ZPRAVODAJ 02/02

V čísle: - NUSIM 2002

- Temelín – Rakouský pohled

- ENS-YGN v Praze

- Zprávy ze sítě NucNet

- O čem píše Bezpečnost jaderné energie

- Ještě k distribuci publikace KDO JE KDO

 

NUSIM 2002

Letošní, v pořadí již 11. ročník konference NUSIM, se konal 13.-15. března v německých Drážďanech. Hlavním tématem byla letos údržba JE a související problematika. V úvodu přednesli zástupci jednotlivých zemí referáty o stavu jaderné energetiky - za ČEZ Václav Hanus, o německé jaderné energetice promluvil Wolf-Dieter Krebs (viceprezident Framatome ANP a prezident KTG) a o situaci na Slovensku referoval Juraj Kmošena ze Slovenských elektrární. Jako host vystoupil v úvodu zástupce Rakouské nukleární společnosti pan Walter Binner, který působil během výstavby jako ředitel jaderné elektrárny Zwentendorf, s příspěvkem “Temelín - pohled z Rakouska”. Překlad toho velmi zajímavého příspěvku najdete v totmto čísle.

Elektrárnu Dukovany, její provozní úspěchy a přístupy k údržbě prezentoval pan Jaroslav Jakub z odboru řízení systému péče o zařízení. O problémech na turbíně při spouštění ETE informoval pan Hubert Hasler (zástupce ředitele pro správu a údržbu ETE). Již zmíněný Wolf-Dieter Krebs přednesl referát “Framatome ANP - rok po založení”, ve kterém informoval o aktivitách této společnosti vzniklé sloučením německé firmy Siemens AG s francouzským Framatome. Tato firma je dnes jedničkou ve světovém jaderném průmyslu, jejími hlavními aktivitami jsou projektování, inženýring, servis a v neposlední řadě výroba jaderného paliva. Firma působí od Evropy, přes USA, jižní Ameriku (Brazílie) až po Asii (kompletní I&C pro čínskou JE Tianwan). Právě zmíněné sloučení umožnilo německé části firmy expandovat do severní Ameriky a Asie. Připomeňme, že tato firma působí jako subdodavatel firmy Škoda JS pro obnovu SKŘ na elektrárně Dukovany. V další sekci zazněly referáty o údržbě v JE Mochovce a Bohunice a o systému kontroly a řízení údržby pomocí Passport systému na ETE. Stejně jako během předcházejících ročníků, proběhla i letos “Sekce mladých”, kde byly po jedné prezentovány vybrané práce odborníků do 35 let z jednotlivých zemí. Mladé z ČNS reprezentoval pan Jan Rataj z FJFI ČVUT se svojí diplomovou prací o experimentech s blanketem s fluoridovými solemi na školním reaktoru VR-1 Vrabec.

To byl jen krátký pohled na program letošní konference NUSIM. Celkem zde zaznělo téměř 40 referátů, které vyslechlo více než 100 účastníků. Příští - NUSIM 2003 - se bude konat na Slovensku.

Daneš Burket

Temelín – Rakouský pohled

Walter Binner, Rakouská nukleární společnost

(překlad referátu z konference NUSIM 2002)

V lednu 2002, něco přes 915.000 Rakušanů, t.j. asi 15 % rakouských voličů, hlasovalo pro návrh, aby parlament donutil vládu, vetovat přístup České republiky do Evropské Unie, pokud postupně nevyřadí z provozu jadernou elektrárnu Temelín. V Rakousku takový návrh může být podán skupinou alespoň 10 000 osob; pokud návrh dosáhne 100.000 podpisů nebo více, parlament se musí touto otázkou zabývat a musí dojít k rozhodnutí, jak pokračovat dále. Ve zmíněném případě se nic nestane, protože tři ze čtyř stran a zhruba tři čtvrtiny poslanců parlamentu silně podporují přístup České republiky do EU. Ale bylo způsobeno mnoho povyku a jsou do toho zataženy jiné otázky, například takzvané Benešovy dekrety (které nejsou předmětem mé prezentace). Jediným výsledkem je velmi nepříjemná situace a mnoho škody bylo napácháno na dobrém jménu Rakouska. To je politováníhodnější, protože v současném procesu sjednocování Evropy by Rakousko mohlo být cenné v tomto procesu vzhledem ke své poloze a vzhledem k historickým svazkům.

