezinárodnímu posouzení, byl schválen a doporučen pro další vývoj jako jeden z nových trendů při tvorbě nové generace elektráren. Počínaje rokem 1999 odstartovaly činnosti na vývoji Předběžného projektu elektrárny, které byly rozděleny na základě dohody mezi vládou USA a vládou Ruské federace o vědecké a technické spolupráci ve využívání plutonia, staženého z Vojenského jaderného programu, datované 24.7.1998. Činnosti jsou stanoveny na základě Kontraktu mezi MINATOMem a OKMB Ruské federace a na základě obecné dohody mezi ministerstvem energetiky USA a OKMB.

Projekt GT-MHR je zahrnut do “Vývojové strategie Ruské jaderné výroby v 1. polovině 21. století” a poskytuje platformu pro “účast v mezinárodním projektu na vývoji a konstrukci JE typu GT-MHR do roku 2010” a “provoz bloku prototypu GT-MHR a vytvoření závodu na výrobu paliva (v rámci mezinárodního projektu) do roku 2030”.

Popis elektrárny a hlavní rysy projektu GT-MHR

Základní charakteristiky GT-MHR jsou:

Základní charakteristiky GT-MHR:

Tepelný výkon 600 MW

Elektrický výkon 285 MW

Účinnost do 48%

Teplota helia (vstup/výstup) 490/850 ° C

Konfigurace AZ prstencová, hranolovité grafitové kvádry

Palivo oxid uranu nebo plutonia

Typ paliva palivová jádra s mnohovrstvým keramickým pláštěm

Hustota výkonu 6,5 MW/m3

Životnost 60 let

Spotřeba plutonia 250 kg/rok

Blok reaktoru GT-MHR se skládá ze 2 integrovaných bloků, modulárního vysokoteplotního reaktoru s prstencovou AZ hranolovitých palivových kazet a se systémem konverze výkonu s přímým cyklem plynové turbíny. Komponenty reaktorového bloku jsou uspořádány v systému ocelové nádoby skládající se z nádoby reaktoru, nádoby jednotky konverze výkonu (PCU) a propojovací nádoby.

Modulární reaktor chlazený heliem zahrnuje AZ s grafitovým moderátorem, palivovými jádry s mnohovrstvým keramickým pláštěm a heliem jako chladivem. Konstrukčním materiálem AZ a reaktoru je grafit se sublimační teplotou více než 3000 ° C. To znamená, že AZ se neroztaví, protože při jakékoliv havárii včetně nadprojektových, které mají  nepatrnou pravděpodobnost, teplota nepřekročí 1600 ° C.

To dovoluje, aby teplota helia na výstupu z reaktoru byla 850 ° C a vyšší, takže poskytuje vysokou účinnost výroby elektrické energie v přímém cyklu plynové turbíny a GT-MHR může být použit jako zdroj tepla vysokoteplotním procesem. Palivové částice s mnohovrstvým keramickým pláštěm dovolují, aby bylo zajištěno vysoké vyhoření za velmi vysokých teplot plášťů palivových prvků, čehož nemůže být dosaženo v žádných jiných elektrárnách.

Vlastnost reaktoru dovolit vysokou teplotu v AZ bez poškození palivových prvků je základem pro odvod zbytkového tepla přes povrch nádoby reaktoru do dutiny chladicího systému a potom až do konečného vychlazení během LOCA, a to bez nuceného chlazení AZ. Teplo je odváděno pouze přirozenými mechanismy (proudění, vyzařování, vedení). Nádoba reaktoru je obklopena povrchem chladiče systému chlazení aktivní zóny (RCCS), který zajišťuje odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací vody. Zpravidla je teplo z RCCS odváděno do vzduchového chladicího systému přes systém dodávky recirkulační vody. RCCS umístěný na dně reaktoru obstarává odvod zbytkového tepla během chlazení reaktoru včetně výměny paliva, údržby a havárií. Systém uzavřeného cyklu plynové turbíny je kompletně uspořádán v nádobě PCU. Turbosoustrojí se skládá z generátoru, plynové turbíny a dvou kompresorových sekcí připevněných na struktuře jediné hřídele kompletně zavěšené na elektromagnetech. PCU zahrnuje 3 kompaktní tepelné výměníky: vysokovýkonnostní rekuperátor, vodou chlazený předchlazovač a vnitřní chladič. Účinnost cyklu konverze výkonu plynové turbíny elektrárny typu GT-MHR na úrovni 48% zajišťuje elektrárně konkurenceschopnost na trhu výroby elektrické energie ve srovnání s kterýmikoli fosilními nebo jadernými elektrárnami.

Konverze výkonu přímým uzavřeným cyklem s plynovou turbínou ve srovnání s ostatními JE s parním cyklem podstatně zjednodušuje a snižuje požadavky na zařízení a systémy. Elektrárna neobsahuje strojovnu, která zahrnuje parogenerátor, parovody, kondenzátor, odvzdušňovač atd. Takovéto zjednodušení elektrárny společně s minimálními bezpečnostními systémy poskytuje příležitost snížit fixní náklady na stavbu, provoz a údržbu GT-MHR. Kromě vyšší účinnosti výroby energie má GT-MHR s cyklem plynové turbíny zvýšený termodynamický potenciál a projektem danou schopnost pro využití odpadního tepla. Dolní teplota helia v cyklu s plynovou turbínou je při optimální účinnosti vyšší (130 ° C) než v cyklu s parní turbínou, ve které může být teplota páry v kondenzátoru v rozsahu 30-40 ° C. Využití odpadního tepla z GT-MHR pro dodávku teplé vody a oblastního vytápění společně s konverzí tepla v cyklu dovoluje takřka kompletní využití tepla z reaktoru.