Dovolte, abych svou prezentaci věnoval třem tématům:

Jak jsem už řekl dříve, asi 15 % voličů podpořilo anti-Temelínský návrh. To bylo vyvoláno pravicovou stranou FPÖ, která spolu s konservativní ÖVP tvoří vládní koalici, přičemž každá z nich je podporována asi čtvrtinou všech voličů. Návrh nebyl podporován konzervativní ÖVP. Ve skutečnosti, tato strana, přesto, že je partnerem FPÖ ve vládě, doporučila voličům nepodepisovat tento návrh. Ostatní dvě strany jsou v opozici: Sociální demokraté (SPÖ), s asi 33 %, a Zelení se zbytkem. Je zajímavé, že ani Zelení nepodporovali plebiscit, zatímco Sociální demokraté ho tajně podporovali, právě pro to, aby způsobili potíže vládě. Samozřejmě neposkytli žádnou otevřenou podporu, protože nechtěli bránit procesu sjednocování Evropy.

Návrh byl dále silně podporován největším rakouským bulvárním plátkem, Kronen Zeitung, který si nyní činí nárok na to, že ovlivnil největší podíl hlasů. To je pravda: Odhaduje se, že asi 45 % těch, kdo podepsali plebiscit, bylo ovlivněno tímto plátkem, zatímco ostatních 45 % volilo, protože jsou přívrženci FPÖ. Stojí rovněž za zmínku, že zbytek těch, kdo podepsali, byli lidé rozlícení neomalenými poznámkami českého ministerského předsedy Zemana. Není překvapivé, že asi 80 % všech bylo motivováno obavami z jaderné energie, ale téměř stejné množství věří, že plebiscit nepovede k odstavení Temelína. Nebuďte, prosím, zmateni skutečností, že všechna tato čísla dohromady nedávají 100 %. Existovalo několik otázek a čísla, která vám prezentuji jsou – z mého pohledu – nejdůležitější z těch, která je třeba zmínit. Může být rovněž zajímavé, že i když se v průměru zúčastnilo 15 % rakouských voličů, procentuální účast vzrostla na 30 - 35 % v rakouských oblastech nejblíže k Temelínu, severní části Horního Rakouska (severně od Lince) a v severozápadní části Dolních Rakous (okolo Gmündu).

Vysoké procento podpory v těchto oblastech (které nejsou blíže než 65 km od Temelína) mělo původ v hysterii způsobené NGO a takzvanými občanskými iniciativami, která vedla dokonce – jak víte – k blokádám hraničních přechodů. Bylo to ovšem rovněž nezodpovědné chování politiků, které způsobilo toto velké množství účastníků. Hejtman Horního Rakouska, který je konzervativec, dal dětem školní volno, aby se mohly účastnit blokování hranic. Dětem se to samozřejmě líbilo. Naproti tomu dá mnoho práce dostat den volna pro dítě z rodinných důvodů. Poté, co se konzervativní strana rozhodla být proti této celé záležitosti, to hejtman určitě trochu pocítil. Obecně ukazuje chování politiků, všech politiků, vzhledem k jaderným otázkám naprostý nedostatek jakýchkoliv technických znalostí. Jsou vedeni nejprotijadernějšími populistickými postoji a nezamýšlejí se nad tím, zda to slouží zájmům země nebo ne. Nejserioznější noviny kritizovaly plebiscit právě z důvodů těchto škod pověsti země a jejich postoj k jaderné energetice je rovněž mnohem obezřetnější. Samozřejmě, pro politiky je vše podřízeno přežití, podle principu "apres moi le deluge" (po mně potopa). Byly doby hrozné nouze bezprostředně po II. světové válce, kdy se chovali mnohem rozumněji..