Reaktorový blok a spojené primární systémy jsou uspořádány v podzemní budově kontejnmentu.

V lokalitě Sibiřského chemického kombinátu je plánovano zahájit výstavbu jaderné elektrárny s reaktorem typu GT-MHR a závodu na výrobu paliva. Toto rozhodnutí snižuje riziko spojené s transportem štěpných materiálů a možných diverzí. Uvedené technologie představují inovační podstatu projektu GT-MHR a určují hlavní trendy vývojů technologie:

Palivo

Projekt paliva GT-MHR používá jádra oxidu plutonia s mnohovrstvým uhlíkovým pláštěm a silikonovým karbidem (palivové částice) rozptýlené v grafitové matrici mající tvar cylindrického výlisku. Ty jsou umístěny do kanálů grafitových bloků, které jsou podobné jako  palivové články reaktoru FSV (USA).

Výroba těchto palivových částí vylučuje šíření plutonia pro vojenské použití a je prvním krokem k použití plutonia z vojenských zásob.

Experimenty s ozářením takových palivových částí s oxidem plutonia v reaktorech typu Dragon a Peach Bottom ukázaly možnost dosažení vyhoření většího než 700.000 MW/den (přesně takto je to uvedeno v originále).

Z důvodu vysokého vyhoření (90% počáteční zavážky PU-239 vyhoří) a kvůli skutečnosti, že zde není možné znovuzískání izotopů schopných štěpení v reaktoru s palivem založeným na čistém plutoniu, je nezavezené palivo absolutně neperspektivní z pohledu dalšího využití nebo výroby zbraní, možnosti šíření a dalšího přepracování včetně konečného uložení.

Získání velkého množství štěpných materiálů (plutonium) v podmínkách akceptovatelných projektem palivových kazet GT-MHR by vyžadovalo přepracovat několik tun grafitových bloků společně s palivem. Toto by vyžadovalo výrobu v ohromném rozsahu a s pokročilými technologiemi a nemohlo by zůstat nepovšimnuto vzhledem k dopadu na životní prostředí.

Technologické vývoje na vytvoření plutoniového paliva pro GT-MHR jsou prováděny společnostmi NPO “Luč”, VNIINM a “Kurčatovův Institut”. Vytvořené laboratorní zařízení bylo schopné vyrobit 200 kg plutoniových jader a byla vyvinuta laboratorní technologie pro opláštění a zkompaktnění palivových tyčí.

Demonstrační zařízení pro zvládnutí technologie výroby paliva je nyní ve stadiu výstavby. Vývoj plutoniového paliva v Rusku je podporován “General Atomics”, ORNL a LANL (USA). Např. General Atomics poskytl zařízení, které bude použito v  technologickém řetězci BSF, a technickou dokumentaci o zkušenosti z výroby uranového paliva pro HTGR v USA.

Teplu odolné materiály a technologie výroby systému nádoby

Jeden z nejsložitějších problémů systému nádoby GT-MHR je provoz nádoby reaktoru při vysokých teplotách.

Je zvolena teplu odolná ocel 10Cr9MoVNb (TU 108.11.733-83). Komplexem vlastností splňuje ocel požadavky na materiál nádob GT-MHR. Jsou dostupná obsáhlá data pro tuto ocel včetně dat na ozáření, zkušenosti v používání pro systém parního přehřívání a pro potrubí elektráren na fosilní paliva. Abychom mohli použít tuto ocel v GT-MHR, je nezbytné provést komplex certifikačních testů podle normativních požadavků RF GAN pro aplikaci ocele 10Cr9MoVNb jako materiálu pro nádobu reaktoru.

Pro kovové části uvnitř nádoby jsou navrženy ruské niklové slitiny a nerez ocel jako ChS-57, ChS-33. Hlavním konstrukčním materiálem pro AZ (grafitové bloky, absorpční prvky a tyče) je grafit. K použití jsou dále navrženy ruské materiály jako GR-1 a kombinovaný C/C. Pro komponenty horké části turbíny jsou navrženy ruské slitiny ChS120-M, GS6F, EHS-57VI apod.

Autoři: A. Vasjajev a kolektiv, OKMB, Ruská federace.

Prezentováno na Mezinárodní konferenci Bulharské nukleární společnosti.

Významná instituce EU schvaluje vyžívání jaderné energie

Brusel, 7. 6. 2001

Klíčová instituce EU, Evropský ekonomický a sociální výbor (ESC), se výrazně postavila za využívání jaderné energie, která může zajistit zásobování energií při řešení problému změn podnebí, před níž stojí evropské společenství. ESC, jako důležitý poradní orgán (známý také pod označením ECOSOC), uveřejnil svoji reakci na Zelený dokument EU o zajištění zásobování energií, publikovaný v listopadu 2000. ESC oznámil, že 30. května přijal jednomyslným rozhodnutím stanovisko, které konstatuje, že nejlepším způsobem ke snížení rizika zásobování energií je “zajistit co nejvíce diverzifikované a vybalancované možnosti vyžívání různých typů a forem energie”.