Dovolte mi nyní, abych přešel k technické části, t.j. názorům rakouského technického společenství:

Rakousko mělo, jak si většina z vás může ještě pamatovat, jadernou elektrárnu, BWR podle německého projektu, s asi 700 MWe. Byla už dokončena, na konci předprovozních zkoušek, a připravena k zavážení. Potom vláda uspořádala referendum, aby překonala parlamentní slepou uličku týkající se provozu elektrárny. V důsledku hrubé chyby sociálnědemokratického kancléře v té době, Kreiskyho, který naznačoval, že přijatelnost provozu elektrárny potvrdí přijatelnost jeho vlády, konzervativní odpůrci provozu elektrárny hlasovali proti němu – a to zpečetilo osud elektrárny. Výsledkem bylo to, že elektrárna nešla nikdy do provozu. Protože bylo později několik pokusů, rovněž od Kreiskyho, zvrátit toto rozhodnutí, byla udržována malá skupina jaderných inženýrů a vědců. Ta existuje stále i dnes, hlavně v Atomovém institutu rakouských universit a v Rakouské jaderné společnosti.

To však neznamená, že by vláda a ostatní politické strany spoléhaly na tyto experty. Spíše se spoléhají – pokud vůbec – na skupinu osob, která je zvětší části především skeptická, až odmítavá, k využití jaderné energie. To je tedy jejich postoj k Temelínu: oni veřejně neodmítají provoz ale tvrdí, že tato a ona otázka je stále nevyřešena a vyžadují další objasňování. Pokud jsou taková vysvětlení podána, hra pokračuje stejně stále kolem dokola. Řekl jsem dříve "pokud, hlavně vláda, vůbec spoléhá na odbornost": Politikové už téměř nepotřebují odborné znalosti, protože být proti jaderné energii se stalo vzorovým postojem v Rakousku a v mnoha evropských zemích, naneštěstí i v Německu při jeho dlouhých výborných výkonech v této technologii. Takže mi dovolte přesto říci pár slov o té stále existující špetce expertů, které jsem dříve zmínil:

Členové Atomového institutu a Rakouské jaderné společnosti, i když nejsou přímo dotazováni rakouskou vládou, aby předkládali prohlášení o bezpečnosti Temelína, přesto měli příležitost pracovat na takovém prohlášení a předložit je Rakouské agentuře pro životní prostředí. Je to dosti krátké prohlášení, asi 23 stran dlouhé, které se soustřeďuje hlavně na otázky, na které upozorňuje rakouská vláda. Jeho obsah není pro toto auditorium jistě překvapením a nepotřebuje zde být podrobně prezentováno. Může se tak stát, pokud budeme o to požádáni. Zpráva začíná od dobře prověřeného projektu PWR a jejich inherentních bezpečnostních vlastností a zabývá se:

  1. Otázkami normálního provozu;
  2. Uváděnou neúplností havarijní analýzy Zprávy o dopadu na životní prostředí, která byla předložena na žádost Rakouska (s odkazem na její kompletnost v Bezpečnostní zprávě, pokud by se někdo do ní podíval);
  3. Otázkou křehnutí reaktorové tlakové nádoby a všech opatření pro její udržení v patřičných mezích
  4. Nejmodernějšími systémy kontroly a řízení v Temelíně;
  5. Moderním projektem paliva;
  6. Různými mezinárodními zprávami o Temelíně a jejich doporučeními a
  7. Přerušeními a poruchami, jak nastaly až do doby, kdy byla napsána naše zpráva (z nichž všechny až na jednu jsou třídy nula podle osmistupňové stupnice Mezinárodní stupnice jaderných událostí (International Nuclear Event Scale - INES), a zbývající je třídy jedna).

Naše zpráva měla závěr, že neexistují námitky k provozu Temelína. Je pozoruhodné, že Prof. Birkhofer, v té době ředitel německé GRS, plně souhlasil s touto zprávou.