Kolem 30% elektřiny se v EU získává z jaderných elektráren, které prakticky neemitují skleníkové plyny a nezpůsobují kyselé deště. Výbor vzal na vědomí, že členské státy EU by měly činit vlastní rozhodnutí o využívání jaderné energetiky a toto nezávislé rozhodování musí být respektováno v budoucnu.

ESC připojuje: “Je ovšem obtížné vidět, jak může EU v budoucnu splnit požadavek zabránění změnám podnebí a zajistit zásobování energií za přijatelné ceny bez toho, aby si jaderná energetika zachovala alespoň svůj dnešní podíl na výrobě elektřiny. Jaderná energetika může také v budoucnu podpořit rozvoj vodíkové ekonomie, která vyžaduje spolehlivé zdroje elektřiny a přírodního plynu.

Foratom vítá tento postoj ESC. Generální tajemník Foratomu Dr Wolf Schmidt-Kuester řekl: “Prohlášení výboru ukazuje, že existuje široké pochopení důležité role, kterou v Evropě hraje jaderná energetika při plnění evropských ekonomických a ekologických cílů. Ostře to kontrastuje s kroky, které uplatnily některé evropské vlády při vyřazení jaderných elektráren z čistě politických důvodů.”

ESC působí jako poradce pro tři hlavní instituce EU - Evropský parlament. Radu a Komisi. Výbor také hledá, jak usnadnit vstup impulsů od občanské společnosti do rozhodování o strategii EU. ESC je tvořen až 222 představiteli ze všech členských států EU, vybraných z organizací reprezentujících zaměstnavatele, zaměstnance, zemědělce, další profese, spotřebitele, ekology a lidi zabývající se sociálními záležitostmi.

Zelený dokument byl uveřejněn proto, aby vyvolal širokou a věcnou debatu o bezpečnosti dodávek energie v EU. Společenství je v současnosti závislé na importech, které tvoří kolem 50% energetických potřeb, přičemž se očekává, že úroveň této závislosti během 20-30 let překročí 70%. Za jednu ze “zítřejších priorit” označuje : “Jaderná volba musí být zkoumána v podmínkách bezpečnosti dodávek a snížení emisí skleníkových plynů.”

T H E W O R L D ´S N U C L E A R N E W S A G E N C Y

Zprávy ze dne: 28.8. 2001

Návrh zprávy žádá o 'realismus' v jaderné energetice v EU

Komise Evropského parlamentu dnes (úterý) diskutovala požadavky na to, aby EU prokázala 'realismus v jaderné otázce' a zachovala 'zásadní' finanční podporu výzkumu nových technologií, jako je jaderná fúze.

Komise pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii (ITRE), která debatuje o reakcích na zelenou zprávu Evropské komise o zásobování energií (viz News č. 405, 29.listopadu), slyšela, že jádro je jednou ze čtyř oblastí, v nichž EU a její členské státy mohou být "pány svého vlastního osudu" při zvládání jak bezpečnosti dodávky tak ochrany životního prostředí.

Návrh zprávy* vypracovaný členem a zpravodajem ITRE Gilesem Chichesterem zdůrazňuje, že:

Ve "vysvětlujícím prohlášení ", zpráva uvádí, že jaderná energie "je bezpečná a spolehlivá Evropská technologie provozovaná podle přísných zákonných norem".

Zpráva pokračuje: " Záměrně si upírat tento významný zdroj elektřiny se zdá být perverse při absenci alternativního hromadného zdroje dodávky perverzní. Existují vyhovující řešení problému odpadů pro ty, kdo jim chtějí naslouchat."

Byla diskutována navržená rezoluce požadavků ITRE na parlament, aby "uznal širokou vhodnost elektřiny z RES", ale zároveň přiznal, že zabezpečení dodávky "nemůže být snadno zachováno s pomocí proměnných a přerušitelných vstupů spojených s větrem nebo fotovoltaickou výrobou a že velkoobjemová výroba základního zatížení z jádra je důležitou součástí energetické směsi zdrojů".

Mezitím návrh expertního posudku, který byl rovněž dnes diskutován parlamentní komisí pro životní prostředí, veřejné zdravotnictví a přístup k spotřebitelům říká, že jaderný příspěvek k boji proti klimatickým změnám "nesmí být podceňován". Dokument dodává: "(Jádro) nevytváří žádné problémy ekonomické uskutečnitelnosti. Avšak existuje problém odpadů. Jak Komise správně říká, zdá se, že neexistuje alternativa k hlubinnému geologickému úložišti, i když radioaktivita odpadů se může snížit v důsledku transmutace." Je nutné" zachovat podporu a výzkum RES "ale ne na účet jiných energetických zdrojů ".

* Návrh zprávy ITRE může být stažen v plném znění z webové stránky Evropského parlamentu (www.europarl.eu.int/meetdocs/committees/itre/20010827/434215en.pdf).

Zdroj: Evropský parlament / Foratom

Německý ředitel Hohlefelder říká, že jaderná energie 'má čas na své straně'

Ředitel přední německé elektrárenské společnosti dal jasně najevo, že věří, že 'jaderná renesance' je nyní v Evropě - včetně Německa - nespornou možností.

Walter Hohlefelder, člen představenstva EON Energie s celkovou zodpovědností za jadernou výrobu v německé největší jaderné elektrárenské společnosti, řekl na setkání v Bernu ve Švýcarsku : "Budoucnost jaderné energetiky v Evropě je široce otevřená, ale čas je na její straně."

Dr. Hohlefelder, vystupující jako host na dnešní valné hromadě Švýcarské asociace pro atomovou energii (SVA), řekl: "Debata o jaderné energii dnes trpí omezujícím národním pohledem. Avšak takové výzvy, jako je změna klimatu, budoucí evropské zdroje primární energie, rozvíjející se vnitroevpropský energetický trh a, neposledně, rostoucí internacionalizace jak výstavbových firem tak provozovatelů, ukazují, že problémy jaderné energetiky nyní vyžadují zvažování přinejmenším na evropské, pokud ne globální úrovni."

Řekl, že vidí šest jasných důvodů, proč je nyní jaderná renesance v Evropě možná:

Dr. Hohlefelder rovněž zdůraznil důležitost nejnovějšího politického vývoje v USA, když poukázal na to, že tam budou zapotřebí nové jaderné elektrárny dříve než v Evropě. Řekl, že Bushova administrativa jasně podporuje jádro - včetně přepracování, urychleného licenčního postupu a více důrazu na výzkum - "by mohlo představovat nový startovní signál".

Rovněž zdůraznil:

Současný stav:

Všeobecná představa, že jaderná energetika pomalu, ale stále klesá od havárií ve Three Mile Island (1979) a Černobylu (1986) je daleko od plné pravdy. Rychlý pohled na fakta ukazuje, že jaderná energetika není "nikde blízko konce cesty":

Důsledky otevření trhu s elektřinou:

Situace v Německu

Zachování statu quo:

Zdroj: SVA / EON

Zprávy ze dne: 23. 7. 2001

Studie EU ‘odhaluje skutečné náklady’ na evropskou elektřinu

Evropská komise oficiálně zveřejnila poznatky velké výzkumné studie, která potvrzuje, že vnější náklady na jadernou energetiku jsou daleko nižší než náklady na výrobu z fosilních paliv - a asi stejné jako u vodní energie.

Tisk právě vydal konečné výsledky ExternE studie Evropské komise, které svědčí o tom, že pokud budou brány v úvahu náklady na zničené životní prostředí a zdraví, náklady na výrobu elektřiny z uhlí nebo z ropy se zdvojnásobí a náklady na výrobu elektřiny z plynu vzrostou o 30%,.

EC uvádí, že studie, která začala v roce 1991, byla “vůbec prvním výzkumným projektem, který přináší pravděpodobné finanční náklady vyplývající z poškození různými druhy výroby elektřiny (tuhá paliva, jádro a obnovitelné zdroje) pro celou EU. Zdůrazňuje, že vnější náklady musí být pokryty společností v takové šíři, která není zahrnuta do cen, kterou konzumenti za elektřinu platí.

Hlavní poznatky tohoto projektu byly prvně dostupné na internetu již před několika lety (http:externe.jrc.es), ale nebyly nikdy šířeji publikovány. Tisk také oznamuje začátek navazujícího projektu, který bude studovat dodatečné prvky určování vnějších nákladů.

EK odhaduje, že vnější náklady energetické výroby činí až 1-2% celkového hrubého domácího produktu (GDP). Toto číslo v sobě nezahrnuje odhadované náklady spojené s globálním oteplováním - možná ještě jednou takové vnější náklady, které jsou ale nejobtížněji měřitelnými vnějšími náklady. Předběžná práce, používající stejné metody, zaměřená na silniční dopravu ukazuje souhrnné vnější náklady ve výši dalších 1-2% GDP.

Hlavní poznatky této studie (viz tabulka) zahrnují:

Co se týče jádra uvažuje metodologie výpočtu vnějších nákladů celý palivový cyklus, včetně radioaktivních emisí a všech výpustí do prostředí, radiačních vlivů na celou veřejnost a rizik havárií.

Navazující studie, známá jako NEWEXT (Nové prvky pro hodnocení vnějších nákladů energetických technologií) bude zkoumat dodatečné prvky pro hodnocení vnějších nákladů, včetně:

 

Zdroj: Evropská komise

Mezinárodní seminář na téma

“Klasifikace mimořádných událostí v jaderných zařízeních”

konaný ve dnech 5. – 7.6.2001

Seminář uspořádala Česká nukleární společnost pod záštitou Jaderné elektrárny Dukovany ve Školicím a rekreačním zařízení Jihomoravské energetiky na Vlčím kopci.