Je téměř zbytečné říkat, že rakouské úřady nevěnovaly této zprávě jakoukoliv pozornost. Jak pěkné vídeňské slovo tvrdí, "ani ji neignorovali". Mělo by být však rovněž řečeno, že Rakouský Ekologický Ústav, organizace spíše kritická k jaderné energii, zařazuje bezpečnost evropských jaderných elektráren do skupin záporných bodů (samozřejmě, protijaderná organizace by měla potíže s klasifikací kladným způsobem). Nejméně bezpečné elektrárny jsou ve skupině 1, nejbezpečnější ve skupině 11. Temelín je ve skupině 9 – což není špatné – zatímco Dukovany jsou ve skupině 8 a Bohunice ve skupinách 3 a 4. Ale nikomu v Rakousku nevadí tyto elektrárny – alespoň teď.

Nyní bych se rád obrátil k třetímu tématu, které jsem předtím zmínil, a sice, jak zvládnout budoucí přijatelnost pro veřejnost. Pokud nenajdeme způsob, jak to udělat, potom můžeme na jadernou energii jako na zdroj energie pro budoucnost zapomenout. Dřívější rakouský sociálně demokratický kancléř Vranitzky začal s rozumným postojem k jaderné energii, a sice, že z hlediska znečišťování atmosféry spalováním, musí být jaderná energie udržována jako možnost. Ale potom s výhledem na vítězství v následujících volbách přešel zuřivě do své opozice, na doporučení svého – což je zvláště kuriózní – francouzského poradce pro volební kampaň. Vranitzky chtěl "bezatomovou" (skutečně takové stupidní slovo se objevuje nyní v rakouských zákonech) Evropu. Následně vynalezl i termín "zu hoher Erklärungsbedarf (požadavek na vysvětlení)" pro vše, t.j. jadernou energii, která potřebuje podrobnější vysvětlení, než je obvykle poskytováno novinovým plátkem.

Jak odlišný je dnes jiný sociálně demokratický premiér Lipponen ve Finsku, který právě nedávno mluvil otevřeně o potřebě jaderné energie z hlediska její bezpečnosti, její čistoty, její hojnosti. Otevřeně obviňuje své sociálně demokratické kolegy v Evropě za jejich lehkomyslné scénáře postupného vyřazování (jaderných elektráren) z činnosti, které by změnily Evropskou Unii na znečisťující monstrum (viz Die Presse, 27-02-02). Podezřívám, že tím myslel především svého německého kolegu, který před nějakým časem bombasticky oznámil německé odstoupení od jaderné energie, ale stále ještě s oznámením výroby jaderně produkované elektřiny, cituji, "1.500 Terawatt" .

Samozřejmě, jaderná energie není jednoduchá záležitost – uvážíme-li, že trvá několik let studia jí plně porozumět. Ale tak je to i s jinými obory, například s medicínou. Existuje mnoho úspěšných snah učinit medicínu jasnou pro laiky obou pohlaví. Ptám se, není to naší povinností nalézt metody na podporu těch mála zodpovědných politiků, kteří mají kuráž promluvit tak, jak to udělal finský premiér – ve spojitosti s finským rozhodnutím objednat nový 1000 MWe BWR. Vím, že to není snadný úkol, když uvážíme opozici novinových plátků, politických stran a zelených iniciativ, jejichž motivy jsou méně obavy o životní prostředí, než statistiky z veřejného života, politická moc nebo prostě show.

Dovolte mi, abych se zeptal například, proč jsou veřejnosti podávána hororová čísla o Černobylu o desítkách a stovkách tisíců úmrtí. Nikdo neřekne, že tato vypočtená čísla jsou výsledkem nesprávného nebo dokonce zlomyslného použití lineární bezprahové hypotézy (LNT) v radiační ochraně. Účel LNT spočívá v optimalizaci opatření radiační ochrany a ne ve stanovení počtu úmrtí. Jinak by bylo těžké porozumět, proč obrovská většina těchto úmrtí nastává v oblastech, kde je dávkový úvazek z Černobylu daleko pod úvazkem od přírodního záření (kde nemůže být vytvořena žádná korelace ke statistice rakoviny) a kde s využitím LNT pouze počty obyvatelstva vedou k těmto nepřiměřeným číslům. Zmiňuji tento příklad proto, protože při 15. výročí havárie rakouská televise prostě prohlásila, že Černobyl způsobil 100.000 úmrtí. Oprava zaslaná televizi nebyla, opět v rakouských termínech, "ani ignorována". Není divu, že je obyvatelstvo z Temelína hysterické.

Chci říci pouze dvě věci o veřejné přijatelnosti: zaprvé, musíme se tím zabývat, jinak je jaderná energie prokletá a za druhé, příkladem, který jsem právě uvedl, chci poukázat na to, že to můžeme vysvětlovat širším částem veřejnosti.

Nemyslím nutně, že je to možné přes novinové plátky – jejich zájem spočívá ve velké skupině obyvatelstva, která nemá žádný explicitní ,,Erklärungsbedarf” a která je početně silná. To je dobré pro náklady novinových plátků a tito představují největší reservoár voličů pro politiky. Proto jsou nejvýše zajímavé pro ně oba.

Tato kategorie ale nezahrnuje menší segment obyvatelstva, názorové vůdce (termín, který jsem získal od přátel z médií), ale kteří, v delší perspektivě, ovlivňují veřejné mínění více než představuje jejich podíl ve voličstvu. Tito jsou ti zajímaví, kterým musíme věnovat pozornost, nejsou to jen intelektuálové v užším slova smyslu, ale jsou to lidé, kteří si dají načas vydolovat trochu něco více o dnešních úlohách a o tom, jak se do těchto úkolů pustit. Za předpokladu, že problémy bezpečné, spolehlivé a čisté energie jsou prezentovány přitažlivým způsobem - a protože je toto jedním z dnešních akutních a zásadních problémů, potom by mělo být možné rovněž prezentovat jadernou energii takovým způsobem, že tento segment populace, o kterém mluvím, bude ochotný věnovat tomu určitou dobu.

Nemusí to být snadné začít takové snažení, ale tak to je s každou novou nebo zdánlivě exotickou záležitostí. Chci jen zdůraznit, že se mi zdá, že tito názoroví vůdci musí jednat komplexním způsobem. Pro ně musíme pokrýt celé spektrum jaderné energie (které podle veřejného názoru zahrnuje pouze sedm nebo osm hlavních témat). Musí jim to být ozřejměno způsobem, který musí pečlivě zvážit tu skutečnost, že jen menšina je seznámena s jazykem energetických technologií, takže jazyk musí být volen velmi pečlivě. Myslím si, že je to možné. Myslím rovněž, že nemůžeme očekávat rychlý úspěch ale spíše postupnou změnu a potom věřím i v to, že nastane postupná změna ve vnímání "širších mas". Myslím si, že to úsilí stojí za to.

ENS-YGN v Praze

 

První únorový víkend jsme u příležitosti konference PIME 2002 uspořádali v Praze setkání představitelů sekcí mladých při národních nukleárních společnostech v rámci Evropské nukleární společnosti. Toto setkání se koná pravidelně dvakrát ročně (v loňském roce v květnu ve Stockholmu a v září v Petrohradu).

Předskedkyně ENS-YGN (European Nuclear Society - Young Generation Network) Florence Avezou zhodnotila toto setkání jako velmi dobře zorganizované s jednou z největších účastí v historii - 20 účastníků z 15 zemí. V pátek 1. února jsme akci zahájili neformálním setkáním, samotné jednání proběhlo v sobotu od 10 do 17 hodin a na závěr dne jsme uspořádali slavnostní večeři v Novoměstkém pivovaru. V neděli účastníci navšívili Jadernou elektrárnu Temelín.