Jako cíl semináře jsme si stanovili splnění třech hlavních úkolů:

Pozvánky byly rozeslány na e-mailové adresy, které jsme získali prostřednictvím SÚJB. Bohužel zde nastal organizační drobný “zádrhel” – získané adresy byly na jednotlivé “kontaktní body” státních jaderných dozorů v Evropě. V pozvánce byla žádost o účast jednoho pracovníka státního jaderného dozoru, zabývajícího se schvalováním kritérií pro klasifikaci mimořádných událostí v jaderných zařízeních a jednoho pracovníka provozované JE, který se zabývá tvorbou těchto kritérií. Navíc byla odeslána pozvánka na MAAE s nabídkou účasti rakouského specialisty na oblast havarijního plánování. Citelně chyběla osobní znalost konkrétních pracovníků z jednotlivých JE, což měl splnit právě třetí úkol tohoto semináře. Vzhledem k účasti na vlastním semináři nebyl právě tento bod zcela naplněn, závazné přihlášky přišly pouze z JE Loviisa (1), Paks (1), Jaslovské Bohunice (1), Mochovce (2) a Temelín, který se nakonec bez udání omluvy nezůčastnil, a ze státních jaderných dozorů Španělska (2), Maďarska (1), Slovenska (2) a České republiky (1). Za Rakousko se na seminář přihlásil jeden pracovník Civilní ochrany z centrály Dolního Rakouska v Tullnu a 2 pracovníci z Federálního ministerstva pro životní prostředí ve Vídni. Za JE Dukovany se semináře zúčastnili pracovníci havarijní připravenosti, odd. tvorby havarijní dokumentace a trenažéru. Celková účast na semináři byla 21 účastníků.

První den semináře (zahájení od 12:00 v úterý 5.6.2001) moderoval Ing. Zdeněk Hubáček z Hlavní správy ČEZ,a.s.

Byly předneseny 3 prezentace k tématu semináře:

Po těchto třech prezentacích následovala panelová diskuse za aktivní účasti všech přítomných.

Druhý den semináře (středa 6.6.2001) moderoval Ing. Ervín Hofmann z odd. 4190.

Byly předneseny prezentace:

Následovala panelová diskuse, opět za aktivní účasti všech přítomných.

Po krátké přestávce byly formulovány závěry semináře:

Třetí den (7.6.2001) proběhla exkurze zahraničních účastníků na JE Dukovany, kterou po celou dobu provázel ved. odd. 3420, Ing. Oldřich Mach. Vlastní exkurze byla zahájena prohlídkou Informačního centra JE Dukovany, následovala prohlídka reaktorového sálu 3. bloku. Závěr exkurze byl vzhledem k profesi účastníků na pracovišti směnového havarijního štábu, kde byla odborná část semináře ukončena. Ze strany účastníků byla konstatována spokojenost s obsahem i vlastním průběhem semináře.

Závěr:

První dva cíle semináře - odborná diskuse tvorby a schvalování kritérií pro klasifikaci mimořádných událostí - byly splněny v plném rozsahu. Byl o předneseno 8 odborných prezentací. Třetí cíl – navázání kontaktu s kolegy na obdobných postech v jednotlivých JE pak byl splněn vzhledem k omezené účasti pouze částečně. Přesto by bylo vhodné v těchto aktivitách pokračovat a po navázání osobních kontaktů s pracovníky dalších Jaderných elektráren pokračovat v zahájené diskusi, která může vyústit v případný další seminář.

Ze strany všech zahraničních účastníků byla konstatována spokojenost s obsahem i vlastním průběhem semináře, byla tlumočena pozvání k návštěvě jejich jaderných zařízení.

Poděkování patří České nukleární společnosti, bez které by tento seminář nebyl zorganizován.

V Dukovanech 14.6.2001, Ing. Oldřich Mach

Zelené desatero

Německo a Rakousko ve vleku extrémistů

Výzva německé vlády k odstavení jaderné elektrárny Temelín zcela rozbila převládající názor o jejím korektním a racionálním přístupu k tomuto problému. Svým dosavadním seriózním přístupem se německá politika výrazně odlišovala od hysterického počínání provinčních rakouských politiků. Nyní ovšem došlo ke sjednocení rakouských a německých postojů i metod nátlaku na společnost ČEZ a vládu České republiky.

Způsob i úroveň argumentace obou vlád se již téměř neliší. Je založena na několika základních nepravdivých tvrzeních, která se v Rakousku i Německu stala státním náboženstvím. Německo-rakouská vnitřní i zahraniční politika se stala nástrojem radikálních skupin samozvaných ekologů. Kroky, které německá a rakouská vláda podniká pod jejich tlakem, představují vážné ohrožení pro jejich hospodářství, životní prostředí i mezinárodní vztahy.

Prvním přikázáním zelené věrouky je představa, že jaderná energetika představuje pro obyvatelstvo extrémní a bezprostřední nebezpečí. Na dostupných statistikách lze jednoznačně prokázat, že počet mrtvých a zraněných lidí na jednu vyrobenou megawatthodinu je v případě jaderné energetiky o několik řádů nižší, než u jakýchkoli jiných technologií včetně alternativních. Při těžbě, zpracování a přepravě fosilních paliv každoročně zahynou tisíce lidí, jejichž smrt či invalidita zřejmě nikoho v Rakousku a Německu nezajímá.