Chtěl bych poděkovat Magdě Lahodové a Radkovi Svobodovi za pomoc při organizaci.

Daneš Burket

 

 

 

 

 

 

T H E W O R L D ´S N U C L E A R N E W S A G E N C Y

Zprávy ze dne: 12. 3. 2002

Vnější náklady: Jejich úloha při udržitelnosti energetické politiky

Nová publikace, kterou vydala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a Agentura pro jadernou energii (NEA), zdůrazňuje těm, kteří vytvářejí energetickou politiku, že do ceny energie musí být zahrnuty i vnější náklady.

Tato společná publikace ´Vnější náklady a energetická politika: přístup k analýze životnosti´ shrnuje výsledky mezinárodního workshopu, který v listopadu zorganizovaly v Paříži tyto dvě agentury.

Následuje po loňské publikaci o závěrech obsáhlé studie Evropské komise, která potvrdila, že vnější náklady v rámci jaderné energetiky jsou mnohem nižší něž při výrobě elektřiny z fosilních paliv a přibližně stejné jako u vodních zdrojů (viz Background No. 10, 24. července).

Několik závěrů workshopu se týká jaderného průmyslu - zvláště poznámky předsedy workshopu Davida Pearceho z University College, Londýn, že současné odhady vnějších nákladů při výrobě z jádra, které jsou již velmi nízké ve srovnání s technologiemi vycházejících z fosilních paliv, mohou skutečné náklady stále zveličovat.

Workshop se hlavně zaměřil na analýzu životnosti (LCA) a přístup k celkovému vyhodnocení nákladů. Bere do úvahy možný vliv na životní prostředí porovnáním technologií ´od kolébky až po hrob´, což poskytne ´koncepční rámec´ pro detailní srovnávací analýzu.

Společné prohlášení IEA/NEA, které publikaci propaguje, zdůrazňuje, že zapracování vnějších nákladů do modelu pro stanovení ceny představuje “klíčovou výzvu” k rozvoji udržitelné energetické politiky a důležitý krok k “získání správných cen”.

Řečníci mluvily o různých otázkách, přes shrnutí studie ExternE, přes vnější náklady různých palivových cyklů až po diskusi, jak nejlépe tyto závěry aplikovat při vytváření politiky ´skutečného světa´.

Profesor Pearce identifikoval čtyři klíčové otázky:

Zkráceno

Úplný materiál z workshopu (240 stránek) je v PDF formátu na:

www.nea.fr/html/ndd/reports/nea3676-externalities.pdf

Zdroj: NEA / IEA

 

Zprávy ze dne: 15. 3. 2002

VB zahájila průzkum budoucích potřeb na kvalifikované pracovníky v jaderné energetice

Britská vláda představila dvě nové studie týkající se budoucích požadavků na jadernou odbornost, a to v tom “nejširším smyslu”.

Studie, které koordinuje ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) a jsou podporovány dalšími čtyřmi ministerstvy, přicházejí na základě rostoucího zájmu o dlouhodobou budoucnost britského jaderného průmyslu (viz News No. 93, 7. března). Studie zahrnují oblasti od jaderného čištění až po radioterapii a všeobecné průmyslové využívání technologií založených na radiaci. Studie budou rozděleny na dvě fáze a koordinovány meziministerskou skupinou.

Audit odbornosti by měl být dokončen do konce dubna. Očekává se, že bude vytvořen “kvantitativní přehled” současných potřeb průmyslu a dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Do konce dubna bude také proveden odhad, který na základě “alternativních scénářů” odhadne možnou budoucí podobu, velikost a formu průmyslu, a “tak identifikuje požadavek na kvalifikované pracovníky.” Závěry studií budou shrnuty v květnu a bude vydána závěrečná zpráva. Tato zpráva bude sloužit jako “základ pro fázi ´stimulace´” a měla by přitáhnout “novou krev” do průmyslu a rozšířit vzdělávací programy tak, aby došlo k rozvoji požadované kvalifikace.

Ministr energetiky a průmyslu, Brian Wilson, řekl: “Studie, na kterých se pracuje, vytvoří základ pro cílové činnosti, které zajistí, že země bude mít kvalifikovanou pracovní sílu - správný počet ve správné době. Klíčovou otázkou do budoucnosti je zajistit, aby Velká Británie byla schopná provozovat technologie využívající radiaci ve zdravotnictví, obraně a dalších sektorech a zajistit pokrytí existujících činností spojených s jadernými elektrárnami a jejich vyřazováním z provozu.”

Studie se chce také zabývat výsledky zprávy o stavu vzdělání v jaderném sektoru, kterou v roce 2000 vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Zpráva zdůrazňuje naléhavost této situace a volá po větší integraci průmyslu a vědeckých institutů a zapojení mladé generace. Zpráva také konstatuje, že adekvátní zdroje musí být k dispozici jak pro výzkumné programy, tak i dynamický rozvoj v jaderné doméně, zvláště v modernizaci jaderného zařízení.

Zdroj: DTI

O čem píše Bezpečnost jaderné energie

Dvojčíslo 1/2 ročníku 2002 je tematicky věnováno problematice radiační ochrany. V odborných kruzích a na zasedáních různých komisí a pracovních skupin se už nějakou dobu vede diskuse o potřebě a způsobech modernizace přístupů k radiační ochraně. Několik statí BJE 1/2 se zabývá metodickými záležitostmi a přestože jsou určeny spíše specialistům v této oblasti, jsem přesvědčen, že v nich najde zajímavé informace i širší technická veřejnost. Nechci probírat jednotlivé články, skutečně všechny stojí za přečtení. Z hlediska přechodu do “problematiky všedního dne” bych snad upozornil jen na článek Jiřího Hůlky, který přináší mimo jiné i porovnání radiační zátěže od přírodních zdrojů s některými požadavky na využívání jaderných zařízení. Ve druhé části tohoto vydání jsou konkrétní údaje o osobní dozimetrii posádek letadel ČSA a ukázka řešení systému radiační ochrany v JE Temelín.

Rudolf Vespalec

Ještě k distribuci publikace KDO JE KDO

Minulý měsíc jsme pokřtili encyklopedii Kdo je kdo v české a slovenské jaderné energetice a zahájili její distribuci. Exemplář, který obdrželi účastníci křtu, byl pouze pozorností organizátorů, jakousi prémií za účast na této slavnosti. Teď rozdáváme a rozesíláme další výtisky. S konečnou platností stanovil výbor ČNS tento klíč :

- všichni individuální členové, kteří měli splněné svoje členské povinnosti ke konci roku 2001, obdrží svůj výtisk

- kolektivní členové dostanou 1 výtisk za každých 5000,- Kč svého členského příspěvku

- školy obdrží po 5 výtiscích.

Mějte tedy strpení, bude to ještě chvíli trvat, ale všichni svoje knihy dostanete. Samozřejmě jsme nechali vyrobit větší počet knih, než máme registrovaných členů a organizací. Bude tedy možno další knihy objednat a obdržíte je za cenu 280,- Kč. Se všemi dotazy a problémy se nadále obracejte na sekretariát ČNS. Ten také bude vyřizovat vaše objednávky placených knih, které vám budeme předávat buď osobně, nebo je pošleme poštou. Pokud budete knihy objednávat, nezapomínejte vždy uvést přesnou adresu včetně osoby, které má být zásilka doručena. Chceme se vyhnout situaci, kdy balíček putuje po podniku, než se dostane do ruky tomu správnému a informovanému příjemci.

Tímto sdělením upřesňujeme informaci ze Zpravodaje 01/2002.

Výbor ČNS

 

 

 

Zpravodaj ČNS 2/2002, vydán 21.3.2002

Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz

Prezident: Václav Hanus, tel.: 0334 78 21 43, hanusv1.ete@mail.cez.cz

Sekretariát: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 02 685 79 62, mantlik@nri,cz

Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001