Druhé přikázání praví, že jaderná energetika působí větší ekologické škody, než jiné technologie výroby elektřiny. Toto lživé tvrzení je neustále sugerováno řadovým občanům přes to, že řada seriózních ekologů mnohokrát prokázala pravý opak. Jako příklad lze uvést výsledky hodnocení metodikou Evropské komise eXternE či studii finské vlády, předcházející návrhu na výstavbu pátého jaderného bloku v této zemi. Ekologické náklady na výrobu technického zařízení pro elternativní zdroje elektřiny jsou tak velké, že zcela zpochybňují jejich ekologický přínos.

Třetí přikázání praví, že jaderné energetika je ve světě na ústupu. Zde se operuje ve světě ojedinělým příkladem Rakouska a Německa, které se přes protesty vlastních průmyslových i ekologických kruhů rozhodly svou jadernou energetiku zrušit. Důsledně je při tom ignorován fakt, že ve světě je každoročně uváděno do provozu několik nových jaderných reaktorů. Zřejmé opomíjení vývoje v Japonsku, Jižní Koreji, Číně a Indii zřetelně zavání přinejmenším evropocentrismem, neřkuli šovinismem. V poslední době lze pozorovat jednoznačný příklon k jádru v anglosaských zemích, nehledě na mnohaletý úspěšný provoz jaderných bloků ve Španělsku, Švýcarsku, Nizozemí a Švédsku.

Čtvrté přikázání zelené inkvizice praví, že existují ekologicky čisté zdroje energie, jejichž rozvoj je třeba podporovat ze státních prostředků. Podle již zmíněné komplexní metodiky eXternE jsou ekologické, finanční i společenské náklady v poměru k množství vyrobené elektřiny zdaleka nejvyšší právě u větrných generátorů a fotovoltaických článků. Rovněž cena elektřiny z těchto zdrojů je extrémně vysoká a její prodej musí být podporován řadou administrativních opatření, která zpochybňují veškeré snahy o zavedení svobodného trhu v energetice.

Pátým bludem zelených fanatiků je tvrzení, že obnovitelné zdroje energie mohou a musí hrát v elektroenergetice významnou úlohu. Tento axiom zcela pomíjí prostý fakt, že technologie získávání elektřiny z větru a Slunce mají z hlediska provozu elektrizační soustavy zcela náhodný charakter a musí být tedy zálohovány stejným výkonem elektráren na fosilní paliva. Bylo například prokázáno, že všechny větrné elektrárny, které dnes hyzdí krajinu Velké Británie, nevyrobí za celý rok ani tolik elektřiny, jako jediná klasická elektrárna za 4 dny. Stejně tak bylo prokázáno, že hlavním důvodem výstavby těchto větrných farem je mohutné čerpání dotací od britské vlády a Evropské komise, kterým tato iracionální politika slouží jako demonstrace jejich ekologičnosti.

Šesté přikázání tvrdí, že je možné a nutné dosáhnout významných energetických úspor. Proroci protijaderného tažení zde účelově směšují nutnost úspory tepla a elektřiny. Argumentují tím, že technicky vyspělá společnost nepotřebuje tolik elektřiny, jako společnost méně rozvinutá. V přímém protikladu k jejich tvrzení je fakt, že spotřeba elektřiny na hlavu v Německu, Rakousku a USA je mnohem vyšší, než v České republice. Dokonce lze vysledovat přímou souvislost mezi stupněm technologického rozvoje a spotřebou elektřiny. Stručně řečeno, na přenos 2 Mb elektronických dat je nutno spálit 0,5 kg uhlí. Neexistuje žádný způsob, jak přinutit svobodné občany ke snížení spotřeby elektřiny, snad kromě násilí. Fanatičtí proroci zelené víry tedy nutně předjímají deinstalaci demokratického systému a nastolení jakési formy diktatury. Není náhodou, že tyto myšlenky mají největší podporu právě v Rakousku a Německu, ani to, že vlády těchto zemí agresivně vnucují své zcestné ideje sousedním suverénním státům.

Sedmé přikázání praví, že radioaktivní odpady představují neřešitelný problém a akutní ohrožení příštích generací. Je nutno zdůraznit fakt, že celá biosféra od počátku světa existuje v radioaktivním prostředí a dvě třetiny izotopů v přírodě vydává nějaké ionizující záření. Mizivé množství vysoce radioaktivních odpadů, způsob jejich zpracování, mezinárodní kontroly a mnohonásobné oddělení od životního prostředí, to vše představuje zcela zanedbatelné riziko ve srovnání s následky spalování fosilních paliv či aplikace šílených vizí zelených fanatiků. Tito lidé zcela v rozporu se zdravým rozumem i vědeckými výsledky popírají možnosti přepracování a mnohonásobného použití jaderného paliva, možnost bezpečného uložení v miliony let starých geologických formacích či možnost použití ve vyvíjených reaktorech s vnějším zdrojem neutronů. Namísto toho prosazují další spalování uhlí, ropy, zemního plynu a nejnověji rychle rostoucích stromů. Nesrovnatelně vyšší množství odpadů a důsledky pro zemské klima jsou zřejmé.

Osmé přikázání říká, že státy střední a východní Evropy jsou méněcenné a jaderné technologie jim nepatří do ruky. Namísto toho je nám vnucována šovinistická představa o nadřazenosti německé politiky, technologie a zákonů, kterým se zbytek světa musí bezpodmínečně podřídit. Tuto představu poněkud nahlodávají nedávná katastrofa lanovky v Kaprunu, nehody v alpských tunelech či vykolejení německých vlaků Intercity. Jen počet mrtvých v případě Kaprunské katastrofy je srovnatelný s počtem přímých obětí Černobylu a způsob jejich smrti byl jistě neméně hrůzný. Není tedy nejmenší důvod považovat Německo a tím méně Rakousko za pupek světa a vzor vší dokonalosti.

Deváté přikázání se snaží veřejnosti namluvit, že export elektřiny je cosi nemorálního a rovná se vývozu životního prostředí. To zřejmě nebrání rakouským společnostem být největším vývozcem elektřiny ve střední Evropě a to i formou reexportů. Rakousko například dováží polské uhlí a elektřinu pak vyváží do Německa. Je nutno připomenout, že výroba všech druhů zboží či služeb, které lidstvo používá, je nevyhnutelně spojena s přeměnou určitého množství energie a s určitým narušením životního prostředí. Z tohoto racionálního hlediska není žádný rozdíl mezi výrobou a exportem elektřiny, automobilů, počítačů či dámských parfémů.

Poslední část desatera se ohání demokracií. Téměř všechny demokratické státy mají určitou formu zastupitelské demokracie či konstituční monarchie. Společnost se řídí zákony, které jsou navrhovány a schvalovány prostřednictvím volených zástupců. Legislativa, spojená s výstavbou a provozováním jaderných zařízení, patří k těm nejpřísnějším a provozovatelé těchto zařízení její požadavky plní. Papežové zelené církve však zákony neuznávají a osobují si právo klást stále nové, čím dál tím nesmyslnější požadavky mimo legislativní rámec. Jen pro dokreslení, poslední švýcarské referendum odmítlo jakékoli umělé omezování jaderné energetiky, veřejné mínění ve Švédsku je proti uzavírání jaderných elektráren a veřejné mínění v České republice podporuje spuštění Temelína. Tento hlas lidu zřejmě není v Německu slyšet.

Určitě by bylo možné formulovat i další přikázání organizátorů křížového tažení proti jaderné energetice. Namísto toho položím jedinou otázku: Jak mohou být cíle německo-rakouských samozvaných spasitelů lidstva dobré, je-li k jejich prosazení nutno používat zjevných lží, pomluv a vydírání ?

Stejně tak by bylo možno popsat mnoho stránek o státní suverenitě, národní hrdosti a normách mezinárodního chování. Německé vládě se podařilo během jediného týdne zničit desetiletou práci jednotlivých německých i českých občanů a společenských organizací, které trpělivě a neokázale pracovaly na obnovení důvěry mezi našimi národy. Kvůli sobeckým krátkodobým cílům jednotlivců a marginálních politických formací rozdmychaly vlnu nepřátelství, které mělo být na věky zapomenuto.

V minulosti bylo jasně potvrzeno, že k největším průmyslovým i společenským katastrofám vedou právě činy nekompetentních či morálně nedostatečných politiků, a to bez ohledu na společenské zřízení a stupeň technologického rozvoje. Stačí připomenout nástup bolševismu a fašismu počátkem minulého století. Z průmyslových katastrof uvedu jen katastrofu raketoplánu Challenger a havárii v Černobylu. Obě byly způsobeny politickým tlakem na technický personál. Bylo by dobré, kdyby si dnešní rakouští a němečtí politici vzali z těchto katastrof a jejich příčin ponaučení. Jinak mohou být následky nedozírné.

Radek Svoboda

Sekce mladých při České nukleární společnosti

Blokáda hranic

Sekce mladých ČNS společně s občanským sdružením Jihočeští taťkové zorganizovala 20. června blokádu hraničního přechodu Dolní Dvořiště.

Samotné akci předcházela dopoledne tisková konference uspořádaná v českobudějovickém Press klubu, kde jsme předali novinářům Otevřený dopis vládám České republiky a Rakouska (je uveden pod tímto článkem). Za ČNS vystupoval na tiskové konferenci místopředseda sekce mladých pan Radek Svoboda, který přišel s myšlenkou uspořádat tuto akci a prokázal výborné schopnosti komunikace s novináři. Radkovi navíc - jak se později ukázalo při konfrontaci se zástupci Hornorakouské platformy ... (její celý název pro jeho propagandičnost ze zásady neuvádím) na hraničním přechodu - nechybí zdravá agresivita a argumenty při většinou velmi těžké komunikaci s protijadernými aktivisty. Jak jistě usoudíte i po přečtení “Zeleného desatera” na jiném místě tohoto Zpravodaje, lepšího mediálního představitele jsme si nemohli přát.

Akce začala na parkovišti benzinové pumpy nedaleko hraničního přechodu. Zde na nás při našem příjedu už čekali zástupci rakouských protijaderných skupin, kteří se snažili na naší akci “přiživit”. Po krátké diskuzi s policisty (k blokádě jsme neměli povolení) jsme se společně s Jihočeskými taťky a jejich dětmi vydali k hranici. Blokáda byla jen symbolická, chtěli jsme poukázat na nesmyslnost blokování hranic mezi Českou republikou a Rakouskem. Spolu s dětmi a jejich hračkami (autíčky a traktůrky) jsme zablokovali hranici na pouhé tři minuty, tak abychom neomezili provoz.

Vzhledem k tomu, že šlo v podstatě o “recesistickou” akci, překvapil nás obrovský zájem médií. Na Radiožurnálu probíhaly přímé vstupy z blokády, pronikli jsme do zpravodajských relací České televize a TV Prima a zprávu o blokádě i s fotografií uveřejnily všechny celostátní deníky (některé dokonce na první straně). Trefně komentoval ohlasy v novinách docent Matějka z katedry jaderných reaktorů FJFI - “Nikoho nezabít a dostat se do Blesku, tomu říkám úspěch!”

Podrobnou fotodokumentaci z blokády najdete na adrese: http://oref.fbi.cz/blokada

Na závěr si neodpustím ještě jednu poznámku - doslova nám vyrazil dech nezájem zaměstanců ETE o naši akci. ČNS vypravila na blokádu autobus od ETE přes České Budějovice na Dolní Dvořiště a zpět, jaké bylo ale naše překvapení, když před elektrárnou nastoupili do autobusu pouze dva lidé - Jihočeský taťka s dcerou... O blokádě byli přitom v dostatečném předstihu informováni všichni zaměstnanci elektrárny.

Daneš Burket

Otevřený dopis vládám České republiky a Rakouska

Vážené vlády,

blíží se den, kdy na základě dohody z Melku proběhne na rakouském území veřejné slyšení k procesu posouzení vlivu Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Dle posledních zpráv je upřímným přáním obou vlád úspěšné završení celého procesu a další pokračování dialogu mezi našimi zeměmi ohledně Temelína. Dosavadní výsledky zkoumání temelínské jaderné elektrárny prokázaly její nevýznamný vliv na životní prostředí. Nad rámec původní dohody z Melku byly předloženy i další dokumenty o elektrárně. Jde o posouzení dopadů tak zvané “nulové varianty” a o hodnocení následků hypotetických těžkých havárií.

Celý proces nenajde ve světě srovnatelnou obdobu. Jedná se o jednoznačně vstřícný krok české strany, jehož cílem je přispět k urovnání nervózní situace kolem jaderné elektrárny Temelín. Vídeňská i pražská vláda mají zájem na úspěšném pokračování probíhajícího dialogu mezi našimi zeměmi. Svědčí o tom i nedávné setkání obou nejvyšších vládních představitelů ve švédském Göteborgu. Existují nepřehlédnutelné signály z EU, že i ostatní zkoumání Temelína dopadla pro tuto jadernou elektrárnu pozitivně.

Naproti tomu dosavadní postup hornorakouských politiků a aktivistů čím dál jasněji ukazuje, že nejsou schopni ani ochotni přijmout jakékoliv kladné hodnocení jaderné elektrárny Temelín. V takové situaci lze jen velmi těžko vést dialog. Ukazuje se, že dnes už kauza Temelín dávno není záležitostí odbornou, ale výhradně záležitostí politickou. Během několika posledních měsíců došlo ke zjevnému zhoršení vztahů mezi našimi národy. Vyvrcholením byl případ kaplické školy. Místo uznání výsledků rozsáhlého zkoumání elektrárny dnes opět slyšíme hrozby o masových protestech a dokonce opět o blokádách hranic. A to i přesto, že zvláště blokády hranic vedou k těžkému poškozování vztahů mezi Čechy a Rakušany.

Vážené vlády, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Vás vyzýváme, abyste nedopustily další umělé zhoršování našich vztahů. Zabraňte dalším blokádám hranic. Zabraňte tomu, aby někteří politici a organizátoři protestů a blokád sbírali laciné politické body na základě vzbuzování strachu a nenávisti k sousedům.

Odborníci už k Temelínu řekli své. Teď je na politicích, aby výsledky odborných zkoumání dokázali tlumočit svým voličům. Níže podepsané organizace Vám v tom budou nápomocny.

Česká nukleární společnost

Jihočeští taťkové

Země živitelka

Na letošní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích (30.8.-5.9.) měla ČNS společný stánek s občanským sdružením Jihočeští taťkové. Využili jsme nabídku taťků, kteří se již této výstavy zúčastnili podruhé. Podle informací českobudějovického výstaviště navštívilo v loňském roce Zemi živitelku 170 tisíc lidí, takže účastí na výstavě je možné skutečně efektivně oslovit velké množství lidí. Strávil jsem celý úvodní den výstavy na stánku, který byl umístěn na strategickém místě několik desítek metrů od hlavní brány výstaviště. U stánku se zastavovali odpůrci i příznivci (těch bylo víc) jaderné energetiky, zajímali se o stav spouštění ETE, problematiku použitého paliva, obnovitelné zdroje energie, ekonomiku výroby v jaderných elektrárnách, někteří jen vyjadřovali podporu. V poslední době se naše spolupráce s taťky rozšiřuje a věřím, že se příští rok sejdeme na “živitelce” znovu.

Daneš Burket

 

 

Zpravodaj ČNS 6/2001, vydán 5.9.2001

Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz

Sekretariát ČNS: ČNS- H. Plavcová, Škoda Praha a.s., divize Temelín, 37305 Temelín

Prezident: R. Vespalec, tel.: 0618 81 4608, vespar1.edu@mail.cez.cz

Výkonný tajemník: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 02- 685 7962, mantlik@nri,cz

Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001